Červená

Čtyři hvězdy, a nejraději bych dala pět, náležely by ovšem, stejně jako má poklona, beze zbytku Soně Červené. Nicméně, je to přece jen hodnocení dokumentu jakožto vizuálního díla, takže za tři, průměr tedy čtyři hvězdy. Režisérskou práci Olgy Sommerové zcela zastínila osobnost Soni Červené a práci režisérskou a scenáristickou tak uvrhla zcela na vedlejší kolej. Pokud to byl záměr, pak je to ovšem dobře. Stejně jako v dokumentech o Martě Kubišové a Věře Čáslavské najdeme režisérčin "metapříběh" týkající se amorálnosti a krutosti komunistického režimu a byť se může zdát, že třeba právě Soňa Červená tak to explicitně nepojímala, i tak soudím, že je to správně. (23.09.2017)

Výborný dokument o neuvěřitelné osobnosti paní Soně Červené. Je bohužel pravdou, že osobnosti, které něco uměly, minulý režim hodně silně potlačoval, takže se dost často o jeich úspěších dozvídáme až s notným zpožděním (a o některých ještě stále nevíme ...) Herečka, ale hlavně světově proslulá operní zpěvačka patří mezi ně. Ve svém věku je stále neuvěřitelně vitální a krásná žena a v působivém dokumentu jsme se dozvěděli hodně zajímavého z jejího bohatého života. Dřívější informace z minulých kratších dokumentárních profilů nebyly zdaleka tak působivé jako tato "její osobní zpověď". Docela rád bych v dokumentu uvítal i více informací o jejím otci, ale je pravda, že pak už by byla délka dokumentu pro někoho možná nadměrná a dokument se přece jmenuje "Červená" a ne "Červení". Cesty osudu jsou opravdu někdy spletité a křivolaké, pokud by na berlínském přechodu tehdy sloužil "starší a tvrdší" pohraničník, tak by se (bohužel) kariéra této osobnosti asi vyvíjela poněkud jinak. Ta věta Jiřího Voskovce "Happy bych byl, ale šťastnej to teda nejsem" je opravdu velice výstižná. (04.10.2017)

Soňa Červená je ohromující a její život si zaslouží pozornost, o tom nemám pochyb. Nicméně a bohužel se mi vkrádají pochyby o dokumentu samotném. Paní Sommerová začíná vykrádat sama sebe. Dokument je nástavbou dokumentu Moje 20. století a zase tolik nového nepřináší. Nepřináší nový pohled na Červenou a jen doplňuje drobné mezery či časové etapy v jejím životě. Neviděl-li někdo Moje 20. století, nejspíš si dokument užije, v opačném případě je člověku spíše líto, že dokumentaristka prostě recykluje již hotový materiál a nabývá pocitu, že Červená, přes svůj pestrý devět dekád trvající život, vlastně již nemá co dalšího říct. (13.09.2017)

Krásný hlas, který už asi tak nezní, ale Soňa Červená je ve svém věku úžasně krásná jako osobnost i jako žena. Silná povaha, která se emigrací nenechala zlomit a užívala si své úspěchy, ale když mohla ráda se vrátila domů. Dokument ale mohl jít vice do hloubky jejího osudu. Je mi smutno za Jiřího Voskovce - Yes, happy bych byl, ale šťastnej nejsem... (01.10.2017)

Soňa Červená. Legenda české i světové opery. Obdivuhodná žena, která se dokázala poprat s osudem. Symbol cílevědomosti, odvahy, urputné síly, neobyčejného talentu a nespoutaného odhodlání. V osobě Olgy Sommerové našla důležitého spojence – jejich vzájemné protnutí vybízí k zamyšlení se nad rolemi, které v životě máme a které hrajeme a často nedokážeme určit, která z nich je tou správnou. (01.04.2020)