Joker

Skutečně není nutné, aby se DC jen tak vzdalo svého Black Labelu. Tahle varianta jejich storytellingu je jednoduše nejlepší. A pokud vám nevadí všechno zas a znovu stavět na té jediné scéně, ve které malý Bruce přijde o rodiče... není o čem. Joaquin Phoenix posledních 20 let nešlápl vedle. A jako takový pokračuje a kraluje. (20.10.2019)

Message světu na podobné úrovni, jakou měl v roce 2008 Stallone v podobě Johna Ramba. Jen s tím rozdílem, že Stallone se nebál ponořit do válečné špíny uprostřed barmské džungle, Phillips se pro změnu ponořil do té městské. S podobnou cílevědomostí, sebevědomím a tahem na branku. Jen trochu více "učesaně" řekl bych. Přece jen Sylvestrův hlavní hrdina je i o té akci a svalech. Joker je čistokrevný freak dobrák, kterému se všichni postaví zády a teprve ultimátní zlo v podobě čisté anarchie a zloby vůči lidem - primárně elitám je to, co mu dodá patřičné palivo k běsnění. Super-aktuální film o současné socio-politické problematice, zabalený v cool retro sedmdesátkovém hávu s několika ikonickými scénami, kdy se jen tak mimochodem bravurně protínají originy dvou velkých DC příběhů. (06.10.2019)

Na jeden z největších hitů roku, jak by mohlo nadšení z Benátek předznamenat, to nakonec asi stačit nebude. I přesto je ale na Jokerovi řada věcí k pořádnému chválení. Co nikoho nepřekvapí, je samozřejmě fantastický Joaquin Phoenix v další ze svých chameleonských kreací. Stačí, aby se zlověstně díval do kamery a nic víc k navození děsivé atmosféry nepotřebujete. To naštěstí Todd Phillips pochopil, takže mu tuhle one-man show nekazí a pouze podbarvuje audiovizuálními hody, jak si hollywoodský spektákl žádá. Samotný příběh samozřejmě zrovna realistický není a psychologické vykreslení je sice jakž takž funkční, ale vcelku banální – chce se říct, že by se Evropa tématu chopila o poznání důsledněji. Výsledek je však vyvážený, řemeslo jde ruku v ruce s atmosférou i lehce sociálním poselstvím, přestože po promakanějších předchůdcích (hlavně Taxikářovi) pokukuje Joker trochu zespoda. Za mě však spokojenost a jedna z nejzajímavějších komiksovek (hehe) za dlouhou dobu. (01.10.2019)

(1001) Přiznám se, že tomu nerozumím. Možná, že kdyby se ve scénáři vyškrtala každá druhá věta, tak by mi to dávalo větší smysl. A kdyby se úplně odstranila hudba. (Nebo nahradila jinou, ne tak návodnou, viz například You Were Never Really Here.) A taky kdyby se kamera aspoň na chvíli přestala hýbat a doopravdy ukazovala, co ukazuje. A vlastně čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mám dojem, že to je jenom variace na You Were Never Really Here. A finální (a u filmů posledních dvaceti let docela častá) poznámka: první hodina filmu je jenom expozice, druhá hodina nás potom dovede ke krizi, středu dějového oblouku. Jenomže v opravdickém příběhu je potřeba ten oblouk dokroužit, ještě mají následovat peripetie a katastrofa, no a to se tady nestalo. A NEBO bych měla zůstat pokornější a vrátit se k první větě komentáře, a totiž že filmu nerozumím, že jsem jej nepochopila. Možná, že kdyby mi film vysvětlil/popsal, člověk, kterému sledování Jokera něco přineslo, tak že bych mluvila jinak. --- Dotatek: Po shlédnutí "To Kapitola 2" si uvědomuji, jak doopravdy vypadá špatný film o klaunovi, ale stejně. --- Dodatek po shlédnutí po dvou letech: F*ck this movie. (13.11.2019)

Nejhorší na tom mít duševní poruchu je to, že od vás lidé očekávají, že se budete chovat, jakobyste ji neměli. Tenhle citát neuvěřitelně vystihuje i film samotný. Emoce se u mě střídaly z "chlape, bože, buď normální!"( i když si samozřejmě uvědomujete, že za to ten člověk nemůže) na "chudák, lidi jsou zmr*i, proč ho nenechaj na pokoji?". Upřímně přiznávám, že z dlouhých chechtacích scén mi bylo nepříjemně a většina filmu mě absolutně nebavila, chvílemi mi dokonce "bylo trapně". Když už jsem se po hodině a čtvrt, kdy jsme na sebe s přáteli zmateně koukali ve stylu "co to sakra je", rozhodla, že prostě zbytek filmu prospím, konečně film začal mít grády. Takže ano, 45 minut z celého filmu je skvělých. A Joaquin je nepřekonatelný po celou dobu. Klobouk dolů i pokud je pravda to, že se s tou rolí uměl vyrovnat, protože já nechápu, jak takovou zvrácenou mysl může zahrát vyrovnaný člověk. Nicméně ve mě film zanechal hrozný zmatek. Jakožto DC fanoušek, který upřednostňuje temné a o něco méně mainstreamové DC před Marvelem (skvěle to vystihl POMO ve svém komentáři), jsem šla na komiksový film. Tohle s komiksem kromě jmen bohužel nemá moc společného, opravdu jde spíše o psychologické drama. A i přes výbornou druhou polovinu filmu a Joaquina ale lepší hodnocení nedám, bohužel. (22.10.2019)