Konec básníků v Čechách

Nerek bych, ze je tenhle film horsi, nez tri predchozi dily, je jen krapet jinej. Klein se tu snazi ukazat strasne moc veci, takze je celej styl vypraveni takovej agresivnejsi. A nejaky vtipy uz nejsou tak mily, ale spis nuceny. Taky je tu nejhorsi Stepanovo holka v podani Terezy Brodské, tu fakt nemusim. Je jasny, ze tenhle film puvodne Klein zamyslel jako posledni, protoze tu Stepan postupne potkava sve byvale lasky a celej film ma takovy vyzneni, ze uz je tohle fakt konec. Ostatne i nazev nezacina "Jak", ale ma ten konec v nazvu. Nicmene i pres par vytek se u tohohle filmu vzdy zasmeju a i kdyz je krapet slabsi nez predchozi dily, primhourim oko a dam 5*. (29.01.2007)

Ne, ne a ještě jednou ne. Je mi líto. U první čtvrtiny jsem cítil jakýsi záblesk naděje, že po druhém díle čeká něco jemu podobné, tentokrát zasazené do devadesátých let a ačkoliv o obdobích vím kulové, zřejmě to i pěkně vystihlo onu dobu a změny nejen v naší republice. To by ale nesmělo být tak zoufalé, utahané, s naprosto debilním zakončením. Tohle si už rozhodně znova nedám. Básníci měli skončit už dávno. 25% (01.10.2017)

Hlavním kladem čtvrtého pokračování Básniků je zachycení začátků kapitalismu v Čechách. Bylo zajímavé sledovat osudy postav známé z již tří filmů volné série i v nové době, osobně pak pro mne cenné vidět, jak vypadal svět pouhých pár let před tím, než jsem se narodil. Lidé nadšeni z velkých společenských změn se hrnuli do podnikání, ale nebyli připraveni na novou dobu, s níž přišel problém nezaměstnanosti. Ještě nedávno oslavovanou manuální práci vystřídává propagace schopností "know-how", do popředí se dostává všudy přítomný fenomén reklamy, kde se nejednou stane, že autor krátkého sloganu nebo dobrovolník vystupující v reklamě obdrží za svůj podíl větší finanční odměnu, než doktor za záchranu lidského života (dnes bohužel aktuální snad ještě víc než před 25ti lety). . . . V tomto filmu se i popři hořkém příběhu párkrát zasmějeme, bohužel už nejde o tak skvěle propracovanou komedii, jak tomu bylo v předchozích dílů z roku 1984 a 1987. Šílenosti z reklamních vstupů, kde rytíř v středověkém kostýmu propaguje na náměstí kondomy, jsem schopen rozchodit, ale celkově dokumentární hodnota převážila humor a další diváckou atraktivitu, což považuju za výraznou slabinu tohoto filmu. A ubylo nejen humoru, ale i výrazných hereckých osobností jako Hrušínský, Suchařípa, Filipovský,... Jana Hlaváčová si už v roli svérázné sestřičky už jen štěkla, zůstal zde pak prakticky jenom Josef Somr, který to coby profesor "básniků" z gympla dotáhl i do dvou pokračování z dalších desiletí. Takže díky, ale s dovolením se do sledování zbylých dílů Kleinovy a Pecháčkovy série se zatím nedávám. (65%) (22.10.2018)

Porevoluční budovatelské ještě větší vystřízlivění a podivný vztah s další dívkou, tedy pardon, v tomto životním stádiu už ženou. Jeden se ani nemůže divit, že všechno vyústilo do toho konce v pátém díle. Kvalitativní posun směrem dolů sice předznamenává už název filmu, ale čeho je moc, toho je cu fýl. 40% (12.02.2007)

Sice celé kouzlo básníku je v tomto filmu mrtvé. Ale svým způsobem je tento díl akceptovatelný jako sonda do naší těsně porevoluční doby a filmu samotného. Celé ty, pro dnes nepochopitelné, mechanismy své doby jsou zde nádherně ukázány. Film byl ve své době kritizován, že totalně selhává a je jen karikaturou. A to je pravda, je karkaturou doby, kde vše bylo karikaturou. (17.06.2009)