Sedící slon

Jelikož jsem šel cíleně, na doporučení, tak jsem si dával trošku na čas. Ono, přeci jen, čtyři hodiny jsou čtyři hodiny. Hu Bo byl ale talent jak se patří. Dokázal perfektně odvyprávět příběh smutných lidí ve smutném, ale zvláštně působivém čínském městě Manzhouli s takovou přesností, že i ty dlouhé záběry mi nevadily. Měly nápad, byly originální a dokázaly držet napětí, i když se na první pohled nic nedělo. Ale na druhý se ve skrytu filmu odehrávaly největší lidské emoce pod sluncem. Sedící slon je velký filmový zážitek, zároveň je to ale kousek, který nedáváte každý den. Jak délkou, tak myšlenkami. A tak se k němu také musíte chovat. (23.11.2020)

Epický debut a zároveň i poslední snímek spisovatele a režiséra Hu Bo prezentuje čínský nezávislý film. V promyšlených dlouhých záběrech sledujeme čtyřhodinovou mozaiku složenou z postav lokálního zloděje Yu Chenga, důchodce Lao Jin, mladého studenta Wei Bu a jeho šikanovaného kamaráda. Sedící slon představuje mikroskopickou sondu do charakterů postav a jejich možností volby. Jedná se o jeden z nejsmutnějších snímků z celé karlovarské přehlídky, nejen svým existenciálním vyzněním, ale hlavně sebevraždou Hu Boie (po dokončení prací na filmu). Cenzurou proškrtaný čínský film přišel o jednu z hlavní postav nezávislého umění. (04.07.2018)

Kde je Man-čou-li nevím, ale jistě vím, že je tam "katatonický" slon, který stále jen sedí. Nehýbá se proto, že má strach z pohybu. Negativní katatonie má tyto příznaky: stupor, mutismus, negativismus, vosková ohebnost, povelový automatismus. To všechno můžeme sledovat v různých fázích u všech čtyřech postav, které jsou tu kladeny do popředí. Z filmového pohledu jsem zpočátku uvažoval o návaznosti na Tsai Ming Lianga, kterého mám rád, ale nakonec jsem tuto vazbu definitivně zavrhnul. "Sedící slon" (v konstrastu k "Sedícímu Býkovi") je originál, ale může být precedentem další filmové produkce o společnosti, v níž se na poznámky nereaguje, na otázky neodpovídá, na návrhy odpovídá "nemám čas", "mám už něco jiného" nebo "nestíhám", o společnosti, jejíž složité a propletené vztahy, a z ní vyplývající závazky a povinnosti, paralyzují jiné vztahy, které by snad ještě byly schopné rozdmýchávat vášeň a probouzet radost. V Man-čou-li je slon, který řve. (25.10.2019)

| Dongchun Films | Samovražedná výpoveď režiséra, žiaka Bélu Tarra, ktorý natočil depresívny snímok o 4 ľuďoch a ich osudoch. Niekde v zoo v meste Manzhouli ale sedí slon, ktorý nevníma svet... An Elephant Sitting Still je naozaj depresívny film, so zlou náladou sa neodporúča film pozerať. Film sa akoby snaží vykresliť svet bez akejkoľvek nádeje, lásky, Boha, alebo porozumenia medzi ľuďmi. Je už len na vás, či pristúpite a 4 hodiny sa budete "kochať" v depresívnom rozpoložení. Je to svojím spôsobom dielo obdivuhodné, ale také, ktoré mi nič nevedelo ponúknuť. Neľutujem, že som to videl, ale už nikdy v živote to neuvidím. Nie je dôvod. Viac TU. | Hodnotenie: 6/10 | (09.02.2023)

Cinefil slintá blahem, poučený čeká na Godota, laik umírá nudou. Stopáž v průvodci KVIFF 2018 děsí, ale při sledování tohoto skvostu zažíváte neustále stoupající překvapení nad propracovaností všeho, co se ve filmu dá propracovat. Režisér Hu Bo časem neplýtvá, ale bezezbytku využívá pro vykreslení plnokrevných plastických charakterů, a právě díky této filigránské drobnokresbě dává vyniknout subtilnímu příběhu o nitrech lidí žijících, když ne přímo na okraji, tak určitě na vnějším okruhu čínské populace. Dalo by se říci, že svrchu zmíněné čekání na Godota je společným leitmotivem konání většiny aktérů Sedícího slona, které chtě nechtě válcuje nepřízeň osudu, nevysoký společenský status a absence světlé budoucnosti. Předčasná smrt mladého a nesmírně talentovaného režijního debutanta, která jako by dávala pokračovat tomuto příběhu i po závěrečných titulcích, je velikou ztrátou pro světový film. (30.10.2019)