V přístavu

Bol som mimoriadne zvedavý na opakované zhliadnutie tohto vychyteného filmu. Bolo pre mňa zložité mu pridať ďalšiu, poslednú možnú, hviezdičku, ale nakoniec som napriek mojej averzii k silno ľavicovému akcentu a davovým scénam, ktoré ako by boli skopírované z nejakého sovietskeho filmu, som ju dal. Dôvodom bolo najmä rešpektovanie doby, v ktorej film vznikal a v ktorej boli naivno-ľavicové myšlienky rozšírené, a to aj v radoch intelektuálov. A rozhodne nemôžem podceniť podiel Marlona Branda, ktorý v ňom vytvoril jednu zo svojich najvýraznejších postáv. Rozhodol som sa pre slabé štyri hviezdičky, pretože tri mám rezervované pre filmy iného kalibru. (16.01.2017)

Nejvíc se mi líbilo, že všechny postavy měly svá pro a proti a že se Elia Kazan nebál nechat hlavního hrdinu klidně pořádně proplesknout. Finální scéna se zmláceným Marlonem Brandem jdoucím po molu, kdy se kamera klátí skvěle navozujíc dojem, že on už chudák nemůže a následné pomalé zavření vrat symbolizujíc novour éru v přístavních docích se povedla moc. Dobrej byl i akční nebojácnej kněz. (08.11.2009)

Reziser Elia Kazan /Na Vychod od Raje, Divoka Reka, Tramvaj do stanice Touha/ natocil vyborny film o spinavych praktikach prijimania zamestnancov v akomsi pristavnom meste. Skvostne herecke vykony, Brando bol herec par Excelance, ale tesne mu na paty slape vyborny Rod Steiger /In the Heat of the Night - po Brandovi moj dalsi oblubeny herec starej generacie/. K tomu este perfektne dialogy a vyborne vystihnuta atmosfera pristavneho mestecka : 89 % (07.01.2017)

Kazanův styl mi nikdy příliš neseděl, připadá mi moc patetický a přehnaný (přehraný). V V přístavu se to ale drží v mezích, a tak mě z jeho filmů zaujal zatím nejvíc. Skvělý Brando i Bernsteinova hudba, celý příběh je napínavý a má atmosféru. Jediné, co mi občas vadilo, byl přehnaně levicový pohled, jako z Křižníka Potěmkina. Pardon, nemůžu za to, ale mám to prostě tak, že jakmile se ve filmu objeví v jednom záběru velká spousta naštvaných dělníků, začínám couvat. (08.03.2011)

„The only arithmetic he ever got was hearing the referee count up to ten..“ Prostý paličák s dobrým srdcem, co vyměnil hák v ringu za ten dělníka z hobokenských doků, se vzepře pragmatickému zaměstnaneckému pravidlu Deaf and Dumb. A je v podstatě jedno, jestli ho k tomu vede víra v konání dobra a láska, nebo jen pocit viny a přání pomsty, protože tohle melodrama víc než témata táhnou individuality. Mimo ty viditelné ojediněle mimomuzikálový Bernstein a pak samozřejmě odzbrojující přirozenost Evy Marie Saint, plac s gaučem psychiatra střídající Brando a jeho filmový bratr Rod Steiger. Při jejich společné scéně v taxíku, kdy došlo na stíny minulosti a temnou budoucnost, museli filmaři dát na zadní okno žaluzie, aby tak nezářili do noci (byť ve skutečnosti nezaplatili zadní projekci a nekolegiální Brando se neúčastnil close-up záběrů). Nedivím se, že to má Vatikán ve videotéce oblíbených hitů. Otec Barry při té kalvárii musel tolikrát projevit odvahu a ponoukat k ní druhé, že to pivo a cigára byly na místě.. (24.04.2024)