Reklama

Reklama

Amnestie

Trailer 1

Obsahy(1)

Sametová revoluce v roce 1989 přinesla většině lidí svobodu, někomu ale přinesla i problémy, a někomu jinému zase příležitost a kariéru. Z bývalých prominentů se stávají vězni, z bývalých disidentů a vězňů se přes noc stávají politici a lidé s vlivem. Už za socialismu se začíná odvíjet příběh, který revoluce zrychlí a který vyvrcholí během krvavých událostí největší vězeňské vzpoury u nás. Rozsáhlé amnestie prezidenta Václava Havla ze zimy 1990 se řady těžkých zločinců v leopoldovské věznici netýkaly. Ti se proto vzbouřili a na téměř dva týdny celou věznici obsadili. Oblast věznice se změnila na válečnou zónu a ukončit ji musela až policie a speciální jednotky s využitím vojenské techniky. Nesmlouvavý a tvrdý zásah část veřejnosti ocenila, jiná část poukazovala na jeho přílišnou brutalitu. Emotivní thriller Amnestie o manipulaci, násilí a zradě přináší na plátna největší vzpouru ve vězeňské historii Československa. A spolu s ní i příběh tří párů, jejichž životy se prolínají na pozadí obrovských a rychlých revolučních změn v roce 1989. (Bontonfilm)

(více)

Videa (5)

Trailer 1

Recenze (185)

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Tak tohle mi hodně sedlo. Je vidět, že i u našich krajanů se najdou rejžové, který dokážou natočit poutavej příběh. Od začátku je jasný, že si s obrazem rejža vyloženě hraje, už od titulků. To mě navnadilo a pak už sem jen 2 hoďky čučel na jednu ze skoro opomenutých dob naší historie. Jediný, co mi tady vyloženě vadilo, tak byl Vašut, kterej mluvi slovensky, což sem vůbec nepochopil, to bylo za trest :o). Ale jinak všichni herci, jak češi, tak slováci na jedničku. Poměry v čsr vězení, tak to ve mnoha filmech taky nevidíš. STB, práskání, intriky a na konec vlastně i poklad. Tohle všecko se skrývá v tomhle vymazleným filmu, kterej je ovšem slovensko českej a to se zdejším uživatelům nikdy moc nelíbí :o) ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Havlův  projevu za doprovodu Vltavy byl dobrý nápad, kterých tady měli tvůrci vícero a pošmurná atmosféra  období přelomu mezi režimy  byla vytvořena skvěle. Filmů o předrevolučně  dobu vzniklo u nás mraky, tu porevoluční asi skoro ještě nikdo nezachytil a je dobře, že se i o tuto reflexi už konečně někdo pustil, takže v tomto ohledu má film svůj význam a je dobře, že vzniknul. Ale mohlo to být lepší. Já mám ty pohledy do normalizace rád, ale už jich vzniklo hodně, takže mě více bavila druhá půlka po svrhnutí. Dvě  přátelské debaty o delším vývoji, církvi a jestli Havel není až moc velký idealista o Vánocích  po protestech se mi z celého filmu líbily asi nejvíce, i když jsem měl trochu bordel v postávách ve stylu ,,kdo je kdo, kdo s kým spí a  kdo, je na čí straně.´´ , protože v tomhle byl film občas trochu zmatenej. Žel politickými otázkami se nakonec film až tolik nezabýval (a že by se určitě problémy po revoluci daly zpracovat),  a i když velkoryse trvá přes dvě hodiny, tak nakousává a dává dohromady tolik příběhu a postav, že často působí přeskakovaně a rozkouskovaně. Nemám paradoxně  pocit, že by se toho za ty dvě hodiny stihlo tolik stihlo. A je škoda, že  těch silnějších momentů (jako poslední rozhovor Geislerky a té Slovenky u stolu) tady tolik není.  Ve výsledku taky úplně nerozumím, jaký názor mi chtěli tvůrci sdělit, ale zase by se mohla ocenit objektivita  a že se zde nic nepodsouvá.  Tohle všechno potvrzuje i v titulcích puštěná píseň.  Říkal jsem si, že bude určitě od Kryla, ale v tom hlasu jsem nepoznával ani Kryla a naštěstí ani Landu (:D) a pak jsem si říkal, že najednou zpívá Muller (:D). Až po filmu si  zjistil, že (asi) pro film byla nazpívána přímo nová verze Krylova porevolučního protest songu  čtyřmi československými zpěváky a začátek zpívá Koller. Tento hudební příspěvek k výročí 17.listopadu z odvráceného pohledu mi před čtyřmi roky  utekl a to jsem toto výročí pasivně docela sledoval (:D). Třeba jsem celý večer sledoval Koncert pro budoucnost (:D), ale píseň jsem poprvé slyšel až dnes.  A povedla se, docela mrazivé. Film už je trochu rozporuplnější, ovšem neoznačil bych ho za výsloveně špatný. Gratuluji ale Marku Vašutovi, kterému se po bambilionu letech podařilo hrát tady v ČR zase v něčem seriózním. A nevím jestli existují nějaké dvě verze, ale v té na ČT, dneska mluvil normálně česky. ()

