Režie:
Taika WaititiScénář:
Taika WaititiKamera:
Mihai Malaimare Jr.Hudba:
Michael GiacchinoHrají:
Roman Griffin Davis, Thomasin McKenzie, Scarlett Johansson, Taika Waititi, Sam Rockwell, Rebel Wilson, Alfie Allen, Stephen Merchant, Archie Yates (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Být v nacistické Třetí říši malým blonďatým klukem znamená poměrně dost přímočarou kariéru. Tedy aspoň na jejím začátku. Jedním z prvních kroků je členství v organizaci Hitlerjugend, čili v „Hitlerově mládeži,“ což obnáší trochu vojenského drilu, pálení závadných knih, vyhazování věcí do vzduchu, nenávidění židů a podobné hraní si na vojáčky i na válku. A to v partě se spoustou Hitlerovi též velmi oddaných kamarádů. Smysl a cíl to má jednoduchý: stát se řádným a plnohodnotným nacistou. A tím chce být i desetiletý kluk Jojo (Roman Griffin Davis), kterému v tom pomáhá jeho imaginární přítel, tak trochu nablblý Adolf Hitler (Taika Waititi). Adolf Jojovi radí v různých životních situacích a podporuje jej v jeho správném náckovství. Zlom v Jojově životě nastane v okamžiku, kdy zjistí, že jeho maminka (Scarlett Johansson) ukrývá v podkroví židovskou dívku (Thomasin McKenzie). Od té chvíle musí malý Jojo čelit svému vlastnímu zaslepenému nacismu a s tím mu jeho vymyšlený Hitler už může jen velmi těžko poradit. I když se docela snaží. (Cinemart)
(více)Videa (10)
Recenze (843)
Filmy Taiky Waititiho rozhodně netrpí přemyšleností, což nemyslím ve zlém. Prostě to všechno na člověka háže a co se chytne, to se chytne - a protože to je vtipný a inteligentní tvůrce, tak se vždycky najde dost toho, co se opravdu chytne. Paradoxně právě díky tomu, co se nechytne, působí pak jeho věci tím bezprostředněji a opravdověji - jejich chyby a ne stoprocentní trefy do černého z nich dělají dýchající organismy. Jenže v případě Jojo Rabbita se Waititi pustil na extrémně tenký led, satira tohohle druhu může skončit nejen trapně, ale rovnou neeticky, nezodpovědně a možná i žalovatelně, což si všichni v týmu až moc uvědomují. Je jasné, že nad tímhle scénářem si lámaly hlavu nejspíš desítky lidí pověřených studiem, aby nehrozila žádná nezvládnutelná kontroverze - a to je první krok směřující proti Waititiho silným stránkám. Ten film si na sebe dává moc velký pozor a opakovaně se ujišťuje, aby nemohl být vykládán nevhodně - a na to Waititiho hyperaktivní duch není připravený. Takže tu je sice řada velmi vtipných gagů, bravurní vedení herců (vyzdvihnout se určitě musí perfektní Roman Griffin Davis, ten kluk je obrovský talent) a několik silných okamžiků, ona energie mířící k emocionální katarzi, jakou nabízel Hon na pačlověky, tu ale nedosahuje plné míry. Že poselství je jednoduché, by nevadilo, kdyby bylo emocionálně silné - což bohužel není. Předně proto, že k ničemu jinému film směřovat nemůže ani nesmí. Nedivím se, že pak na někoho bude působit zbytečně - jako že říká něco zcela očividného. A taky mechanicky, epizodicky a tonálně nevyrovnaně - protože takový je, protože každá jedna scéna byla opakovaně ošetřována a pilována, aby se nevymkla, až celek ztratil jasnou linku a vyrovnanost. Výsledek je pro mě pořád dost dobrý i v rámci těchto limitací. Dalo by se to pak ještě posunout na další rovinu a ptát se, proč toto téma vůbec zpracovávat prostřednictvím humoru, když pointa na něm nijak nezávisí a všechny dějové oblouky a smysl jsou zcela vážné. Humor je do tohohle filmu vložený, aniž by k něčemu dalšímu sloužil - dá se asi bavit o nějaké absurditě, ale ta by nakonec byla i v dramatu. Tady jsem ale ochotný přistoupit na vysvětlení, že tu je humor, protože Waititi je komik a chce ho tu mít. Jojo Rabbit je další film v řadě, ke kterému píšu komentář, který vyznívá poměrně negativně i přes vysoké hodnocení - poslední dobou se holt pro mě vyrojilo víc filmů, u kterých se potvrzuje, že aby byl film hodně dobrý, nemusí být dokonalý. Jojo je silný ve svých okamžicích a ztrácí jako celek. Ale i to se dá. 70 % ()
