Parazit

Jsem velmi a moc rád překvapený. Takhle proklatě černou kombinaci cynické komedie, thrilleru a satirického dramatu jsem opravdu nečekal. Navíc tak ohromně napsanou, s postavami, o nichž doteď vlastně nevím, co si myslet, a s úžasně zábavnými momenty, které by v jiném filmu asi zábavné vůbec nebyly. Režijní hravost na sto deset procent - stále překvapující, promyšlené, ale ne namyšlené vděčné potěšení. (22.10.2019)

Parazit je perfektní mix mezi asijským a světovým (hollywoodským) filmem v tom smyslu, že dokáže uspokojit oba tábory, stejně jako dokáže zaujmout mainstreamové diváky a přitom nepohoršit pseudointelektuální příznivce artovek. Možná i proto má takový úspěch jak u domácích diváků, tak na festivalech. Faktem je, že je to snímek velmi všestranný, nabízí promyšlený příběh s hrstkou překvapivých odhalení, má špetku černého humoru a neopomene ani společenskou kritiku. Je to film, který nejen dokáže všechny uspokojit, ale dokáže i všechny kategorie diváků alespoň trochu obohatit a to je velmi cenné. Nicméně hlášky o filmu roku a zuřivá masturbace zde (zatím) není úplně na místě... 9/10 Edit: Teď (po Oscarech) už můžete zuřivě masturbovat. (25.08.2019)

„ POČKEJTE MADAM. NA NĚKOHO JSEM SI ZROVNA VZPOMNĚL. JAK SE JENOM JMENOVALA...“ /// Jinej kraj, jiný sociální drama, jiný politický postoje. Klidně by to mohla bejt divadelní hra. Odehrává se to ve dvou prostorech – v bytě a v domě. Nechybí typický střídání žánrů - satira, drama, thriller a samozřejmě horor. A to pořádnej! Osobně postrádám větší útok na emoce. S kým mám soucítit? Komu fandit? Parazitují jedni, parazitují druzí… Někdo může držet palce chudým, protože oni byli do svýho postavení dotlačeni nedostatkem pracovních příležitostí, někdo zase bohatým. Fajn je ta symbolika, kterou v sobě mají závěrečná povodeň a lidsky vypjatý finále. Postavy se chovají normálně – v rámci příběhu, samozřejmě. Ten je vyprávěnej jednoduše, je okořeněnej černým humorem a vyvrcholí propracovanou zápletkou. Je to korejská společenská satira. Jejich pohledem je třeba chápat ekonomickou nevyrovnanost a děsivou propast mezi bohatejma a chudejma. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Náš dům navrhoval architekt Namgoong. 2.) Líbí se mi odér suterénu. 3.) Chci zbavit synka narozeninovýho traumatu. 4.) Thx za titule „Kvrmbebzable99“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (28.09.2019)

Parazit je v nakládání s populárními žánry záludnější než krimi Pečeť vraha, monster horor Mutant či postapokalyptické sci-fi Ledová archa. Jeho vyprávění není semknuté konvencemi jednoho žánru, které by Bong modifikoval či odmítal naplnit. Proměňuje se čistě na základě toho, jak postavy pohlížejí a reagují na určité situace. Ani zlo oproti běžným žánrovým filmům není koncentrováno do konkrétního monstra či padoucha, ale projevuje se v činech, k nimž se hrdinové uchylují ve snaze získat a udržet si určitý společenský status. Skutečným antagonistou je vykořisťovatelský kapitalismus. Ve filmu jde o neviditelnou sílu, která v lidech posiluje touhu žít životy někoho jiného. ___ Veškerý děj se odvíjí od konkrétní sociální reality a vztahů mez příslušníky jednotlivých vrstev společnosti, jež se snaží přechytračit systém nebo uhájit dosaženou pozici. Ani jednoho ovšem kvůli nastaveným pravidlům není možné dosáhnout férově. Postup do vyššího patra vyžaduje sebezapření a překročení mnoha hranic. Jejich nerespektování a porušování je dominantní formální strategií i ústřední metaforou filmu. Bohatí žijí díky tvrdé práci, krvi a potu chudých, chudí v zájmu přežití parazitují na těch, kdo živoří v ještě větší bídě. Navzájem se potřebují a nenávidí zároveň. Prostorem jasně vymezených hranic, jejichž překračování bude mít neblahé důsledky, je rozlehlý moderní dům, představující pro hrdiny zvenčí vysněný prostor. Již jeho situování na kopec kontrastuje se skromným příbytkem ústřední čtveřice, krčícím se pod úrovní ulice. Klaustrofobně stísněné interiéry sice přispívají k tomu, že nemajetná rodina drží víc při sobě, ale nabízejí nesrovnatelně méně komfortu než rozlehlé pokoje vily, jejíž obyvatelé jsou si prostorově i citově vzdálenější. ___ Přestože má Parazit po většinu času blízko k frašce, v závěru většinu aktérů vnímáme spíše jako tragické oběti sociální stratifikace a ekonomické nespravedlnosti. Úspěchy hrdinů už nepřinášejí komickou katarzi, ale váhání, zda lze popření vlastní individuality ospravedlnit snahou o udržení místa v systému. Pobavení střídají obavy, soucit a pocit bezpráví. Bong toho dosahuje proměnou rytmu vyprávění a obratnými změnami perspektivy, přesměrovávajícími naše sympatie. Tóny příběhů jednotlivých postav jsou v závěru natolik neslučitelné, že nastává zlom a namísto pouhé hry na dobývání Divokého západu nastává opravdové a krvavé prolomení hranic mezi fikcí a realitou, civilizací a divočinou. Nejde jen o střet různých tříd a způsobů vztahování se ke světu, ale také o setkání hororu, černé komedie a melodramatu. Suverénnost, s jakou Bong zdánlivě nespojitelné elementy spojuje do konstantně zábavného celku, v němž je každý střih a pohyb kamery propočítaný s hitchcockovskou precizností, nabízí nejpřesvědčivější argument proti pochybám, zda si podobně „divácký“ film zasloužil Zlatou palmu z Cannes. 90% Zajímavé komentáře: Triple H, Martrix, montongery, BOURQUE (15.01.2021)

Když se člověk čas od času přejí běžného Hollywoodského konzumu, tak musí dneska sáhnout buď do Evropy nebo ještě lépe k Asiatům. Parazit je zcela poprávu král roku 2019. Chytré sociální drama, které se dlouhou dobu tváří jako taková komedie o pořádně vyčůrané rodince, která si umí pomáhat. Závěr bych označil jako dobře mířenou ránu mezi oči. Rozhodně nejen na ty závěrečné minuty nikdy nezapomenu. 85% (17.08.2020)