On the Beach
On the Beach
On the Beach
Režie:
Stanley KramerScénář:
John PaxtonKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Ernest GoldHrají:
Gregory Peck, Ava Gardner, Fred Astaire, Anthony Perkins, Guy Doleman, Donna Anderson, John Meillon, Gerry Duggan, Joe McCormick, Peter Williams, Grant Taylor (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Ještě je čas žít, ještě je čas milovat. Gregory Peck v hlavní roli amerického filmu podle románu Nevila Shutea. Po nukleární katastrofě zůstali posledními obyvateli Země Australané. Radioaktivní záření, způsobené válkou, se však nezadržitelně šíří i k nim. Lidem zbývá nejvýš několik měsíců života. Dwight Lionel Towers, velitel americké ponorky Sawfish, kotvící u australských břehů, se v této bezvýchodné situaci seznámí s okouzlující ženou Moirou. Jejich vztah může mít jen krátkou budoucnost. Právě tak je k zániku odsouzeno i harmonické manželství Mary Holmesové, jejíž muž Peter je příslušníkem australského námořnictva. Oni i jejich přátelé si musejí položit otázku, čím naplní čas, který jim zbývá. Je tu vůbec nějaká naděje? Skrývá se třeba v podivném vysílání v Morseově abecedě, které Australané zachytili z amerického San Diega...?
Film Stanleyho Kramera se odehrává v roce 1965, avšak vznikl o šest let dříve; ve své době byl tedy příběhem z nedaleké budoucnosti. Jde o jedno z děl, jež umělecky zpracovávala aktuální téma, nastolené tehdejším rozdělením světa. Zápletka filmu byla shodou okolností opravdu prorocká: v říjnu 1962 nechal Fidel Castro na Kubě rozmístit sovětské jaderné rakety, čímž se svět skutečně ocitl na pokraji globální jaderné války. Stanley Kramer se ve vyprávění soustředil především na komorní líčení vztahů hlavních protagonistů. Nevyhýbal se však ani výpravným spektakulárním sekvencím: mezi ty nejpozoruhodnější patří záběry na liduprázdné ulice San Francisca, včetně proslulého mostu Golden Gate, nebo sekvence automobilových závodů, které se změní v sebevražedný masakr účastníků. Kramerův neobvyklý film byl nominován na Oscary za střih a za hudbu. V roce 2000 se dočkal televizního remaku.
(Česká televize)
Recenze (68)
Film působli na člověka velice milým dojmem, který byl obsazen v celém filmu. Velice mne zajímal výkon Anthonyho Perkinse, který se moc nepředvedl a dokázal nám že rozklepaný mladík je jeho parketa, jako v PSYCHU. Většinou mne přostředí ponorek moc nelákalo, ale zde nebylo moc dialogů a vše bylo zaměřeno spíše na přímých příkazech nadřízených což velmi oceňuji. Námap atomového spadu byl velice zajímavý a neobvyklí. Konečný závod jednoho z hlavích hrdinů ve Ferrari byl velice nadsazený, ale očekávaný. Vše skončilo zajímavě nikoli nudně. Velice slušná podívaná. ()
Není to vyloženě špatné, svoji myšlenku to předat umí, kamera zde vyloženě kouzlila snad v každém záběru (a v jedné přímo odkazovala na filmařský styl Bergmana) a nemalý počet scén mi přišel zajímavý a napínavě vystavěný, ale ani tohle všechno nezachraňuje fakt, že navzdory tomu, že je to celé o konci světa a fatálních následcích jaderné války, tak je to celé až moc umírněné, bezproblémové a do jisté míry i nefunkční. Místy to i působí jako dva rozdílné filmy, přičemž jedním je ta sci-fi, ale tím druhým je obyčejné romantické drama, které s onou sci-fi zápletkou začne nějak souviset až v samotném závěru, ale do té doby funguje i bez něj, sama o sobě a sci-fi zápletka v ní je tím pádem jaksi zbytečná. A právě kvůli rozpadajícímu se scénáři to celé moc nefunguje a i přes velký potenciál si to takhle nejen neskutečně ubírá možnosti silnějších dojmů, ale také spoustu šancí být skvělým a propracovaným seriózním postapem, které svoji dvouhodinovou stopáž vytěží na maximum. I s ohledem na dobu vzniku to mohlo být mnohem lepší. Jenže to se nestalo a tak výsledek sice není zrovna špatný, ale ani dobrý. Slabé 3* ()
50tym rokom dominovali v žánri scifi jednoznačne mimozemské alegórie na studenú vojnu. Preto je chválihodné, že niekto sa rozhodol natočiť v tejto dobe jeden z prvých postapokalyptických filmov kinematografie. Kramer pojal tento žáner pomerne komorne a zameriava sa na vzťahy medzi postavami a ich psychológiou. Potešil záver filmu, čakal som iné, optimistickejšie vyústenie. ()
Režijní styl Stanleye Kramera není příliš nápaditý a sází zejména na silné příběhy. V jiných jeho dramatech to zas až tak nevadí a jsou velmi dobré, ale tady se až příliš projevuje absence dramatických momentů, rozvláčné tempo a neúměrně dlouhá stopáž. Zatím nejslabší kramerův film, který jsem viděl. ()
Film, v hlavných úlohach s Grregory Peckom, Avou Gardnerovou a Fredom Astairom, z 1959 o tom, ako môže skončit svet po nukleárnej vojne v 1964, keď všetci ľudia zahynú radiáciou a tí poslední, v Austrálii, kde sa rádioaktívny oblak ešte nedostal, len očakávaju svoju smrť. Film zobrazuje ľudí pokojných, odovzdaných svojmu osudu. Vojna sa ani nezmieňuje, nevieme o nej nič. Pre mňa to bol zážitok vidieť to, tu vtedajšiu spoločnosť, myslenie, strach. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (5)
- Jedná se o první film Avy Gardner poté, co již nebyla svázána smlouvou se studiem MGM, tudíž peníze dostala pouze ona. Její honorář činil 400 000 amerických dolarů. (Pavlínka9)
- Film se natáčel i v Berwicku na předměstí Melbourne. Jedna z ulic, které se tehdy v Berwicku rodily, nese dnes jméno hlavní herečky: "Gardner Street". (džanik)
- Film měl premiéru 17. prosince 1959 v osmnácti nejvýznamnějších městech světa zároveň. (Pavlínka9)
Reklama