Chata na prodej

Hodně dobře. Na to jak je film kraťoučký a vlastně jednoduchý, tak má neuvěřitelné kouzlo. Je mi jasný, že každý si ve filmu najde chvíle, které by jako z oka vypadly toho, co zná a zažil. Sice je to vlastně neuvěřitelně hořký film, ale vlastně baví od začátku do konce. Málokterý český film dokáže takhle nadchnout. Ale myslím, že Chatě na prodej se to povedlo. Minimálně na ty čtyři hvězdy. A pokud na tři, tak hvězdu dávám za Terezku Rambu. Jak jinak. (75 %) (02.04.2022)

„A nechcete gumový medvídky?“ Jana Synková je bez diskuze tím nejlepším na filmu. Režisér Pavlíček má zřejmě hodně nakoukaného Saturnina, ale přitom mi nepřipadá, že by tetu Kateřinu vyloženě vykrádal, obě postavy jsou nádherně nesnesitelné. Jinak je to ovšem z hereckého hlediska chudší, snad s výjimkou příjemně civilního Vávry (jeho přirozenost vyloženě pohladí na duši, protože většina ostatních postav se chová hodně vyhroceně). Chata na prodej není špatná tragikomedie, tvůrci se perou se sondou do jedné „harmonické“ české rodinky statečně, problém ovšem je, že často zbytečně moc tlačí na vážnou notu, kvůli čemuž tu a tam úsměvná atmosféra „zatuhne“ a některé fóry a scény vyšumí do ztracena. A od házení knížkami jsem se pomalu ale jistě přestal bavit a uchechtl se až při závěrečném pohledu kamery (poněkud morbidní, ale vlastně proč ne). Celkově možná trošku zklamání, hodnotím lepším průměrem. „Mohli bychom to o pár dnů posunout?“ - „Ale já to chci převzít teď!“ - „Žena uvnitř brečí…“ - „Tak počkáme, až se vybrečí.“ (16.12.2018)

Stačí kombinace bublajících křivd a alkoholu a ani se nemusí v lesní chatě pouštět magnetofon se zaklínadly z Knihy mrtvých, aby se vyvolalo zlo.. Přirozeně působící repliky i vzorce chování takové normální české rodinky, perfektně padnoucí necizojazyčný hudební podkres a poměrně důležitá myšlenka, že je zbytečné lpět na záležitostech, které se při ohlédnutí zpět jeví jako zcela nepodstatné. Děda na posedu s ukazovákem u rtů na znamení ticha naznačuje, že je potřeba dívat se na věci shora, s jakýmsi božským nadhledem i laskavou přezíravostí.. Babka Synková se svým pronikavým hlasem prudí tak vehementně, že by zvlhl prach i Saturninovi.. (03.09.2019)

Češi jsou národ chatařů, chalupářů a nejrůznějších kutilů. To se nedá popřít. Chvilkami vtipné a chvilkami smutné vyprávění, které bylo tak civilní, že se v něm musel najít každý. Já jsem tam naši rodinu našla. Měla jsem při sledování pocit, že se dívám do zrcadla. To mě malinko vyvedlo z míry. Naprosto uvěřitelný příběh ze života. Herecké obsazení bylo bezchybné. (06.08.2018)

VIDĚNO ZNOVU.  V roce 2018 jsem snad po kino projekci měl nějaké výhrady (především k některým nedotaženým  motivů), ale po letech na ně úplně kašlu.  ♪Dneska už z lásky nemám nic..víc než nic.......áááá, víc než nic.♪ Tento dobový song vůbec neznám. Nejenže asi už zní moc staře, abych na něm samostatně ujížděl (:D), ale taky  doufám, že jako teprve dospívajícího  pro mě jeho nebude  text ještě dlouho aktuální. Ale se  svým výborným nostalgickým melancholickým starosvětských   nádechem fascinujícím způsobem  otevírá tento  civilní malý velký český   film o češích, chatách, podzimu, generačních střetech, rodinných setkáních...a v neposlední řadě i o té nostalgii  se skvělou vedlejší rolí Kopty,  výborně přirozeným Vávrou, krásnou Bárdos,  dokonale protivnou Synkovou a spol. Dokonce ani Chýlková mi tady není totálně nesympatická. Není to až takový strop jako Vlastníci, ale bezvadná kratká  jednohubka se skvělým soundtrackem navrch,   jejíchž slabé hodnocení totálně odmítam. Homolkovi a celková československá Nova vlna - level 21.století, ve které se ale i přes ty hádky  a neshody dá najít možná i přece jen kus poezie a pábení. To se opět vraťmě k té úvodní skvělé písničce.. A i ve traileru se přece zpívá: Smíchu je pořád málo.  (22.08.2022)