Mladý muž a bílá velryba

Rozporuplné ohlasy vyvolal už Páralův stejnojmenný román autorova normalizačního pokání. Mistr literárního řemesla ovšem ani zde sám sebe nezapřel a i dnes lze diskutovat se zápalem o tom, kde začíná a končí spisovatelka rutinérská "macha" na jedné a postižení rychle sílícího normalizačního konzumismu ve společnosti gulášového socialismu, jak byl výstižně ve své době nazýván. Film měl již předem dány poměrně úzké limity a maximem toho, čeho se podařilo - a podařit mohlo - dosáhnout, bylo co nejvíce se k nim přiblížit. Řekl bych, že ve všech rovinách se této nevděčné mety byl Jirešův tým úspěšný. O nadprůměrných výkonech protagonistů tu už byla řeč (Cupák, Brejchová, Vyskočil). K Jirešově cti je nutno dodat, že i v takto ne přlíš vymezeném rámci VELRYBA vlastně obstojí se ctí - v kontextu s díly angažované normalizace (ZA VOLANTEM NEPŘÍTEL, HROCH, STÍN LÉTAJÍCÍHO PTÁČKA). Neztratila by se ani v kontextu polistopadové tvorby. Tyto konstatace však už jdou za popisovaná východiska a dotýkají se obecnějších hledisek našeho národního i státního vývoje posledních desetiletí. (24.03.2008)

Mladinká Zlata v plavkách... a jinak vlastně ani nevím, o čem to je. O pomatení mysli, je lepší chodit a mladou hloupoučkou husičkou nebo se starší zkušenou raketou? Vyřešit to na pracovišti je taky docela zvláštní. Páral mě nikdy neurazil, ale taky nenadchnul. Ovšem nejtragičtější je opět Jana Brejchová, opět mě ničím nepřesvědčila. (05.08.2015)

Snímek má skvělou atmosféru a vtáhl mě do děje. Umožnil mi ztotožnit se hlavním hrdinou a vše prožívat s ním. Takové snímky mám rád. I když knižní předloha má taky něco do sebe, tady přispěchala filmu na pomoc i nádherná scenérie (jak ta průmyslová část, tak i samotné Labe a domek Břéťových rodičů) a v neposlední řadě překrásná hudba. (26.10.2011)

Páral - tak to určitě není čtivo, které se dá rozlouskat jen tak před spaním. A nebýt takto výborných herců (především Cupák a Brejchová, ale ani Vyskočil a Adamovská nebyli pozadu), film by nebyl moc stravitelný. Ale zásluhou zmíněných herců, se podařilo dát filmu koukatelnost a především tu zmíněnou stravitelnost jinak těžké filmové látky. Brejchová příjemně chladná a odtažitá (a přitom tak chtivá), Cupák perfektní herec, který nedává najevo nic ze své duše, Adamovská hezky koketní a Vyskočil mladé ucho, žijící dosud v rovině snů a fantazie... Jak nám to do sebe krásně pasuje. (04.07.2013)

Mladý muž a biela veľryba je podľa mňa nie príliš šťastná adaptácia. To pretože je z nej jasné, že asi bude adaptáciou. Akoby niekedy ani nemala scenár, proste sa točilo poľa toho, čo je v knihe a cítiť to najmä pri občasných neprirodzených dialógoch. No a za druhé tá hlavná metafora o bielej veľrybe, Mobydickovi a mladom mužovi v podaní Ivana Vyskočila asi v knihe fingovala lepšie, pretože tu mi jej zmysel tak trochu uniká. Vyskočila tu milujú všetky ženy a nie je mi úplne jasné prečo, snáď len tá jeho mladícka energia a vzdorovitosť. Film považujem viac za experiment, ako ucelený filmový tvar. (16.07.2015)