Reklama

kingik 

všechny recenze uživatele

Málo odvážné, bez silného emotivního závěru. V každém případě se jedná o nevšední počin. Téma vězeňské vzpoury v Leopoldově, která souvisle probíhala s pádem režimu, je nastaveno neotřelým způsobem. Režisér nás k ní pustí až v závěru, takže máme dostatek času se seznámit s množstvím postav a také s chodem ve věznici. Nejvíce zaujme Natalia Germani, od níž se čeká nahota, ale i když se souloži nebrání, tak je oblečená. Její chlap (Juraj Bača) hnije ve vězení, ovšem nevypadá, že by strádal a měl z těžkých zločinců strach. Scénu následně zaplavují další a další postavy, invalidní manželka (Ana Geislerová) divadelního herce (Marek Majeský), který ji soustavně podvádí. Nevyhneme se ani setkání s politickým vězněm (Marek Vašut), který v následné vzpouře sehraje důležitou roli. A také nechybí lidsky působící velitel dozorců (Ján Jackuliak). Film je tedy především o postavách, jejich charakterech a především postupném prolínání mezi nimi. Většina herců působí ve svých rolích výrazně. Přece jen ta hlavní atrakce filmu je to nejvíc, na co se divák těší. Samotná vzpoura není natočena špatně, ale ani nikterak oslnivě. Chyběla syrovost, větší pocit strachu z vězeňské čeládky. Nevěrohodné rysy film nabere v závěru, kdy každá z důležitých postav čelí svému osudu. Tady měly emoce pracovat na tisíc procent, jenže závěrečný vrchol nebyl vůbec v ničem překvapivý. A odvaha tvůrcům také chyběla. Některé scény si to přímo vyžadovaly, erotika, neutěšené poměry ve věznici, nečekaná rozhodnutí postav. Jonáš Karásek navodil tehdejší dobu zajímavě a neradostně. Technická stránka filmu se také povedla. Závěr nepřinesl žádné extra zajímavé rozuzlení. Celkově tenhle dramatický počin i přes své nedostatky stojí za zhlédnutí. 6/10 ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Aj na druhýkrát sa mi film páčil, páčila sa mi forma, páčili sa mi herecké výkony, páčilo sa mi, že to bolo pútavé. Germani hrá takú sprostú kundu, že keď jej bača jednu pridrbal, normálne mi odľahlo. A páčilo sa mi, že najväčší zločin Vaška od Havlů bol zosobnený, bolo poukázané na to, že bola to jeho tupá chyba a že pravdoláskanie sa nevypláca. Súhlasím však s Trevorom, že nerozumiem, prečo väzni boli nejako pobledlí, keď nielen vodca vzbury Tibor Polgári, ale aj ďalší účastníci boli z istej marginalizovanej skupiny. Lenže len aby sme boli falošne politicky korektní, tak hercov by sme najradšej namočili rovno do Sava, len aby stratili čo i len náznak indiánskej farby. Nemám rád prekrúcanie aj takýchto podstatných faktov, a tak ostávam na priemere. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Sametovou revoluci pamatuji. Ne nebyl jsem zmlácený na Národní pořádkovými silami, ani mne nespláchlo vodní dělo a ani mne radlicí ke zdi domu nepřimáčkl VB transportér. A většina těch co tvrdí, že to zažila věřte, že nejspíše ne a kecá. Připomínají mi tak trochu ty desetitisíce partyzánů po válce, ze kterých v součtu mohla být nejedna divize co by Němcům zle zatopila, ale oni byli všichni tajní a ukrytí v lesích, kde škodili nacistům :-)... Pamatuji uzavřené ulice, houkající antony, cajty se štíty a obušky, prolhané reportážena ČST i v rádiu, poslechy Svobodné Evropy i to jak se to potom celé začalo pomalu ale jistě skládat k zemi... Co se