Po čem muži touží

Jak se dalo čekat, podobnost s "Po čem ženy touží" netkví pouze v názvu. Seladon a blbec v jedné osobě, který pracuje v časopise, je sesazen osobou opačného pohlaví, díky čemuž neuváženě pronese, že by chtěl být ženou / myslet jako žena, protože ženy mají všechno jednodušší a bla bla bla. To se mu naneštěstí splní (i když tentokrát za to nemůže blesk, ale kartářka), a tak se musí poprat s typickými ženskými věcmi, které jsou pro něj španělskou vesnicí, sblížit se se svou teenage dcerou a nakonec pochopit, že to ženy zas tak lehké nemají... Ač nemám tyhle vykrádačky 2x v lásce, "Po čem muži touží" je překvapivě příjemná oddechovka, u které se člověk pobaví, i když zná americký "originál".;-) (Čtvrtou hvězdu si přičtěte za obsazení, protože Langmajer, Polívková, Pauhofová a Hádek jsou moji oblíbenci.) (11.10.2020)

Okey... tak niekedy asi je dôležité si zhodnotiť pár faktov. Človek sa nestane recepčnou po tom, čo ju šéfka uvidí za recepčným stolom. Noc talentov sa neodohráva sa počas dňa. A je tu ešte pár ďalších blbostí, ktoré sa stali v tomto svete realitou. Ale keď sa od toho všetkého odtrhnem, tak si myslím, že sa tu dá nájsť celkom energická a vtipná komédia s myšlienkou. Fakt je aj ten, že sú to klišé a videli sme to miliónkrát v každom inom filme, ktorý má rovnaký alebo podobný scenár. Vieme kam to dospeje, vieme čo sa bude diať, aj ako sa hlavný hrdina zmení. Alebo hrdinka. Toľko teda k mínusom filmu. Teraz poďme na tie plusy. "Po Čem Muži Touží" spracoval a režíroval Rudolf Havlík, ktorý natočil pár rokov dozadu jeden z mojich top českých filmov za posledné roky. Tak ako ide kinematografia našich susedov dole vodou, tak "Pohádky Pro Emu" bol pre mňa skvelý film, ku ktorému sa rád vrátim počas Vianoc. Takže som mu veril. A myslím si, že právom. Jiří Langmajer bol skvele zvolený do svojej role a pôsobí uveriteľne. Táňa Pauhofová mi bola tiež sympatická. A celkom som dúfal, že sa jej podarí niečo zmeniť. Hoci som mal najprv pocit, že chce spraviť časopisu Playboy časopis Evita. Ale ukáže sa, že v nej je o niečo viac. A potom je tu Anna Polívková. Ja jej fandím už nejaký ten čas, no jej posledné filmy na mňa buď neurobili moc veľký dojem, ale bo v nich mala moc malú rolu na to, aby dokázala niečo ukázať. Tu je to presne to čo som od nej chcel. Buď to neberie absolútne seriózne, alebo každým milimetrom svojej hereckej duše to berie seriózne. Tak či tak, nasmial som sa na nej poriadne. Pri každom páde z opätkov som si hovoril, koľkokrát sa na tom ešte zasmejem... a pravda je taká, že vždy. Okrem toho je ale super vidieť ako sa Karel čoraz viac stáva lepším človekom po tom, čo žije ako Karla. A funguje to. Celkovo to ako ľahkú komédiu dokážem odporúčať. Nie je to sprosté, nemá to blbý humor, no po technickej stránke je ten scenár miestami poriadne odfláknutý. Vôbec si nedali pozor na tie detaily, čo som spomenul vyššie a ako aj iní spomenuli. Lebo to sú dosť podstatné fakty. Ale myslím si, že film za jedno pozretie stojí ako pohodová ľahká komédia. Hodnotenie: B (11.03.2019)

Co taky čekat od filmu, v němž hraje Dominika Myslivcová a pod jehož scénářem je podepsaná Radka Třeštíková... ten film je scenáristická ubohost, která je trapná, nevtipná a místy vyloženě dementní (kritika Kamila Fily je zcela trefná a ztotožňuji se s ní). Film je navíc příšerně prolezlý otravným product placementem a některé herecké výkony jsou megatrapas (Navrátil s Konvalinkovou jako majitelé Playboye, haha, tak určitě). Ten film je čistá komerční sračka, která je dokonale odtržená od reality (autoři evidentně v životě v žádné redakci nebyli) a která mě irituje tím, jak uráží mou inteligenci (nechápu lidi, kteří tvrdí, že u komedie nejde pitvat nelogičnosti, protože nevím, proč bych měl u nějakého filmu vypínat mozek jen proto, že spadá do nějakého žánru - ty nelogičnosti tam jsou kvůli neschopnosti autorů scenáře, ne kvůli tomu, že jde o komedii!). Táňa Pauhofová je zde ovšem vrcholně atraktivní (zatím asi nejvíc z filmů, co jsem s ní viděl) a rovněž Sara Sandeva má něco do sebe, byť s herectvím už to žádná sláva není (o hraní na kytaru nemluvě), takže se to nakonec dalo přežít, byť jsem u toho dost trpěl. UPDATE 2.11.2021 - Když jsem to viděl podruhé, jen jsem si potvrdil, že je to tak příšerně odtržené od reality, že mě to nesnesitelně irituje. V kombinaci s opravdu otravnou zahlceností product placementem a debilními replikami všech postav se musím ptát, jestli je na té sračce vůbec něco pozitivního, a prostě mě nic nenapadá. (13.02.2019)

Upřímně si nepamatuji, kdy jsem naposledy koukal na českou scénu. Nakonec musím uznat, že jsem se docela bavil. Langmajer je k sežrání a svého šovinistu zahrál parádně. Mě to upřímně bavilo od začátku do konce. Samozřejmě, je to už mnohokrát omílané téma. Ale to mi vlastně nevadilo. Některé témata baví pokaždé a právě rozdíly mezi mužem a ženou je nevyčerpatelné téma. Jen škoda, že film nešel víc do hloubky, je pravda že potenciál je tu vlastně obrovský. Což by vlastně z filmu udělalo psychologické drama a ne komedii s happy endem. Takže za mě pohoda. (50 %) (03.08.2021)

Mnohokrát viděné jak muž se “ vcítí do myšlení žen. Vidíme milostnou linku z pracoviště, pánské trampoty s punčochami a lodičkami a mnoho vět product placementu: „Roztrhl jste mi šaty od Bandiho.“. Děj je nulový. Chybí jediný nápad, který by příběh rozvinul nečekaným směrem. Místo celku snímek spoléhá na jednotlivosti, na pár hezkých slovních vtipů – Udělám ti ze života Ugandu – a na několik již mnohokrát viděných, nicméně stále vděčných situací. Všichni jsou zde hezcí, styloví a výkonní ve vyleštěném světě. Samé otravné stereotypy pohlaví. Vidíme hned v úvodu zesměšnění celých zástupů žen, jedné ve dveřích výtahu rozepnout knoflík na výstřihu, aby více lahodila mužskému oku. Část kina se směje, část zvrací. Celkově velmi řídký materiál. Největší potíží snímku, který sice sem tam umí načasovat fór a předstírá, že nestraní ani mužům, ani ženám, je právě jeho vykreslení obou pohlaví. Tady Po čem muži touží pokračuje v tradici současné české kinematografie typu Teorie tygra, v níž se soužití muže a ženy vykresluje jako bitevní pole, v němž se obě strany naučily vytvořit přechodný, vratký stav smíru. (20.02.2019)