Zlatý podraz

Poselství silného výchozího příběhu dokázali autoři naplnit. Historický základ s pankráckou hlínou v krabičce funguje dokonale ve vlasteneckosportovní lince. Ve chvíli, kdy družstvo trénuje, hraje, shání správné kádry, se jedná o velkofilm, naopak milostná linka působí nepřesvědčivě (především svérázné roztleskávačky). Ale Chantal se povedla aluze na Jana Wericha [weriš]. Herecky skvělí jak mladí kluci, tak trojice O. Malý, J. Hartl a J. Dulava. Líbily se mi i statickydivadelní scény (uctění památky trenéra v tělocvičně) nebo zrychlené historické pohledy přes okno (zničené Německo, pochudující milicionáři). (23.12.2018)

Škoda. Chtěl jsem, aby se mi to líbilo, ale asi musím říct to, co všichni. Nějak to nešlape, no. Zápasy vypadaly pěkně, u toho prostředního jsem Čechům doopravdy fandil, na konci mě u hymny zamrazilo - ale jinak tu po většinu filmu není nějaký dramatický tah. Romantická linka je tam úplně k ničemu, linka s otcem taky moc nezahraje. Tak akademický přemýšlím, jak to mělo být lepší - možná začít tím zápasem co je teď v půlce, naexponovat bromance mezi košíkáři a pak sledovat, jak jim komunisti lámou po návratu hřbety. Pak bych možná prožil i ten poslední zápas nějak emočně - ale teď jsem jenom tak krčil rameny. Je to fakt škoda, je mi líto producenta, co na tom nechal majlant, ale prostě to nějak nedopadlo. (05.09.2021)

Ten příběh je zajímavý i dobře natočený (až na nepovedený začátek) A hudba je vážně hustá (remix státní hymny). Doufám, že má Českého lva v kapse. Jenom škoda, že těch silnějších momentů (No protest) není víc. Toman byl lepší. Ale ani tohle nebylo špatné. V každém případě mají oba filmy velký význam a je dobře, že vznikly. (22.11.2018)

Strašlivě promarněná příležitost, což je obrovská škoda. Troufám si tvrdit, že ani ten největší sportovní fanoušek o basketbalových událostech zobrazovaných ve filmu moc neví, proto měli tvůrci v rukou vskutku atraktivní materiál, který měl dopadnout mnohem lépe. Kámen úrazu je ve scénáři, který funguje pouze v momentech, kdy se hraje basketbal - zápasy jsou dynamické, výborně sestříhané, mají tempo a jsou svým způsobem i napínavé. Jakmile se ale příběh přesune mimo koše, moc nefunguje. Romantická linie je mdlá a nezajímavá (i kvůli špatné chemii mezi oběma herci), politická nevysvětlená a jen naznačená, film se v těchto momentech dost táhne a nemá prakticky co nabídnout. Špaček dělá, co může, aby film zachránil, což se mu relativně daří, neboť dobová atmosféra je velmi dobrá a obsazení sestávající většinou z neznámých tváří taktéž, i když nejvíc vynikají úžasní Jan Hartl, Alena Mihulová, Filip Březina a v závěru též Ondřej Malý. Nejlepší je ovšem na český film odvážná a dost netradiční hudba, která filmu dodává zvláštní kouzlo, a jejímž vrcholem pak je hodně svérázný, ale povedený remix české hymny, který navíc představuje i její opomíjenou druhou sloku. Je škoda, že výsledek je tak "rozplizlý", protože o silné momenty tu není nouze (projíždění vlakem skrz rozbombardované město nebo pochod komunistů v ulicích) a tato historická kapitola není tak známá. 60 % PS: Onen zlatý podraz až zas takovým podrazem není, takže nelze čekat nějaké vyložené "zaříznutí". (24.03.2019)

Výtečně zachycená atmosféra počínaje počátkem totalitního desetiletí 1938 - 1948 směřujícího k vyvrcholení v éře politických zločinů zejména první poloviny padesátých let zachycuje věci méně často zmiňované - deformace v odvětví vrcholového sportu. Invenčně natáčené a zvládnuté záběry basketbalových zápasů, pohnutá epizoda prvorepublikového trenéra košíkové v podání Stanislava Majera, perzekvovaná rodina třetirepublikového ministra (osobitě a výrazně pojednaná Janem Hartlem, jemuž zdatně sekunduje Alena Mihulová), jedna z nejlepších úloh Filipa Březiny a nápadité zařazení sportovního redaktora Jakuba Bažanta povyšují tento film mezi nejzdařilejší díla naší kinematografie posledních let vůbec po bok dnes již klasického ZÁTOPKA. Pochvalu zaslouží i výprava a stavby. (27.05.2023)