Když draka bolí hlava

Český spevák a antichartista Karel Gott zomrel prvého októbra roku 2019. Teraz tak rozmýšľam nad tým, či náhodou neumrel od hanby, že stvárnil jednu z hlavných úloh v tomto filme, ktorý v roku 2018 zrežíroval babrák Dušan Rapoš. Rozprávka "Keď draka bolí hlava" je enciklopedickou ukážkou odpadového snímku. Všetko, ale fakt úplne všetko, je v ňom absolútne na hovno. Taký zmršený brak sa naozaj len tak nevidí. Až mi je trocha ľúto, že v ňom starý Kaja Gott zo seba urobil takého kogota. No zrejme kvôli pokročilej stareckej demencii si ani nauvedomil v akej sračke sa to ocitol. Toto je maximálny filmový odpad! (08.03.2020)

Nerada dávám odpad. U našich filmů jsem ale v hodnocení kritičtější, protože vím, že v minulosti jsme i za ztížených podmínek a cenzury dokázali natočit skvělé snímky. Dneska máme tvůrčí volnost a v tomto případě s ohledem na délku a početný kompars, v němž byly krojované folklorní soubory snad z celého Slovenska, zřejmě nechyběly ani peníze, tak se ptám, kam jsme to došli? Tak ještě nějaké zdůvodnění. Proč mluvil Karel Gott tak mizerně slovensky, když paní Magálová mluvila slušně česky. Příběh byl o ničem, Slovenský princ a princezna byli sympatičtí, ale královské děti včetně těch Karlových nebudou zřejmě herecké hvězdy. Draci byli příšerní, což je v době možnosti použití pokročilé digitální animace, trestuhodné. Bylo to dlouhé, zvláště s ohledem na dětského diváka. Přírodní záběry byly pěkné, takže kulisové vsuvky tam nemusely být, hudba byla občas depresivní, spíš z muzikálu pro dospělé, než z písniček pro děti. Zlatý Svěrák a Uhlíř. Přetrpěla jsem to do konce, ale za ten promarněný čas a s ohledem na možnost poškození dětského vkusu bych to svým vnoučatům nedoporučila. (01.12.2019)

Nie draka bolí hlava, ale diváka ! Asi jedna z mála českých a slovenských rozprávok, kde nefunguje prakticky nič. Dej zjavne založený na vo Worde rýchlo pozlátanej znôške nápadov happeningovo diktovaných Rapošom a "scenáristami" (scenáristami, ha-ha), dračie CGI pomaly horšie ako v Troškových čertovinách z konca 90. rokov (nemyslím výtvarný návrh, ale spracovanie), herci so silenými úsmevmi lamentujúcimi nad tým, do akej koniny sa to nechali obsadiť (Zuza Mauréry to ani neskrýva, čo jej kvitujem), trápne vtipy s jazykovou zámenou u Magálovej a Gotta, stredoveký "Peťo Sagan pre chudobných...", dračia mytológia, ktorú by prepracovanosťou strčil do vrecka aj grafoman Paolini. A Miro, máš takéto somariny zapotreby ? Tento biedny pokus o rozprávku bude raz považovaný za zlatý grál anti-exemplárov tohto filmového žánru. (T)Rapoš teraz už fakt naplno potvrdil svoju pozíciu česko-slovenského Eda Wooda. (A to urážam Wooda. Z jeho trápnych diel bolo aspoň cítiť nadšenie.) Nemyslel som si, že to niekedy poviem, ale: Vráť sa, Popolvár, všetko je odpustené ! :-(( Aj oná navýsosť priemerná 80s rozprávka je oproti tejto najnovšej (t)rapošovine ťažko oscarový materiál. RTVS sa môže hanbiť, že túto zlátaninu bez deja kydla do večerného programu na Veľkonočnú nedeľu. Deti a ich rodičia si zaslúžia lepšiu kvalitu, vo všetkom ! Taký Sokoliar Tomáš, Sedem zhavranelých bratov alebo Anděl Páně - všetko novšie rozprávky, takže zo mňa nehovorí uhundraná nostalgia - sú oproti tejto (t)rapošovine hotový Master and Commander. (21.04.2019)

Skoro ani nemám sílu na komentář, neb TOHLE si Mistr opravdu nezasloužil. Patrně si chtěl zahrát v pohádce společně se svou dcerkou, jenomže když ve výsledku nebolí hlava draka, ale mě, něco je špatně. Vlastně ne NĚCO - tady je špatně snad úplně VŠECHNO, počínaje neumělým pokusem o jakousi alternativní česko-slovenskou pseudohistorii - a konče samotným drakem, který je v jedné časové rovině vytvořený pomocí jakéhosi směšně až trapně vyhlížejícího dračího kostýmu, zatímco ve druhé časové rovině je čert ví proč (nebo spíš Blivajz ví proč) splácaný digitálně. Výsledek je bohužel pokaždé stejný - a to NAPROSTO, ale vážně NAPROSTO otřesný. Nemám co dodat, něco po všech stránkách a ze všech úhlů pohledu TAK zoufale neumětelského a nefunkčního jsem už dlouho neviděla - a doufám, že zase hodně dlouho neuvidím. (15.01.2022)

Dospěl jsem k názoru, že pan Rapoš nesnáší děti a hulí víc, než basketbalisté Jamajky na oslavě narozenin Jiřího X Doležala. V domění, že rozněžňuje děti veselým a milým Čmoudíkem, straší je Československým dvouhlavým Jabba Huttem a podtatranským Gottem alá Pandrhola, který chrlí moudra z facebooků, stejně jako kdysi pornoherečka Pergnerová. Na písničky otevírají chlebárny úplně mimo text a tak v dětském divákovi budí dojem, že se dívají na špatně nadabované péčko znudělým důchodcem, který si na stará kolena snaží přivydělat něco k té penzi. Když už se z té nudy zaposloucháte do rýmů jednotlivých textů písniček, dostáváme se na úroveň nově se přistěhovalé mongolské rodiny, která se během 1 týdne naučila říci česky: Já to nebyl a ještě k tomu stihla shltnout dva velbloudy z Liberecké ZOO. Je mi líto všech, kteří se dobrovolně rozhodli potrestat se za své hříchy koukáním na 99 minut Rapošovi balady o opiovém poli v růžovém světě, kde dítě musí trpět. (14.07.2019)