Malé ženy

Nadhera. Ma to obrovske srdce, nasadenie a ta story je casom overena. Herecky aj herci bez vynimky super a aj ked prehadzana chronologia je obcas bez zrozumitelneho kluca, tak vo finale to funguje uplne dokonale. Krasne som sa zabavil aj poplakal a rozmyslam, ci to nie je najlepsi zensky film od Piana. 9/10 (09.02.2020)

Kino návštěva Little Women mě nostalgicky vrátila do středoškolských časů na obchodce. Plný kinosál a jen dva muži či solidární půjčování kapesníčků mezi řadami od poloviny filmu mi opět připomnělo krásu kolektivního kinozážitku, který vám Netflix nedá. Co se týče filmu, tak ten by si snad vystačil jen s fantastickými výkony Saoirse Ronan a Florence Pugh, jejichž postavy dýchají takovým životem a energií, že vykoupí i pár těch jehovistických scén s plnými vánočními tabulemi, obdarováváním chudých a dalšími kily dobra jak ze slabikáře. Přesto se Greta Gerwig rozhodla rozlámat celé dvě knihy na různé epizody, které na sebe nastříhává sice bez chronologie, ale tak, aby události v nich obsažené měly ideálně co nejsilnější dopad, co se týče našeho momentální sepětí s konkrétní postavou. Několikrát jsme svědky dialogu, jehož důležitost se nám vyjeví o scénu později, které se odehrává buď několik let před oním dialogem či po něm. Pod vší tou živelností se pak ve skutečnosti skrývá hodinářská práce, která se úspěšně snaží nám prodat s co nejsilnějším impaktem nejdůležitější osobní okamžiky v životě hned několika postav. A je dost možné, že se standardní narací by film natolik silný dopad neměl. (17.02.2020)

Chronologická roztrieštenosť tohto filmu je pre mňa nepochopiteľná. Naozaj asi nikdy nepochopím, prečo tvorcovia siahli po takto nelineárne rozprávanom príbehu. Zabili tým hneď niekoľko strašne silných scén a momentov. Namiesto toho, aby ste si ich užívali, stále sa strácate a hľadáte a pýtate sa, či táto scéna sa odohráva po tej, ktorú sme videli predtým, alebo pred ňou. Inak je to fajn, ale práve kvôli tomuto sa mi táto verzia určite nepáčila až tak, ako verzia z roku 1994 s Winonou Ryder a Susan Sarandon. Meryl Streep je skvelá, ale je tu ledva 10 minút. Najlepšie to zahrala Saoirse Ronan (bolo to asi prvýkrát, čo sa mi v niečom fakt páčila) a fantastická Laura Dern (u ktorej fakt nerozumiem, prečo nebola za túto úžasne podpornú rolu nominovaná na Oscara, kým za nedôležitú úlohu rozvodovej právničky v tom istom roku v Manželskej histórii nielenže nominovaná bola, ale dokonca jej dali Oscara). Je to dosť dlhé a v strede som sa začal hrozne nudiť (tu som uvažoval dokonca nad tým, že tomu dám len 2*), našťastie to má skvelý koniec, takže tie 3* si to azda zaslúži. (06.05.2020)

Degenerovanost kultury se pozná také podle toho, co ta považuje za klasická díla své literatury. A otravný, kýčovitý, plytký brak sektářské transcendentální lesby, neumětelsky a zoufale se snažící parazitovat na rovněž těžce nemrdaných, ovšem dramaticky, příběhově i spisovatelsky zcela profesionálních pannách Bronteových, je vskutku děsivou vizitkou. Vizitkou, kterou se navíc co 10 až 20 let pokouší nějaký brutálně zanedbávaný bobr furt dokola urputně vizualizovat, patrně proto, že „romanticky založených“ ufňukaných prasnic u žehlících prken a rozněžnělých bukanýrů je neustále přesycený trh. Tudíž tu už po sté máme strašlivě zábavné trampoty čtyř až k Mumulendu přeidealizovaných hřadujících mladodospělých sufraštětkoidních pičinek, krutě přecypovaných Emanem, které na absolutně nehumánních pěti stech stranách, potažmo ve více než dvou agonických hodinách, naprosto záživně a nesmírně strhujícím způsobem kvokají o tom, která se za koho a kdy vdá, přičemž zažívají všeliká dechberoucí dobrodružství, jako například jízdu v kočáře, hru na klavír, vybíraní šatů, tanec nebo chichotavé očumování dandyjujících bukvoidů. Prostě povrchní a nudný satanopustý škvár, kulturní dávidlo a ve své podstatě takový instabitching a cuntmessaging 19. století, který tentokrát trochu vytáhli ze žumpy opruzených pošteváků alespoň herecké výkony. Sympatická Onanovic Srša tu fuckt jede bomby, a i Floránc Pjúková není ani trochu xblití a neméně zdatně ji kunduje. Ale to je tak vše. Zachránit to mohl leda alternativní závěr, v němž by se ten slizký žabožroutský řiťopich, do kterého se naše hlavní pičinka po pěti minutách kontaktu tak děsně osudově zamilovala, zasnoubil třeba s výpravčím, než by ta kravka doběhla na nádraží vstříc močopudnému heavyendu. To bych snad tasil i plnou palbu. (23.02.2020)

Je to hezký malý milý film, který je jak v něm hezky řeknou tak trochu o ničem. Silně feministické téma emancipovaných žen, navíc točené ženou, které pak v klidu sklouzne ke konzervativní hladivosti romantického kýče - ale přitom všechnu otravnost té kýčovitosti zahladí trefnou sebereflexí. A navíc s dokonalými herci a s dokonalou výpravou. Nejen tím připomene Pýchu a předsudek, ale naštěstí není tak primitivní. (12.02.2020)