Barry Lyndon

Kubrick je prazvláštní mimo jiné tím, že se neopakuje a každý jeho film se zdá být velmi precizním cvičením na téma některého filmového žánru. Berry Lyndon je v podstatě životopisný film, vyprávějící o vzestupu a úpadku hlavní postavy. Kubrick si ponechává po celou dobu vypravěčský odstup od jeho životního příběhu a stejný odstup vnucuje i divákovi. Setkávám se tu už po několikáté s jeho bezprecedentním chladem, který je patrný snad v každém jeho díle. (S téměř badatelským odstupem sledujeme přípravu zločinu a jeho nešťastné selhání v noir-ovém příběhu „Killing“. S chladnou estetizující magičností se k nám obrací film „2001:Vesmírná Odysea“. A právě lhostejný přístup hlavního hrdiny „Mechanického pomeranče“ k násilí je zdrojem šokujícího působení tohoto filmu.) - Také Barry Lyndon se staví jako pomalá nezaujatá životopisná studie, jež nic (hlavního hrdinu ani děj) nesoudí, jen pozoruje. Přes leckdy emočně vyhraněné události, jež se na plátně odehrávají, působí film překvapivě (téměř) jen na naši rozumovou stránku. Nutí diváka aby sám věci racionálně, bez citového zaujetí posoudil. A právě to je zdrojem jistého neladného dojmu, který z tohoto filmu mám. - Nedozvíme se mnoho o pohnutkách Lyndona k jeho činům. Musíme buď sami začít jeho pohnutky a plány rekonstruovat anebo vnímát jeho činy jen jako projevy nahodilosti. Na svém bohatství, stejně jako na jeho ztrátě, se hlavní hrdina podíllí jen menší měrou. Ani jedno není tak docela důsledkem jeho vědomého úsilí, ale spíše štěstí či naopak fatálního neštěstí. Jeho příběh je nám tak představen jako osudový. Ale třebaže divák sleduje vše jako neodvratné drama, samotný Lyndon se může jen podivovat, kdy vlastně nastoupil cestu neodvratného pádu.- Dějově mi film nejvíc připomínal Zweigova Fuschého, v němž autor rovněž detailně a při tom s odstupem bez stranění sleduje kariéru ctižádostivého a bezzásadového muže i jeho pád. Pokud jde o filmový projev je srovnatelný s pomalými historickými filmy jako Věk nevinnosti nebo třeba Portrét dámy. Svým citovým chladem mi připomíná zejména posledně jmenovaný film , který se předstíráním a nedostatkem citů přímo námětově zabývá. - Ať se na to dívám z jakékoli stránky. Existuje mnoho lepších a zajímavějších Kubrickových filmů. To neznamená, že je tenhle špatný. Není však nadprůměrný nebo geniální. Je jen velmi, velmi precizní. (05.10.2004)

Barry Lyndon je film, jež skutečně nelze nazvat jinak než prvotřídním uměleckým dílem. Je to oduševnělá, vznešená, elegantní a pozor, velice skrytě také satirická freska vysoké anglické společnosti 18. století z pohledu vzestupu a pádu jednoho (ne)šťastného (anti)hrdiny. Ačkoliv film je až distancovaně chladný za účelem dokonalé preciznosti, která se mimochodem vydařila, v minimalistických náznacích lze zejména v první polovině pocítit náznaky hlubokých emocí a to nelze vysvětlit jinak, než genialitou jednoho z hrstky nejlepších režisérů všech dob. Bezchybný a okouzlující je také audiovizuální kabátek - nádherné scenerie snímané Kubrickovsky strnulou kamerou s patřičným odstupem a hudba - skvělá, dobová, potírající případnou zdlouhavost a zajišťující kontinuitu v pomalejších scénách... Ne, netvrdím, že Barry Lyndon je v každém momentu stoprocentně zajímavý a zábavný, protože není, ale je jedinečný, opojný a nezapomenutelný. 9/10 (25.03.2009)

Thackeray byl génius. Kubrick též. Tady se nadálku střetli v interpretaci Thackereyho díla. Hodně krutá a nemilosrdná satira, především vůči hlavní postavě, na jedné straně - takřka "laskavé porozumění" na straně druhé. Naprosto jiná vyústění knihy a příběhu. Proč? Doba je prostě jiná. Naléhavost kritiky odpadla, citelná ironie již naštěstí nikoliv. (07.10.2004)

Tak timhle me Kubrick docela prekvapil, sice to je opet hodne originalni, ale cekal jsem, ze to bude vic kontroverzni. No ale nakonec mi to vubec nevadilo. Je sice fakt, ze by Kubrick mohlo misty pridat na tempu, ale neprislo mi, ze by tam byli nejaky zbytecny sceny a ani na chvily jsem se nenudil. Snad jedinou vytku mam k vypraveci, kterej sice vetsinou hezky uvede do deje, takze sem se rychlejc zorientoval, ale misty prozradi dopredu nektery zasadni veci a to nastve. Herci byli jako vzdy vytecni, jak je u Kubricka zvykem, ale neprislo mi, ze by nekdo nejak vyrazne vycuhoval z nadprumeru. Co se Kubrickovy povedlo nejvic je vizualni stranka, to je naprosta bomba a skvele to doplnuje hezka dobova hudba. Sice se to asi nebude libit kazdemu, ale me prisel Barryho zivot natolik zajimavy, ze jsem ho se zaujetim vydrzel sledovat od zacatku do konce. (21.03.2006)

Opět nemohu jinak než za 5. Stanley Kubrick je zkrátka bůh. Perfekcionistické dílo, dotažené do sebemenších detailů, s výborným scénářem, nádhernou výpravou... a takhle by šlo pokračovat ještě dlouho. Famózní umělecké dílo, jemuž lze vyčíst jen přílišná délka, ale - začátek i poslední půlhodina jsou vyloženě strhující a naprosto perfektní, snad jen střední pasáže jsou místy trochu zbytečně dlouhé. Skoro neustále hraje na pozadí hudba, která je dokonce možná i lepší než klasika ve Vesmírné odysee, ale výborná hudba je ve všech Kubrickových filmech. Skvělý výkon Ryana O'Neilla si také zaslouží vyzdvihnout. A nyní pozor, trocha spoileru, takže dál raději nečíst:) - scéna, kde umírá Barryho dítě mi přišla jako jedna z nejdojemnějších, co jsem kdy viděl (i přes nespornou dávku patosu:)). Prostě, Kubrick znovu dokázal, že je nadčlověk. Nadfilmař!;-) (06.10.2006)