Dôverný nepriateľ
Intimate Enemy
Režie:
Karel JanákKamera:
Martin ŠáchaHudba:
Ondřej Gregor BrzobohatýHrají:
Gabriela Marcinková, Vojtěch Dyk, Zuzana Porubjaková, Ondřej Malý, Ady Hajdu, Pavel Rímský, Roman Luknár, Romana Goščíková, Tomáš Stopa, Milan Bartalský (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Psychologický thriller z blízké budoucnosti o tom, jak se špičkové technologie mohou vymknout kontrole, respektive jak se z dobrého sluhy může stát zlý pán. Andrej (V. Dyk) pracuje jako programátor u nadnárodní firmy, která se zabývá vývojem tzv. inteligentního domu. Ten má znamenat revoluci v bydlení, má být ovládaný pouhým hlasem a má svým obyvatelům zajišťovat maximální pohodlí i stoprocentní bezpečnost. Andrej je pověřen finalizací celého projektu a společně se svojí čerstvou manželkou, ambiciózní sochařkou Zuzanou (G. Marcinková), se stěhují do funkčního prototypu inteligentního domu, do luxusní vily z kamene a skla, stojící na samotě uprostřed nádherných hor. To, co se zprvu jeví jako pohádka, se ale rychle mění v noční můru. Dům projevuje vysokou chybovost, v okolí domu se začíná pohybovat tajemný neznámý a pak se kdosi začne dvořit Zuzaně, která na samotě uprostřed hor zůstává velmi často sama, protože její manžel opakovaně odjíždí na pražské ústředí firmy. Zuzana hledá pomoc jak u své kamarádky Moniky (Z. Porubjaková), která za ní pravidelně jezdí a které se ve vztazích s muži pravidelně nedaří, tak u podivínského souseda Maxe (O. Malý), který žije nedaleko odsud jen se psem, tak i u Andrejova šéfa (A. Hajdu), který se za všech okolností tváří tak vstřícně a empaticky. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (312)
Tenhle film má zásadní problém. Nesměli by jste před ním vidět nic na podobné téma. Potom snímek bude doslova žrát. Protože zde jsou jenom tři řešení věci: buď manžel nebo dům nebo uchýl z zvenčí. Keci kolem jsou jenom omáčka. Čili všechno závisí na hereckém výkonu představitelky Zuzany. Takže jo, nebylo to špatné, ale prostě moc dlouhé. Hlavně od momentu, kdy divák pochopí, o co jde, protože se mu to řekne. Ale pro jistotu mám to na konci vysvětlí znovu? Scénář, který diváka buď podceňuje nebo si myslí, že je blbec. ()
Konceptuální přehlídka spodního prádla (kdybyste to nevěděli, tak sochařka standardně v ateliéru pracuje v sexy černém prádelku, ze kterého jí leze půlka zadku) a hlouposti nelogického jednání postav. Rozhodně se budu svěřovat chlápkovi, co vypadá nejvíc podezřele a polezu do jeho baráku, když už mám echt podezření, že mě špehuje. A taky ustelu svojí kámošce na sedačce v obýváku a přikryju ji levnou dekou z IKEA, když mám monstr super-barák, ve kterém když nejsou pokoje pro hosty, tak co tam je? Sex s výřivkou ultra WTF a Vojtěch Dyk jako jeden z mnoha pasivních, okatě nastrčených product placementů. ()
