Oz

Šesť sérií narvaných do prasknutia brutalitou, sexom, vulgárnou vravou a geniálnymi charaktermi. Samozrejme, autenticita a nehumánnosť sú hlavnými lákadlami, ale práve charaktery sú najväčšou devízou tohto seriálu. A Oz tu predstaví tak prepracované postavy, aké ešte žiaden film alebo seriál, s ktorým som sa doposiaľ stretol, neponúkol. Postupný vývoj a premena všetkých postáv je tak fascinujúca a pritom tak prirodzená, emócie, ktoré sa zľahka a bez problémov prenášajú na diváka a pôsobia absolútne drtivo, skľučujúca, depresívna a stiesnená atmosféra, ktorá zožiera zvnútra, zmysluplné dialógy, fantastické herecké výkony a bezservítková, pritom ale nie samoúčelná brutalita. Toto sú elementy, ktorými sa nemôže pýšiť žiaden seriál súčasnosti, v tomto je Oz tak bezkonkurenčne výnimočný. Hlavne si treba uvedomiť, že dej tu je nie je tvorený nejakým veľkým spoločným príbehom, ale osudmi, vývojmi a osobnými príbehmi všetkých zúčastnených postáv a vzťahov medzi nimi. A tu na celej čiare jednoznačne vyhráva vzťah Beecher-Schillinger a v neskoršej fáze aj Keller-Beecher, a obom sa dostalo dostatočne uspokojujúceho konca, aj keď koniec seriálu ako taký mohol byť viacej prepracovanejší a mohlo sa uzavrieť pár ďalších dejových liniek, ale to už je môj subjektívny názor. Ďalšími veľkými výhodami tohto seriálu je takmer nulová existencia klišé a bezproblémovosť scenáristov v odstránení kľúčových, niekedy roky budovaných charakterov. A za všetky spomenuté faktory je aj 5 hviezd málo. P.S : Nikdy som nevidel vo filme takú čistú, krásnu a jasnú bratskú lásku ako medzi O´Reillyovcami. Nádhera. (28.12.2010)

HBO skutečně má talent na kvalitní seriály, a i když je v dnešní době všeobecně populárnější Showtime, které produkuje jednu kontroverzní věc za druhou, v mých očích Ozu žádná nekonkuruje. Ani jejich nejslavnější klenot Dexter. Toho nejmenuju náhodou, Oz mi ho totiž v lecčem připomíná. Nejen díky tomu, že Lauren Velez (LaGuerta), Erik King (Doakes) a David Zayas (Batista) jsou členy hlavního castu téhle věznice s maximální ostrahou. Důvodem je, že nás nutí sympatizovat s vrahy a další lidskou špínou. Pročpak se to děje? Rovnou měrou se na tom podílí vynikající scénář s neuvěřitelně propracovaným vývojem postav a dokonalé herecké výkony, chemie mezi představiteli je až magická. Nehledě na to, že... Každý seriál má své tahouny... Weeds má Nancy, Californication má Moodyho, HIMYM má Barneyho a Dexter má.. No Dextera. Oz má tahounů hned několik. Beecher, Schillinger, Said, Adebisi, Keller, Alvarez či bratři O´Reilyovi, tolik hlavních postav, tolik charismatických záporáků a věčně trpících dobráků, že je zkrátka nemožné si nenajít toho svého a totálně se do něj nezamilovat. A to teprv jednomu (diváku) začne peklo. Bude sjíždět jeden díl za druhým, aby zjistil, jak se z toho jeho oblíbenec vylíže, a to se často nestává. Tom Fontana bez uzardění oddělává jednoho hlavního hrdinu za druhým a chudák divák už se jen třese, co přijde příště. Zpravidla to totiž bude ještě drsnější a temnější. Tenhle duševní masochismus mi zase evokuje mou srdcovku, Nip/Tuck. Ten taky s potěšením nechal svoje hrdiny vláčet bahnem a testoval, co všechno divák snese. Oz umně spojuje to nejlepší z obou a výsledkem je to jediné pravé seriálové vězení. Prison Break? Pche. Kdo neviděl Oz, neviděl nic. (08.03.2011)

Sám od sebe bych se asi do seriálu z vězeňského prostředí nezavrtal. Myslel jsem, že už je tohle téma trochu vyčerpané. No, dostal jsem na hubu. To hodnocení tady nelže nebo je možná ještě trochu podsazené. Nejdřív jsou vám lhostejní a některé nesnášíte, nakonec je milujete všechny. Kdo kdy řekl, že má rád, když se budují charaktery musí být i třeba násilím dokopán k OZu. Tak jako já. Citově mě to promlátilo od nenávisti, přes závislost k úžasu. Netuším, jestli jsem někdy viděl většího bastarda než je v OZu, jestli jsem někdy ve filmu či seriálu dostal lepší "lovestory" nebo prožil silnější lítost nad smrtí postavy. Kolik z těch 56ti dílů bylo slabších? 3? Možná 2? Ano, spoustu z toho můžeme vidět jinde a třeba i líp. Některé dějové zvraty vám budou připadat jako výtvor hlavy pošahané, jenže to zaštiťují ty předem avizované dokonalé charaktery a pak je všechno ostatní šumák. Pustil bych Schillingera ven. Myslel jsem si, že mám v OZu pár oblíbenců. Na konci seriálu jsem zjistil, že jich bylo taaaaak moc. Když někdo dokáže vybudovat tak silnou auru okolo tak velkého počtu postav, je pak nádherná scéna každá, kde se dva či více z těch vykreslenějších pustí do jakékoliv interakce. Tohle bylo pro mne velké překvapení a pořádný objev. Je to největší majstrštyk J. K. Simmonse, je to nechutné, hnusné, odporné a dokonalé. Zakousávat pomalu. Nehltat. (04.09.2013)

