Zločiny Velké Prahy
Režie:
Jaroslav BrabecScénář:
Petr ZikmundKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Jan PonocnýHrají:
Jaroslav Plesl, Jiří Langmajer, Denis Šafařík, Lenka Vlasáková, Sabina Rojková, Darija Pavlovičová, Ildikó Vargová, Lucie Žáčková, Mira Štěpánová, Jiří Bartoška, Miroslav Táborský, Ondřej Malý (více)Obsahy(1)
Nová postava na českém televizním seriálovém nebi – inspektor Hynek Budík (J. Plesl). Zkušený rakousko-uherský kriminalista, manžel šlechtičny (L. Vlasáková) a otec dvou dcer (S. Rojková, D. Pavlovičová), se po převratu v roce 1918 stává čechoslovákem a příslušníkem kriminální policie nového Československého státu. A v roce 1922, kdy se náš děj začíná odvíjet, se dočká i toužebně očekávaného povýšení. Má to ovšem háček: toho roku totiž z obcí, obklopujících tehdejší Prahu, sloučením vzniká tak zvaná Velká Praha. A právě ta výrazně zasáhne do osudu našeho hrdiny. Spolu se svými kolegy, inspektorem Rudolfem Havlíkem (J. Langmajer) a policejním agentem Martinem Nováčkem (D. Šafařík), bude inspektor Budík zápasit se zločinem v trochu jiném prostředí, než na jaké byl dosud zvyklý. Hned první případ, který dostane jen pár hodin po svém jmenování, se odehrává na předměstí, na zemědělském statku mezi krávami, a bývalý elitní městský policista místo po pražském chodníku šlape v hnoji. Ale i v takovém prostředí se odehrávají zločiny a dáma, utopená v studni statku, je navíc sestrou ministra. Ten se vrací nočním vlakem z Budapešti, ráno bude v Praze. Detektivové Velké Prahy mají jen tu jednu noc na to, aby vraždu vyřešili a nevypadali tak na samém počátku svého ustavení jako hlupáci. Detektivní práce pod takovým tlakem není jednoduchá, ale vrchní inspektor Budík a jeho muži jsou policejní profesionálové, zvyklí hledat, logicky uvažovat a dedukovat všude a za všech okolností… (Česká televize)
(více)Recenze (114)
Samotný případ vraždy statkářky trošku jednodušší, ale moc se mi líbilo celkové vyobrazení doby (politická situace v počátcích 1. republiky s nepříliš dobrým vztahem ke šlechtě, míchání politiků do vyšetřování). A hlavně skvělá je dvojice vyšetřovatelů (distingovaný Jaroslav Ples a živočišný Jiří Langmajer). Co mě naopak maličko iritovalo byla hudba, která by se tak možná hodil k nějaké duchařině ale ke k dobové detektivce. ()
Svojráznu poetiku I. Československej republiky vystriedala politika. Presun od práce v kancelárii do terénu symbolizujú zablatené topánky. Motív vhodnej obuvi zdatne vydrží do konca epizódy. Súlože nakrútené veľmi puritánsky, skôr sa o nich hovorí, často v náznakoch ("triasol sa strop"). Alebo počuť vzdychy a vŕzganie postele - zastupujú odmenu za dobre vykonanú prácu. Alebo sa ukáže pár pred a po akte (Langmajer horlivo si plniaci služobné úlohy). Politický diskurz sa v kapitalizme zmenil: povýšenecká šľachta zdanlivo odsúdená, ale trpená, nepredstavuje zjavné zlo, no boľševici - od počiatku zločinci a podvodníci. V studni sa, okrem dámy, našlo aj pár vtipných momentov a dialógov, no na viac ako na slabý priemer to nevytiahli. ()
Ukazka i obrazky me nalakaly, ale s vyslednym produktem to moc spolecneho nema. Všichni se těšili na krimi dobovku, ale první díl místo toho nabídl asi tři lokace a ke všemu ještě ve tmě. Působí to podivně depresivně a každý druhý záběr je zabraný pod holandským úhlem, takže to vypadá jako norský psychothriller. Připomíná to trochu Jana Husa od Svobody. Tvorba ČT si tak dlouhodobě tvoří hodně podivný styl, který je aplikován na tvorbu nehledě na časové zasazení děje. Jinak herci jsou fajn, jen Langos zase poprcava, to zacina bejt okoukaný. Snad bude příští případ trochu zajímavější. ()
Tak se ČT zase pustila do vod období První republiky, zase... Humoresky, Trampoty, potažmo ještě mnohem starší věci, téma je již vyčerpáno, je čas si to přiznat a zkusit něco nového. Tragéd Šafařík, který je herecky na úrovni průměrného ochotníka nemá v TV co dělat, tomu chybí ještě mnoho let hereckých škol a talentu. Prapodivná kamera, kdy tvůrce napadlo, že ušetří za kameramana tak, že postaví kameru na zem, budou všechny zabírat zespoda. Případ si tak nezajimavě plyne, ničím nezaujme. ()
Jaroslav Brabec má za sebou pár dobrých snímků (Krvavý román, P.F. 77), ale na detektivní žánr vyžaduje velký talent a hlavně cit, protože laťka je nasazena příliš vysoko. Obávám se, že zvolený způsob vyprávění není příliš šťastný. Zatímco Hříšní lidé města pražského vtáhnou diváka hned do děje, zde se obšírně vysvětluje. Ubírá to na tempu a diváka to spíš otravuje. Denic Šafařík je uváděný jako nadějný herec, ale do role mladého vyšetřovatele se příliš nehodí. Jaroslav Plesl je skvělý herec, ale s rozšafným Vacátkem se srovnávat nedá. Postrádala jsem přirozenost, postavy jsou střižené jako ze žurnálu, ale chybí jim člověčina. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (4)
- Pád do studny se točil v obřím akváriu. Samotnou studnu dostavěl pro filmaře její majitel v Uhersku na Pardubicku. (Česká televize)
- V epizodě jede parní vlak v roce 1922 po betonových pražcích, které však v té době neexistovaly. (d80)
- První díl seriálu sledovalo v neděli večer 31. 1. 2021 více než dva miliony diváků starších 15 let. Šlo o nejlepší výsledek večera i celého dne. (SONY_)
Reklama