Valerie a týden divů

Když jsem byl malý, ještě menší, až úplně malinký klučík, byl jsem Valérií uchvácen. Kdybych tehdy znal slova, která znám teď, řekl bych vám, že se zde ve snovém oparu mísí erotično s hrůzou, což je samozřejmě naprosto famózní kombinace. Sledoval jsem to na naší staré černobílé televizi, a byl v sedmém nebi. Nebo taky možná v nějaké jiné dimenzi, kam děti občas chodí. Chápal jsem ten film. Velice dobře jsem mu rozuměl - pamatuji si na to. Teď už to zdaleka není takové. Čím jsem starší, tím jsem asi menší surrealista. A dobře mi tak. (27.08.2007)

Jedna nudná surreálná scéna střídá druhou, postava Orlíka na facku, otravné přeskakování v prostoru. Zkrátka nevidím nic uchvacujícího na kapičkách krve na sedmikrásce nebo na sklepních interiérech potažených pavučinami, případně extrémně namaskovaných hercích. A závěreční odhalování vzájemných vztahů je směšné. Utrpení. (23.03.2007)

Pozerať sa po dobu celovečerného filmu na predstaviteľa cirkvi, ktorý slintá po mladých "nezletilých holčičikách", nie je podľa mňa veľká zábava. Pravdupovediac mi bolo z toho dosť zle. Aj keď ho chápem, po mladej Jaroslave Schallerovej slintal asi celý štáb. Potom to nezachráni ani originálny vizuálny štýl a vydarená kombinácia rôznych žánrov. Originálny Jirešov autorský počin, ktorý išiel mimo mňa. (20.07.2012)

Čekal jsem vizuálně skvostný film s mírně erotickým a hororvým nádechem a příslovečnou nesrozumitelností 60. let, ale výsledek všechny představy překonal. E. Krumbachová vytvořila tak nádherný a snový svět plný přepychových obrazů a obrazových narážek, které s ostatními prvky dělají z filmu výtečně ucelené dílo, což tak zpočátku vůbec nevypadalo. Spolu s lahodnou hudbou a éterickou Schallerovou je tento snímek doslova skvostem naší kinema- tografie, který svou jedinečností nenachází konkurenta. Jireš ve svém posledním výrazně nadprůměrném opusu dokázal tak výstižně a originálně ztvárnit svět dospívající dívky (s pomocí nezvalovy předlohy), na kterou působí depresivní prostředí samoty a upjaté výchovy, která jen čeká na konečné vysvobození, kdy se její temně laděné okolí rozzáří do jasných barev a nekonečného tance. A ty neherecké výkony pro mě výrazně pomohly celkové atmosféře a působily mnohdy až příjemně mrazivě. (05.05.2006)

Skôr sa vyjadrím v pozitívach. Vítam krok zasadiť mladú herečku do zdánlivo neľahkej úlohy, rovnako ako výbornú akustiku, líčenie a kúzelne dávne prostredie. Fanatizmus (aký neznášam) sčasti pripomína Siedmu Pečať (1957). Ohromné oživenia a prechody konania postáv mali zmysel. Horšie to už bolo ale so schématickou tvorbou deja. Niektoré hlášky si mohli odpustiť, ale stále bolo cítiť hlbokú trefu do čierneho v súvislosti hľadania pravdy s pomocou symbolov, odhaliť mrazivejšiu časť ľudskej minulosti, temné zákutie každého jedinca, kde každý uviazol v pasci. Škoda ešte chýbajúceho srdca pri najťažších momentoch 7,5. (08.06.2013)