Nepředstavitelné

Zvláštní komglomerát. V podstatě se od samého začátku nacházíme ve světě rozkladu, jehož středem je dezorientovaný mladík Alex, který řeší své libidinózní a oidipovské problémy pozdě a špatně. (Vlastně ještě hůř než antický Oidipus, který nevěděl, proti komu bojuje.) Je rozhodnuto ještě dříve než (jak zpívá Bob Dylan) a hard rain's gonna fall. Jako by se postupně zhmotňovala a zhutňovala paranoia, jíž jsou všichni aktéři více či méně postiženi. Crazy Pictures se tu mohli projevit bez zábran, a také to udělali. (05.04.2022)

Film doplácí na první třetinu, která se táhne a v podstatě je rodinným dramatem, které od filmu nečekáte. Akční a katastrofické scény jsou vsak velmi realistické a až excelentní. A finální hrozba, byť trochu přitažená za vlasy, de facto velmi dobře znázorňuje a správně upozorňuje, proti komu politicky stojíme a kam by to v nejhorších scénářích mohlo zajít. Nebýt startu a zvláštně propojených světů dramatu a akce, Den Blomstertid by byla pecka. (21.08.2021)

Věrohodná a mrazivá ukázka toho, jak by asi mohlo probíhat spiknutí a napadení národa (nechci prozradit kým a proč) s kvalitním napětím, solidními efekty a dostatečně funkční dramatickou linkou o rozvrácené rodině. Mírně mě rozptyloval snad jen fakt, že ve chvílích, kdy by postavy měly držet nejvíc pohromadě, na sebe stále vytahují letité křivdy a rodinná traumata, čímž neustále sabotují potřebnou spolupráci a hází si klacky pod nohy - no možná je to metafora toho, že Švédi v době krize neumí držet pohromadě, možná. V každém případě je The Unthinkable solidně mrazivá a nápaditá podívaná bez jednoznačných hrdinů a poražených, ale za to s jednoznačným politickým poselstvím. [Sitges 2018] (19.10.2018)

"Rusáci - hnusáci". Nejen mráz, ale i déšť přichází z Kremlu. Pětihvězdičková, nejrealističtější chaotická apokalypsa, jakou jsem kdy viděl, smekám. Tím ovšem vystavuji svou pleš kontaminovanému dešti, sbohem má paměti a zdravý rozume... Všudypřítomný strach z neznámého ohrožení plus polojasno, místy nejasno, zejména když deštivo, to vše действительно хорошо. Bohužel, mezi všemi postavami ani jedna alespoň trochu sympatická, o kterou bych se mohl bát. Samej studenej nordickej čumák a kyselé, depresivní ksichty, nudné maso z nuceného výseku. A co hůř, realisticky vykreslená apokalypsa zde hrála jen druhé housle. Oprava, až třetí housle, za kytarou, klavírem a za (ne)řešenými rodinnými problémy. Škoda. Proto jen za čtyři. Edit 2022: Rusáci - hnusáci! Bohužel potvrzeno. Po druhém zhlédnutí mráz z Kremlu běží po celém těle. A za tu přesnou předpověď zvyšuji hodnocení na maximum. (06.03.2022)

Ojojoj! Když někdo náhodou zdejším satanžel většinovým, mentálně atrofovaným a neurovegetativně tolik komplikovaným homixovým funouškům vykloubí film z žánrových ramen, je zle. Tudíž toto chytře bizarní pyré, a chytře bizarním myslím přesný opak té právě tolik protěžované a přeceňované odporné, hloupé a perverzně přiteplené lysohlávkové smaženice Vybliju všechno, všude a najednou, končí v nezaslouženě v modrých číslech a LIVINGDEADKOVI dokonce zjevně způsobilo zánět plovacích blan. A ono asi není divu, když s palcem zabořeným v rozštěpu a s intelektuální výbavou na úrovni bakterie tetanu jdete do anotačně proklamovaného akčně - katastrofického napínače, a první hodinu musíte čumět na psychotýrání slizkého švédského retarda jeho zmrdce despotickým otcem. Psychotýrání sice parádní a dramaticky i odborně namakané, ale když já předtím přeslabikoval AK-ČŇÝ, na což jsem vyplýtval veškerou svoji míšní kapacitu, tak chci, kurva, AK-ČŇÝ, bo jinak jsem si místo toho mohl pustil třeba kovadlinu na nohu, nebo tak… A když na to AK-ČŇÝ ve druhé polovině přece jen dojde, a je to s minimálními prostředky AK-ČŇÝ opět skvělé, tísnivé a strhující, mám hlavu už tak hluboko zaraženou v prdeli, že vidím jen tmu. Opravdu svěží a příjemně divně originální kousek, který je nyní i docela aktuální, když už v roce 2018 hezky pranýřovitě predickoval, co by se dělo ve Švédsku, kdyby se car Vladimír vydal na sever místo na západ. Švédové by prostě okamžitě upadli do sluníčkového neomarxistického šoku, benevolentně lomili rukama, bezradně, avšak tolerantně! naráželi do nábytku z IKEA, polemizovali by, jestli si tu jejich rodnou hroudu ti Rusáci přeci jen náhodou nezaslouží, a pasivně levicově lkali, přičemž vlast by se vydala bránit pouze hrstka společensky vyšinutých, civilizačně nezhýčkaných nebolševických anomálií, autistů, zmrdů a jiných „charakterových hovad“. (25.05.2022)