Tlumočník

Neboť nevládnu německým jazykem, netuším, zda ho Menzel vyslovoval stejně prazvláštně jako slovenštinu. Možná to byla právě ta zvukonemalebnost, která mi způsobila, že jsem se soustředila i na jiné aspekty filmu. Syn Židů je dlouho po válce hledat vraha svých rodičů, pod ruku mu přijde vrahův syn a tak mu to židovský synek dá pěkně sežrat. Za co? Za otce. Proč? Kdo ví. A to je ta naprosto zásadní otázka. Ungár jedná naprosto nelogicky. Začátek filmu až tak špatný nebyl, ale velmi záhy se vytratilo napětí a s ním i tempo. Slaboučké tři hvězdy z úcty k Menzelovi. (29.09.2018)

Po loňské animální hemoroidiádě beznadějného polského nudila s příznačným názvem Zvířata, vsadilo tentokrát letos nadmíru útulné Kino na granicy téměř na jistotu a zvolilo otvírák, u kterého se divák samým dokonalým rozptýlením nemusel soustředit výhradně na mimořádně rektohostilní sedačky Miczkiewiczovy pomsty dojebaným zádům aka v dalších bezohledech důstojného kulturního svatostánku polského Cieszyna. Geriatrický cestovýlet sanavažida a sanavaeses centrálním Maďarskem za účelem vyrovnání se s Hlinkovými gardami úchvatně pohání koncert naprosto famózního Arnoštka, jemuž neméně zdatně kunduje sympatický naviagrovaný Rakušák, který se ho urputně snaží nadrobit do každé ovce, na níž cestou kluci narazí. Z počátku je to výlet roztomile sarkastický a plyne rychleji než cévkování zkušenou staniční sestrou, poté však téma zvážní, dědci se tak trochu začnou šourat s chodítkem do Kauflandu a Šulík frajeřit, že má drona. Cesta z Martina do Popradu je sice malebná, ale pokud se člověk zrovna psychicky nechystá na maďarský cestopis, tak nějak si ji na plátně projet celou moc nemusí. Chcípající tempo chvílemi vytrhne několik opravdu sugestivně mrazivých momentů z dob desionizace Uher, nicméně dostatečně odhodlaný frajer s nůžkami by to dozajista dostříhal i k silné čtyřce bez funivého poposedávání. (29.04.2018)

Jste senilní starý paroháč a neumíte ani dobře slovensky, ani dobře německy? Nechte se nabalzamovat, vezměte Toni Erdmanna a vyrazte na trip po Slowakei. Tlumočník stojí na výkonu pana Simonischeka a paradoxně ukazuje, jak je český film v hajzlu, když už i bratia umí natočit něco lepšího. Příběh má však zajímavý a ukazuje, že většina Rakušanů nemá o dění v sousedních zemích během vojny nejmenší tušení. Nad tím by se ti Germáni mohli zamyslet :). 3* (20.03.2018)

Zelená kniha po slovensku. Koukat na slovenské filmy je vlastně radost. Už jenom kvůli tomu, že vlastně je to kýč, ale vlastně je to i originální. Jde jednoduše o to, že film nemá nic extra nového, je to klasický příběh, který jsme v podobných, ne-li skoro stejných provedení už mnohokrát viděli. Jenže na české a slovenské poměry jde o něco úplně nového. Nikdy ještě nikdy neudělal takovýto film nebo chcete-li "pseudo-remake. Na místní poměry jde o něco skoro až nového a něco, co zde nebylo. To vše jde v ruku v ruce s docela super příběhem a dobrou zápletkou, která dává smysl a hezky to jde dohromady. Sice postupem času už jde spíše o takové házení ze strany na stranu v ničem a něčem, ale pořád si to dokáže zachovat dobrý styl a atmosféru. Koukat na slovenskou krajinu spojenou také se slovenskou historií je sprostě super. Je mi to jasné. V rámci obecnosti nejde o nic dokonalého. Ale v rámci českého a slovenského filmu jde v celku o dost. (17.03.2019)

Nejstatičtější roadmovie všech dob působící dojmem, že dramaturg omylem špatně klikl při hledání přílohy k mailu a tvůrci omylem zrealizovali první nástřel scénáře bez jakékoliv autokorekce nesmyslných zastávek a nefunkčních vztahů. PS: Při patnáctém leteckém tracking shotu auta doprovázeným tou samou melodií jsem vážně pochyboval o tom, že život jako koncept je nějak omluvitelný. (17.03.2018)