Slibovali mi vyhrocenou atmosféru, složité postavy a dějové veletoče. A dostal jsem z toho jen slabý odvar. Vše je takové nedomrlé. Děj je šokující možná první dva díly, pak se mi ty neustálé vězeňské půtky zevšedněly. Scény psychického týrání jsou stěží naznačené a nijak zvlášť dobře zahrané, takže ani z této strany se nedá čekat žádný zázrak. O hloubce jednotlivých postav bych si dovolil pochybovat. Hajzlové jsou všichni a nefandím nikomu. Nikdo se zatím nezměnil ani v nejmenším. Pokud se někdy dostane do situace kdy mu jde o život, nebo jeho zájmy přesáhnou zdi vězení, tak se dočasně "polidští". Jakmile tyto okolnosti pominou, okamžitě se vrací se zpátky do normálu. Scenáristé tomu říkají propracovaná psychologie, já tomu říkám nevyužitý potenciál. Co se zápletky týče, ta se pohybuje ve stále stejných kruzích. Drogy, sem tam nějaká rvačka, konflikt mezi skupinkami, občas vražda. Všichni intrikují proti všem, situace se víc a víc zamotává a nakonec vše zůstává při starém. Skoro jako v nějaké telenovele. Hodně se probírá víra v Boha (Alláha), často se skloňuje rasismus. A ze všeho je cítit hluboké pokrytectví. Systém může za vše, všichni jsou bez viny. Vězni jsou sebestřední egoisté bez kouska empatie a sebereflexe, protože tak je vychovalo prostředí. Že v tom nezbývá prostor na pochyby a onu slibovanou vyhrocenost, je jasné. K ní bych napsal asi tolik - kdybych se potřeboval uklidnit po Lutherovi, tak bych si pustil díl OZ. Od čtvrté série dál scenáristům zřejmě definitivně hráblo. Objevují se šáhlí fanatici posedlí ďáblem, popálený kněz vraždí pomocí hypnózy a personál vězení zabíjí na požádání. Tenhle projekt měl skončit po prvních deseti dílech. (07.06.2014)

Seriál o drsných chlapoch, ktorí si nenechajú n****ť na hlavu. Tieto skupiny ešte existujú aj dnes, no vtedy ich najčastejším výskytom mohlo byť aj väzenie. Vďaka nekompromisnosti postáv sa s nimi dá dobre stotožniť, ak máte radi rýchle rozhodovanie a priamu cestu ku úspechu, napriek tomu, že činy, čo spáchali oni, by ste nespáchali. V štvrtej sérii tu navyše máme dokonalý čierny humor, naplno rozvinutý v mladšej HBO show, The Sopranos, ktorý v sériách predtým nebol (podobné sú aj scény Rebadow a otec Bobbyho Bacalu, aj keď ich scény dopadli rozdielne). Seriál natočený bez servítky o rozdieloch rôznych etník, aký dnes už možno ťažko vidieť. Drámy o bezvýchodnosti situácií sú tu na dennom poriadku a predurčenosť osudu klesnúť ešte do väčšej mizérie sa tu vyhýba len máloktorej z hlavných postáv. Jefferson Keane, vodca gangu, obrátený zo temnej na správnu cestu, nachádzajúci na sklonku života pokoj a hrdosť nad svojím dobrým skutkom. Ryan O’Reilly, bezcharakterný ku väčšine, geniálny manipulátor odchádzajúci z vrážd väčšinou s čistými rukami, zabíjajúci rýchlo aj pomaly, zásadový a láskavý voči bratovi a láske. Beecher, zneužitý spoluväzňom nachádza guráž a začne rozdávať karty, tragicky však prehráva svoju rodinu, nachádza aj lásku, ktorej nevie dať stop. Keller, sexuálny predátor, zradný aj obetavý v rámci jedného vzťahu. Adebisi, čistý animal obviňujúci svet zato, ako dopadol, neštíti sa ničoho v odstraňovaní svojich nepriateľov, má v rovnakom momente všetko aj nič. Schillinger, vodca neonacistov snažiaci sa pod vplyvom negatívnych udalostí o nápravu – tá však v jeho prípade už nie je možná. Miguel Alvarez – za seba a proti všetkým tancuje medzi kladivom a nákovou. Kvalitných postáv je plno a v tomto seriáli viac, ako v iných, a o nich to celé je. Po scenáristickej stránke skvost, ktorý sa ťažko prekonáva. Slabších epizód ako 100% za prvých 5 sérií bolo pre mňa len 5. Preto ma zamrzela posledná séria, kde väčšina epizód bola silnejšia B a 2 epizódy slabšia A kvalita. Seriál sa však musel nejako ukončiť, no tieto ukončenia v poslednej sérii, väčšinou bez napätia, nedehonestujú predošlé, právom cenené snaženie. Kamera tešila dynamikou, tá tu však nebola vždy, čo ale nevadí. Oz ostáva asi prvým, a nie posledným kvalitným dlhým dramatickým seriálom HBO, ktorého v dobe jeho vysielania zatienili The Sopranos. (17.06.2023)