Vesničko má středisková

,,Chlapi, nelejte to pivo z voken, podivejte se jak vypadam" :-) Na tuto komediu som mal vecne smolu, ale konecne som si ju pozrel. Vidim, ze pre mnohych je to klasika, zlaty klenot a podobne, ale ja osobne si myslim, ze su aj lepsie ceske komedie, aj ked uznavam, ze som sa tu aj dost nasmial a myslim si, ze po druhom pozreti sa nasmejem este viac a mozno prehodnotim svoje hodnotenie na 4 hviezdicky. ___________ János Bán - (Otík) +++ Marián Labuda - (Pávek) +++ Rudolf Hrušínský st. - (Dr. Skruzný) +++ Libuše Šafránková - (Jana) +++ Petr Čepek - (Turek) +++ Jan Hartl - (Kašpar) +++ Zdeněk Svěrák - (malíř Evžen Ryba) +++ Július Satinský - (Pilot Štefan) +++ Magda Šebestová - (ucitelka Věra Kousalová) +++ Josef Somr - (ředitel Kovodřeva) +++ Milan Šteindler - (závozník Šesták) +++ Jiří Schmitzer - (okrskář Tlamicha) +++ Hudba: Jiří Šust +++ (02.07.2008)

Pro mě určitě nejlepší československá komedie, která vystihuje život na vesnici v 80.letech 20.století. Když jsem se byl podívat v Křečovicích, kde se film natáčel,tak jsem tu vesnici prošel asi za půl hodiny. Většinu míst jsem poznal /kostel,náves,družstvo,škola,hospoda/ některé jsou opravené a mají nový vzhled a kvúli některým jsem musel zajet až do okolí Neveklova /Panský rybník,kde se natáčely scény s potápěním Turka a kde se natáčely scény z českého seriálu Návštěvníci/. Za mě 100% (02.11.2020)

To největší maximum humoru, které se mohlo vejít do filmu se v tomto případě uskutečnilo a to mírou vrchovatou. Vždyť si představte už ten fakt, že každá postava filmu, byď jen epizodní je velice svérázná a osobitá. A jestli se ptáte která je moje nejoblíbenější? Momentálně zaostalý Otík Rákosník, rozumný a otcovský pan Pávek, prchlivý drsan Pepa Turek, hláškující doktor Skružný.... No je jich zkrátka spousta. Víc už psát nemusím. Snad jen jednu větu. Nejlepší česká komedie. (08.02.2005)

Na obci Křečovice, která je [ehm ehm, upravuje si kravatu] jednou z ústředních postav Vesničko, má středisková, lze ideálně zkoumat trauma české vesnice, jako obětního beránka iluzí a ambic čtyř období - ladovského, normalizačního, porevolučního kapitalismu a popkultuního pozdního kapitalismu. Křečovice si jako prostředí pro film vybral Menzel z důvodu jejich zachovalosti navzdory kolektivizační transformaci, kdy si ves zachovávala všechny ty vizální archetypy předválečné 'ladovské' obce s kostelem na kopci, stromovými alejemi a přívětivým světlem z oken skromných domků. V těchto kulisách natočil příběh o stmelené, zdánlivě až samosprávné komunitě, kdy se nejvíce postav schází mezi zdmi JZD či v betonové sokolovně. Samotné Křečovice po revoluci přežily bezpečně veškeré snahy o transormaci v devadesátkové éře hurá kapitalismu, což nejvíce symbolizuje vyklizená diskotéka U kohouta, která zde byla na místě právě oné bývalé sokolovny. V současné době se vedení města rozhodlo přilákat turisty mimo jiné tím, že znovu vztyčilo ikonickou železnou bránu s rudou hvězdou u vjezdu do místního zemědělského družstva a spíchlo dohromady expozici o natáčení filmu. Tahle ironie mě napadla právě při posledním sledováním tohohle filmu a zkoumáním jeho všeobecné obliby napříč režimy s vědomím toho, že na obou stranách politického spektra zněly tehdy a dnes hlasy o tom, že film je buď příliš kritický nebo naopak příliš benevolentní vůči tehdejší době a postavám. Kdo je s ním ale spokojený, je obecně střední třída, protože jeho výjevy a představy o komunitě postavené na sdílení klobás a piv ze sedmýho schodu, jsou jí vlastní napříč režimy, protože vyprávějí o slastném životě v nějaké malé izolované zahrádce, za jejíž hranicemi je to už stejně nějaký divný a nepravý. Na oblibě Vesničko, má středisková se pak dá studovat na jakých obrazech je postavená iluze české malebnosti a spokojené izolovanosti navzdory dějinám a zbytku světa (viz mimoděčné zmínky v televizi o katastrofě na belgickém fotbalovém utkání, na které kouká v hospodě jenom opožděný Rákosník), což vytváří nepohodlnou konstantu mezi normalizačním a současným individualizačním uvažováním. Přičemž se nad to sám nevyvyšuji, protože jsem si plně vědom, nakolik je ve mně obojí vepsáno a proto poetice spáleného listí, smradu letních rybníků a vesnických zábav nedokážu uniknout a objektivně nepodlehnout. Protože když po pohřbu popíjejí na hřbitovní zdi řidič náklaďáku, doktor a hrobník pivo k čerstvě vyuzeným klobásám a říkají si, jak je na tom světě krásně, musíte uznat jak do vás ta slastná pasivita nakrásně vstupuje. (18.08.2023)

Co tam máš dál? - Nesu pivo, někdo zavolá: PLATÍM! Já otočím hlavu a už ji nedám nazpátek. - A celý ce můžeš otočit??? - To ano, ale..........Tak neotáčej hlavu a otáčej se celej. Co dál Františku? - Klouby. Kolikrát nemůžu ani vstát. - Ale nakonec vstaneš? - Nakonec ano, páč musím. - Tak si nestěžuj, jsou lidi co nevstanou. ......... Prostě klasika mezi klasikami. :-) (17.04.2009)