dělo v jiných městech ČSSR jsem vnímal jen okrajově, spíše s lehkým ujištěním, že tam se to také kácí po vzoru Prahy. A co se děje na Slovensku, to už pro mne bylo skoro daleko až moc abych to sledoval, nebo si pamatoval nějaká jména tamních sametových revolucionářů. Proto jsem docela se zájmem kdesi četl rozhovor Marka Vašuta o novém filmu Amnestie a dnes ho i dal. Myslím, že co se týče dobové autenticity se film podařil na jedničku. Vše bylo takové správně socialistické, tedy olezlé, zanedbané, šedivé... Bylo celkem zajímavé sledovat, co se asi dělo na Slovensku. Jenže film je o amnestii a tak si nejsem úplně jist co vlastně tvůrci chtěli točit. Zda ta hoďka a půl je ántré té půlhodinové vzpouře v Leopoldově aby byl divák v obraze, nebo o co tu vlastně jde... Vzpoura sama byla docela dobře udělána, ale mohlo se trochu více tlačit na pilu hlavně při zásahu speciálních jednotek. Doporučuji kouknout na ytb na zhruba 8 minutové video - 1990: Útok Československé armády a policie na Leopoldov. To je akčnější než celá vzpoura v tomhle filmu. Ten závěr byl taky dobře zpracován... V tatrovkách soudruhů si záhy si vozí zadky noví papaláši nového režimu. Super byl zvolený soundtrack a dobové písničky. Za zmínku určitě stojí spolupráce filmařů s Depeche Mode, kteří povolili své skladby ve filmu. Depešáci a jejich koncert , to je pro pamětníky také přelom osmdesátek a devadesátek, takže to tam sedlo jak hrnec na prdel jak se říká! Závěrečné spojení Kryla a Vltavy v Pasážové revoltě taky super. Trochu rozporuplné dojmy mám ze slovensky hovořícícho Marka vašuta. Byť ho mám rád, tady jsem mu toho Slováka moc nevěřil... Super byl tradičně Ján Jackuliak v roli poručíka vězeňské služby. Dávám tedy 3 molotovy a jsem docela rád, že jsme tenhle film viděl. Havlova amnestie byl nezodpovědný akt idealisty... Měli být puštěni političtí vězni, některé případy měly být přezkoumány... To co se dostalo ven byla leckdy svoloč co neměla opustit brány krymu ať už padl režim nebo ne. Mám na to také osobní vzpomínku. Vysněného Favorita 136 l, na kterého otec stál den a noc před obchodním domem Kotva nám ukradl jakýsi zloděj z Mototechny když nám na něm v rámci pravidelné prohlídky cosi seřizovali. Kriminalisté jej tenkrát velmi rychle i díky jiné trestné činnosti chytli a byl záhy odsouzen. Auto se našlo, nabourané... Chlapec měl uhradit plnou škodu. Ale přišla amnestie, chlapec byl protuštěn a zmizel... Ne, tihle šmejdi měli zůstat v chládku ideály neideály Vašku Havle ! . * * * () (méně) (více)

Galerie (17)

Zajímavosti (14)

  • Prvý česko-slovenský film, v ktorom zaznela hudba Depeche Mode, konkrétne dve skladby - ‘Somebody’ (z albumu Some Great Reward, 1984) a ‘To Have and To Hold’ (z albumu Music for the Masses, 1987). [Zdroj: PR House of Ukulele] (embecka)
  • Vedúci výroby, Viliam Štrelinger, hovorí: „Milé bolo, že počas nakrúcania sa narodili ľuďom z blízkeho štábu štyri bábätká. Mali sme aj zvláštny temnejší zážitok - časť scén sme nakrúcali v dnes už nefungujúcej väznici v Mladej Boleslavi. Boli sme tam sedem dní a musím povedať, že to malo na všetkých silný vplyv. Väzenské steny musia byť za tie desiatky rokov, čo väznica fungovala, nasiaknuté niečím toxickým, čo sa postupne prenášalo na hercov.” [Zdroj: PR House of Ukulele] (embecka)

Reklama

Reklama