Neuvěřitelný mix dramatického lidského příběhu z druhé světové a bláznivé komedie. "Dramedie" není nic nového, ale nepamatuju si, jestli jsem vůbec kdy viděl něco v tomhle ohledu tak kvalitativně vyváženého (příběh je krásný a vtipy jsou boží) a tak rychle se proměnlivého - člověk ani nestačí utřít slzy a už se zase šíleně nahlas směje. Králíček Jojo je navíc úžasně natočený a herci jsou jeden lepší než druhý, dokonce i hlavní roztomilý kluk do filmu neuvěřitelně sedí a hrát umí. Naprostá paráda. Jeden z nejzajímavějších, nejvtipnějších... a nejlepších filmů o nacismu. (10/10) ()
Mal som dosť problém s tým, jak ten film prepája crazy komédiu s vážnymi scénami, čo malo za následok, že keď prišli scéna s obesenkyňou a záverečná scéna (s tým, načo od začiatku čakáte), pri ktorej som mal akože plakať, necítil som absolútne nič, a to ja som v tomto dosť baba a revem normálne aj pri katarzných momentoch. Teda nie, že to len nefungovalo na mňa, príde mi to vyslovene zle zrežírované. Zapamätám si sympatickú herečku, sympatického Rockwella, hromadnú heilovačku a možno ešte nemecký cover Bowieho. A aj keď som rád, že opäť niekto verejne ponížil Hitlera a vysmial sa náckovskej debilite, vychádza mi to iba na 3*; čo je dosť na prd, dúfal som medzi 4, 5. ()
Na ja, schön wie ein Diamant, Sam je prezident vesmíru a tak všelijak, ale celou dobu jsem si kladla otázku, jestli bych to pustila svému dítěti, kdybych nějaké měla. Je to velmi, velmi, velmi dětsky zaměřené, ale z extrémně dospěláckého úhlu pohledu, jestli to dává smysl. Můj popis, ne ten film, protože mám pocit, že film právě trošku ne. Nemůžu si vzpomenout, jestli jsem jako děcko viděla nějaké filmy o náccích, parafínového Hitlera v Červeném trpaslíku nepočítaje. První film, který si pamatuju, ale určitě ne první film, co jsem viděla, byli Swing Kids, ale to už jsem byla dospívající dacan a film tomu svým pojetím a vším ostatním odpovídá. Taika na to jde prostě moc šíleně nebo příliš málo šíleně, kdybych to měla popsat co nejjednodušeji. Asi bych svému dítěti prvně pustila Život je krásný a potom by bylo na něm, jestli by ho Jojo Rabbit zajímal, až by bylo větší. ()
9/10 Taika je božan. Jeho nová historická satira kloubí veškerý tvůrčí um s naprosto jasnou vizí, která vás dokáže bavit, ale i citelně zranit. Jeho zdaleka nejemocionálnější snímek, ve kterém je taková kanonáda nápadů, že by se současný Hollywood měl stydět. Perfektní herecké výkony (Davise čeká velká budoucnost), skvělě napsané postavy (Rockwell i Johansson válí), nádherná kamera (fakt to stálo kolem dvaceti mega?!), úžasná hudba (We Are Heroes ftw) či plně funkční a originálně pojmuté gagy ("Hail Hitler!"). Zkrátka a dobře - bravůrně vybalancovaný mix, kterému nechybí takřka nic! Velká pecka. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (43)
- Obsazení samotného režiséra Taika Waititiho do role Adolfa Hitlera může být vnímáno jako zvláštní, jelikož Waititi je po matce Žid a po otci Maor. Podle samotného Waititiho ale „není lepší způsob, jak Hitlerovi a celé jeho ideologii ukázat prostředníček.“ (jandastlouky)
- Snímek vznikl podle kníhy "Nebe v kleci" od Christine Leunens. (Petr.Kocfeld)
- Na začátku filmu, v časech 00:03:09 a 00:03:23 je na ulici vidět československá pouliční lampa ze 70. let 20. století. Děj filmu se však odehrává o cca 25 let dříve. (blondak16)
Reklama