Hastrman

Ach škoda přeškoda zpívá se v lidové písni, protože tohle mělo velký potenciál ! Již před nedávnem mne nadchl dokonce studentský film Lesa pán o hejkalovi a máme tu další tajemnou bytost z říše mýtů a pohádek - hastrmana. Nečekejte však žádného pana Puškvorce či Česílka, tedy jakéhosi zeleného mužika v zeleném kabátku s dlouhou fajfkou a pentlemi jak je známe z obrázků Josefa Lady. Baron de Caus vypadá jako úplně normální baron. Je dobře vychován, vzdělán, zná mravy, je finančně zajištěn a na panství v Čechách kam se vrací podporuje češství, tedy netrvá na němčině. Jeho specializací jsou vodní díla. Z mokřadů ležících ladem dělat soustavy rybníků aby voda zůstala v krajině, ale byla ku prospěchu všem. Tuto zálibu sdědil po otci stejně jako tajemnou bednu vystlanou slámou... Topení lidí bere jako přežitek a nehodlá se tím zabývat. V Čechách se mu líbí ač už viděl kus světa... Jenže i vodník se zřejmě může zamilovat a tak když potká Katynku, je zle. Když se totiž vodníkovi začnou zapalovat lýtka, vyschne mu šos :-). A to je jaksi problém. Upřímně jsem se muc nedivil, zakoukat se do očí divoženky Simony Zmrzlé asi bych taky zapomněl na hráze a stavidla... Nevím kde ji pan Havelka našel, ale za to klobouk dolů, protože ona je vážně zajímavá ! Hastrman samozřejmě nemůže prozradit svoji identitu a tak se trápí nenaplněnou láskou, protože se zdá, že Katynce jeho přítomnost není nepříjemná... To vše však vyvrcholí v pořádné drama. Máme tak zde romanticko poetickou baladu plnou krásných záběrů na vodu i na procházející se pár po březích rybníků a potůčků. Lehce si to nese ducha viktoriánských filmů, starých sídel a romantismu. Bohužel Havelka neukočíroval vyváženost mezi tímto a drama, které nastane. Některé filmové sekvence totiž byly točeny naprosto amatérsky, navíc k nim byla přidána příšerná hudba, takže to působí jako by jste najednou dostali z obrazovky facku. Přitom Karel Dobrý hned po Danu Bártovi aspiruje na českého filmového hastrmana ovšem pominu-li éru vodníků osmdesátých let v podání udavače STB Josefa Dvořáka nebo vyvedené rodinky v Dr, Mráčkovi. Dobrý byl prostě typově vybrán dokonale! Atmosféru to mělo také pěknou včetně všech těch lidových zpěvů... Jak říkám, je to škoda. Mohli jsme mít svojí vlastní tajmenou bytost z jezera pod Bezdězem, podobně jako v Transylvánii mají svého Drákulu. Za vidění film ale rozhodně stojí, protože v českých vodách kinematografie a to značně stojatých a zahnívajících se objevil zcela nový a velmi zajímavý tvor ! Dávám tedy za 3,5 resp. 4 porculánové hrníčky s pokličkou, ale ten jeden je ještě prázdný ! * * * * (05.01.2019)

Česká slovesnosť podporená spievanými veršami, živočíšna provokatívnosť mladej dedinčanky a utiahnutosť zatrateného muža, ktorý si uvedomuje svoju tragiku - to sú hlavné atribúty filmového debutu Ondřeja Havelku. Príbeh lásky je zabalený v čarokrásnom prostredí jazier a močiarov, kamera si ich náramne užíva, taktiež šikmé slnečné svetlo dodáva filmu príjemné teplo také kontrastné voči mnohým dramatickým scénam. Herecké obsadenie je na jedničku. (14.12.2018)

Hastrman na mňa pôsobil epizodicky. A nielen kvôli deleniu na kapitoly. Prišlo mi, že každá zaujímavá situácia skončila skôr než by sa v nej režisér trochu autorsky odviazal. Čo je moja najväčšia výhrada. A najväčšie plus bude kadencia týchto zaujímavých scén a motívov. Našlo sa ich dosť, či už v zmysle záhady, vzrušenia alebo priamo strašenia. Knihu som nečítal, ale Havelka akoby sa na nej bál pokrčiť jedinú stranu. (25.11.2020)

Vpravdě romantický příběh s nádechem balady je zapuštěn do čarokrásné české přírody. Po vizuální stránce pastva pro oči. Temný příběh logicky směřuje k temnému konci, jelikož pozemská a nezemská láska nemají na růžích ustláno. Pohanské rituály, chladné vody, šelest rákosu, svádění přes zeď a pravda zjevená uprostřed oslepujících blesků a burácení hromů. Román doposud neznám, ale film mě fascinoval. Tak dobrý už jsem léta neviděl, ale chápu, že osloví spíše menšinové diváky. Karel Dobrý jako by sem zavítal skutečně z jiného světa, Simona Zmrzlá nepříjemná a nesympatická, a přesto s podivně magickou jiskrou, co dokáže zažehnout plamen. „Zmrzlý maso nemůže obživnout." „Co by nemohlo, koukněte na mě, stačil čaj s rumem." (16.09.2019)

Na první pohled to může vypadat jako vnitřní souboj osvícenského hastrmana, který neví, jestli u zvratného slovesa smočit použít morfém „se“ a nebo „si“, ale Moody Maker Ondřej Havelka tam dokázal dostat něco, co tady nebývá standardem. Balada s prvky romantismu o střetnutí živlů a vášní, rámovaná pohanským folklórem a cyklickými lidovými zvyky, boduje svou ambivalencí vůči postavám, mystikou, nenásilným ekologickým poselstvím i odvahou jít na tenký led, který neustále hrozil probořením do studených vod parodie (a že to chvílemi pod nohama praskalo). Čochtan Dobrý, rumulokaj Lábus i bohanebojná Zmrzlá obstáli ve svých nelehkých rolích na jedničku a povýšili režisérův filmový debut na něco, nad čím by se neměla jen tak zavřít voda.. (17.09.2019)