Zlaté časy rádia

Krásné filmové pohlazení s velkou dávkou humoru, kde na mě neuvěřitelnou silou dýchala pohodová atmosféra těch dávných "rádiových" let. Pohodlně si sedněte a nechte se unést vyprávěním o prstenu maskovaného muže, o Sally s Rogerem, rybách, ruských, komunistických hranolkách a například historka o tom, jaký byl Kyrby Kyle vám vyloudí nejeden úsměv na rtech. Bude vám k tomu hrát příjemná dobová hudba a možná vám bude taky tak fajn tam někde uvnitř vás, jako mně...... (29.11.2013)

Dnes žije svet s televízorom a počítačom, ale na prelome 30 a 40 tých rokoch stredobodom každej americkej rodiny bol rozhlas, ktorý jednotlivé rodiny spájal s blízkym ale aj vzdialeným svetom. Rozhlas im priniesol aj vážne správy o prepadnutí Pearl Harboru, ale ľudia neboli nadšení, že im reportér prerušuje ich zábavu produkovanú rozhlasom. Film poukazuje na situáciu v starej židovskej rodine, ale aj v celej americkej spoločnosti, ktorá sa začala pripravovať na vojnu. Aj od malých deti sa očakávala pomoc národu, ktorý bol vo vojnovom stave. Museli zbierať železo a sledovať more a v ňom nemecké a japonské ponorky. Režisér buduje svet bežných, nedôležitých udalosti, ktorými žijú ľudia až nakoniec sa pridáva každodenná vojnová prítomnosť 2. svetovej vojny s plnou vážnosťou.. (15.10.2015)

Pohodová a vkusná zábava tak trochu ve stylu Betty MacDonaldové. Allenova nostalgie — rádio už dávno neohrožuje tělesný i duševní vývin mládeže, která by u něj celé dny vysedávala, vstřebávajíc hloupé příběhy a nejdouc ani na čerstvý vzduch. Spousta jiných věcí, nehledě na multimediální vychytávky, však zůstává pořád stejných. 4½. (06.05.2013)

Stejně jako vymizel elegantní a malebný společenský styl života oné doby, stejně jako později vymizel způsob toho jak lidé vnímali a prožívali zlaté časy rádia poslechem krásné hudby, společeného života s lidmi, které v rádiu poslouchali a (jak jsme viděli ve scéně s Polly Phelpsovou) i s dalšími lidmi, kteří seděli u svých přijímačů, tak stejně dnes umírá i film, to jak určoval jak se díváme na svět a i to, jak se s filmem nádherně žilo (neskutečně sentimentálně, ale dokonale fungující scéna návštěvy kina, kdy šlo o víc než jen se podívat na snímek, ale opravdu o to žít a vychutnat si, dnes to v multikinech vypadá spíše, že se jde člověk přecpat popcornem a vymývat si mozek odpornými komečními snímky, samozřejmě, že kdysi by se daly filmy 30. a 40. let také nazvat komerčními, nicméně s gráciíí, která nikoho neurazí). Výborně, pane Allene. (20.07.2011)

Ja som si seriózne myslel, že v tomto filme nám Woody predstaví niečo ako oslavu vývoja rádia (v prvom rade) prostredníctvom nejakých menších stories. Ono sú to nakoniec menšie stories a na ich pozadí je oslava rádia. Rádio ako činiteľ, ohlasujúci napríklad vstup USA do vojny, ale hlavne zdroj zábavy a radosti. Čiže Allen nám ponúka ďalšiu zo svojich mozájk plnú rôznych charakterov, postavičiek a figúrok. No a práve tu mi všetci pripadali skôr ako figúrky, kdežto vo väčšine jeho filmov sme svedkami niekedy až psychologicky prepracovanejších postáv. Je tu zopár exkluzívnych fórikov, kopa nostalgie a pohodová atmosféra, film je to však pre mňa ľahko a rýchlo z hlavy vyfučiteľný. Ak to má autobiografické črty, tak má Woody u mňa zopár bodov navyše. (14.01.2015)