Tátova volha

Vejdělek se snaží o dráma. No, je to malinko iritující a výsledek se dá velmi snadno shodit (viz.nádherný komentář Pink.Panthera.) Na druhou stranu já nebudu za cynika. I přes kýčovitost mnoha situací, použití mnoha klišé a občas nelogického chovaní hlavních postav či šustení papíru v dialozích mě výlet v tátově Volze vcelku nevadil. Dokonce měl i nějaký příběh a neobjevoval se žádný primitivní vulgární humor. Což u podobných českých ženských filmů nebývá standard. A pasáž s Polívkou je opravdu vtipná. K tomu spolehlivě krásná kamera pana Smutného a pěkná hudba. (24.03.2019)

Nehraje, prostě je, aneb jak jsem pochopil, proč je Balzerová nejmilovanější herečkou českého lidu. A pokud jde o Vejdělka, vzbuďte mě zase za 20 let. Anebo mě radši vůbec nebuďte. Stačí přečíst mi pár Psáno životem z Chvilky pro tebe a k tomu pustit nějaká propagační videa cestovních kanceláří a humanitárních organizací. Bez Muchowa, prosím. (Čtěte: Matty, xxmartinxx, Djoker.) (14.01.2023)

Klasický road movie v ktorom si behom jedného výletu postavy vyjasnia svoje rodinné vzťahy. Tentokrát matka s dcérou ohľadom ich spoločného vzťahu, vzťahu k zosnulému manželovi a otcovi, vzťah dcéry k manželovi, nejaké to dilema ohľadom výsledkov z liečby rakoviny a podobné bežné životné problémy. Téma otrepaná ale stále funkčná. Postavy ma zaujali od začiatku do veľkej miery vďaka ústrednému páru herečiek, ktoré patria k mojim obľúbeným. A aj v epizódnych výstupoch sa tu mihne kopa ďalších hercov ktorých mám rád. Vďaka ním všetkým som prežil aj nedostatky filmu. Dialógy, ktoré občas šuštia papierom, snímanie dialógov štýlom záber - protizáber čo pôsobilo skôr nepríjemne, vtieravá hudba, ktorá vedie diváka za ručičku ohľadom emócií a pár ďalších maličkostí. Ale ako celok to je celkom pohodový film na jedno pozretie aj keď road movie príliš nemusím. P.S: film sa skončil v správny moment, pretože o toho nevlastného brata tu fakt vlastne ani nešlo. 5/10. (04.04.2019)

Logicky postavený příběh dvou žen vystavených působení mezní životní situace hledá katarzi v hledání zdánlivě zcela zapomenutého nebožtíkova syna. Mezní situace poněkud bizarně zabarvená do někdejší ruského vozu Volha vede ne po hradech a zámcích, ale někdejších nebožtíkových kamarádkách; senilitou stižený přítel se na okamžik vrací do přítomného světa a stává se spouštěcím mechanismem, který mimoděk léčí staré rány. Scénář činí životným výborná režie, špičkové herecké obsazení a dobře promyšlená pointa. To také dává filmu svém souhrnu špičkové vyznění. (14.07.2022)

Čekal jsem přinejmenším "příjemnou" (jakkoliv to slovo ve spojitosti s filmem nesnáším) road movie a dostal jsem zbytečně natáhnutou bakalářskou povídku, kde se vlastně nic pořádného nestane a nic se nevyřeší. Hrdinky (čerstvá vdova a její dcera, onkologická pacientka, nad níž visí hrozba potenciálně špatné prognózy) vyrážejí hledat nemanželského syna/bratra. To v praxi znamená, že čerstvá vdova se postupně potkává s bývalými milenkami svého zesnulého manžela. Povídají si jako staré známé a ne jako sokyně, které se léta neviděly. Ani z jednoho ze setkání nevzejde kloudná informace či stopa, až jsou konečně nasměrovány na nejlepšího nebožtíkova kamaráda. Ten je sice již mentálně značně indisponován, ale pro účely jejich pátrání má náhle světlou chvilku a prozradí.... (pozor, blíží se rozuzlení a vrchol filmu!).... že si nebožtík u něj schoval dopisy od svého nevlastní syna! Nakonec ale vyjde najevo, že čerstvá vdova o levobočkovi vlastně celou věděla a celá tato cesta jí tak byla prostředkem, jak aspoň na chvíli uniknout realitě a přivést dceru na jiné myšlenky. Co by v reálném životě mohlo být velkou křivdou a důvodem k velké rodinné rozepři, je zde odbyto několika větami, aby obě hrdinky konečně nasedly do auta a vyrazili za... Závěrečné titulky. Tády-dády-dá. A je mi to vlastně líto. Film je výborně obsazen, kamera je velmi zdařilá, hudba vytváří výbornou atmosféru a i ta tátova Volha je nádherný veterán. Ale celé je vám to poněkud jedno. Film mnou prošuměl a nezanechal hlubší dojem. Škoda.... (30.03.2020)