Ono nalepit k vážně míněnému technologickému thrilleru na plakáty slogan „od tvůrců filmů Snowboarďáci a Rafťáci“ svědčí buď o velmi svérázném smyslu pro humor distributora, nebo o jeho naprosté ignoraci diváckých očekávání, protože tohle by opravdu nalákalo do kin snad jedině masochisty. Ale pár slov k filmu: Rád ocením každou relevantní snahu přinést do československé kinematografie nějaký temnější žánrový film, ale tohle fakt ne. Postavy zažívají hodně podivné a znepokojivé události, ale z nějakého důvodu je úplně přecházejí a dále se o nich nebaví. Ony celkově postavy v tomto filmu jsou jen tak na oko, aby tam prostě někdo byl a mohl jakkoliv posouvat děj nějak kupředu, charakteristiku mají ale tak mělkou, až je to směšné - zvlášť v souvislosti s finálním zvratem, který staví na psychologii hlavní hrdinky Zuzany, ale tím pádem vůbec nefunguje. Postava její kamarádky je absolutně na pěst, Dyk je tam jen jako lákadlo pro holky a Ondřej Malý rekapituluje roli zlověstného podivína, kterého hraje ve všech filmech. A že scénář je fakt laciný a při troše zamyšlení nedává smysl? Nevadí, vyřešíme to tak, že se hlavní hrdinka bude neustále svlékat a koketovat s mluvícím domem. Námět se snaží být strašně moderní, přesto dává pocit, jako by zamrzl v minulém století (při sledování jsem si vybavil v principu hodně podobné Ďábelské sémě, přes čtyřicet let starý a mnohem, mnohem lepší film). On je Důvěrný nepřítel sám o sobě úplně zapomenutelný, ale co zřejmě nezapomenu, je ten neskutečně přestřelený product placement. Čeští filmaři jsou v tomhle ohledu unikát, protože product placement pod jejich rukama tak strašně bije do očí, až to z mnoha českých filmů dělá jednu dlouze rozbředlou reklamu. Z Důvěrného nepřítele jsem si tedy odnesl dvě věci: Vojta Dyk nosí oblek od Bandiho a v nejvyhrocenějších životních situacích surfuje po stránkách mall.cz. Směšné, opravdu směšné. ()
Gabika Marcinkova sa rada sprchuje. :) Ne vážne, za prvých 40 minút sa štyrikrát vyzlečie. A tak je to dobre; nebyť nej a jej tela, a že ju ošuká vaňa, nestojí ten film za reč. Herci sú zúfalí jak dialógy, ktoré musia prenášať, scenár dopredu čitateľná zbierka klišé, réžia diletantská, hudba často nepasuje, trapné šedé filtre tomu dávajú look tv seriálu z 90.tych rokov, a miestami je to navyše značne nedomyslené. Čo mal napríklad znamenať ten vrátnik? Načo bola užitočná flirt scéna Dyka a Porubjakovej? Ok, ešte Hajdu sa aspoň snaží, ale na rok 2018 toto nestačí. Pointu odhadnete pri prvej kytici. ()
Galerie (48)
Zajímavosti (13)
- „Důvěrný nepřítel byl pro mě malý zázrak. Od prvního přečtení scénáře, který je na česko-slovenské poměry velmi odvážný a originální, přes setkání s režisérem, kameramanem a herci, až po samotnou realizaci. Ta sice nebyla vždy jednoduchá, ale po každém natáčecím dni jsem měla pocit, že vzniká něco výjimečného,“ uvedla Gabriela Marcinková. (SONY_)
- „Hledali jsme supermoderní dům, který by stál opravdu uprostřed samoty a působil tak ve filmu dostatečně strašidelně. Nakonec jsme točili v domě, který je v Praze uprostřed další zástavby, ten jsme ‚obalili‘ do modrého pozadí a okolí samoty, které je pak vidět ve filmu, je tak iluze. Natáčení tím samozřejmě bylo složitější, protože exteriéry se točily v Tatrách, a propojit ty přechody nebylo snadné,“ dodává k natáčení Důvěrného nepřítele režisér Karel Janák. (Lucillle)
- Děj filmu nápadně připomíná Speciální čarodějnický díl (2001) seriálu Simpsonovi (od r. 1989). V části s názvem Dům na zabití (House of Whack) se Simpsonovi přestěhují do chytrého domu, načež umělá inteligence začne mít zálusk na Marge. „Romantická“ scéna ve vaně se rovněž vyskytuje v obou dílech. Na tuto podobnost v minulosti upozornili jak diváci, tak i filmová kritika. Už během prvních uvedení v kinech autoři zmínili inspiraci zahraničním seriálem, jeho název však neuvedli. (krisikowa)
KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILERY. Karel Janák opustil vody komedie a přichází s prvním thrillerem své kariéry. No, on vlastně v těch vodách komedie zůstal, ač to asi neplánoval. Kde začít? Hlavní hrdinka se nastěhuje do domu, který s ní nejen mluví, ale po 24 hodin jí sleduje kamerami. Což samo o sobě je blbost, protože, kdo to chce? Chytrý dům a Velký bratr je rozdíl. Postupem času dům začne hlavní hrdince nadbíhat a pokouší se rozdělit její vztah s partnerem. Probíhá to tak, že jí nechává posílat květiny, bonboniéry a nájemného vraha. K tomu později... Vedle v chatě žije neškodný houbař, z kterého se vyklube hacker, nasazený konkurenční firmou, aby ukradl software chytrého domu. Je zvláštní, že hlavní hrdinku prakticky nechá, aby zjistila, že není ten, za koho se vydává, ale ve výsledku to filmu nic nepřináší. Ona to totiž s přítelem neřeší, místo toho se asi za dva dny zeptá přítelova šéfa, jestli neví o koho jde a on, že v klidu, že ho sledují. Co se týče souseda, tak do jeho (nezamčené) chaty dorazí hlavní hrdinka s kámoškou na šmíring a když je tam hacker nalezne, (po dost dramatické scéně) následuje střih a záběr, jak dámy v klidu odchází z chaty?? WTF? V průběhu filmu se ocitne možná odbočka v podobě recepčního ve firmě vlastnící dům. Ten Zuzaně (hl. hrdinka) řekne, že si myslel, že v těch domech netestují software, ale lidi, co vydrží. Hmm to by mohlo být zajímavý. Něco jako Truman Show? Proč ne. Bohužel asi za 4 minuty se opět baví se šéfem firmy a ten jí řekne: "kdo vám řek takový nesmysl?" A tím tahle odbočka končí. Dům si s hrdinkou nadále ďábelsky zahrává. Například po pár skleničkách vína už jí kamery nevadí, vleze si do vany, domu nabídne tykání a za strhujícího doprovodu hudby světoznámého skladatele Ondřeje Gregor Brzobohatého jí to za pomoci bublinek udělá, jako nikdo. Protože firma, která dům postavila a vlastní systém není moc dobrá v ochraně svého software, dokáže se sám dům dostat prakticky kamkoliv, aniž by to někoho rozrušovalo nebo to řešil nějak víc do hloubky. Takže dům posílá maily z cizích účtů, píše sms z cizích čísel a nakonec se mu i hravě podaří objednat na Adreje (přítel hl. hrdinky) nájemného vraha. Následuje scéna v nemocnici, kde má policejní komisař úplně zamotanou hlavu, jak mohl Andrej sám na sebe objednat vraha, protože v jeho mailech byla celá konverzace s vrahem. A teď přijde ta největší bomba celého filmu. Na konci snímku prozrazuje ředitel firmy Zuzaně jedno tajemství. Dům byl naprogramovaný plnit všechny její touhy a to i ty, které měla někde hluboko v mysli. Ona nebyla s partnerem spokojená a proto si podvědomě nechala posílat květiny, proto chtěla bonboniéry, proto ho chtěla zabít. Počkat, cože?? *facepalm*.Nechci vás připravit o všechnu zábavu, takových scén a momentů je ve filmu strašně, strašně moc. Málo kdy se dá vidět paradox, který se stal na předprermiéře filmu na 44. LFŠ. Zhruba od půlky filmu se CELÝ SÁL SMÁL, přesto, že se film bral strašně vážně. V určitých chvílích mi to připomínalo první projekci filmu The Room. Ten film se taky bere strašně vážně, což podtrhuje komičnost celého filmu, ve kterém je až příliš klišé, nesmyslů, špatných nápadů a zatraceně laciné režie. () (méně) (více)