Tenet

Na tomto filme nie je čo nechápať. Jasné, keď sa začnú miešať tie rôzne časové prúdy, tak je to mätúce a človek má občas problém sa v tom zorientovať (najmä v poslednej polhodine), ale to je len technická vec, ktorá sa dá lúštiť pri opakovaných pozretiach - ja osobne si jedno / dve určite dám, keď budem mať film doma na modrej placke. Ale inak je to tradičná, rozkošne béčková sci-fi bondovka so všetkým, čo k tomu patrí. Striedanie atraktívnych lokácií, zloduch túžiaci zničiť svet, vymaznané akčné bombardovanie a famózna hudba, ktorá tomu dáva drvivé tempo. Takže klasika, akurát vytunená namakaným macguffinom. Vraj je to nolanovsky studené, ale tu by som dosť nesúhlasil - komplikovaný vzťah zloducha (výborný Branagh, vôbec sa mi nezdal prepálený) a jeho ženy, ktorý je pre zápletku zásadný, sa mi zdal na tento žáner dostatočne presvedčivý. Takisto je tam humor (napr. zlatá tehla). No a najdôležitejšia vec, prečo ma to celé ohromne bavilo - Patizón. Absolútne si to celé kradne pre seba, postupne sa stáva hlavným hrdinom a keď na plátne nie je dlhšie ako 10 minút, citeľne chýba. Nie som nejaký jeho fanúšik, ale je mi sympatický a po tomto filme súhlasím s názorom, že je to nový Leo DiCaprio - charizmatický fešák, čo všetkým posmeškárom ešte vytrie zrak, lebo si bude vyberať dobré filmy, vyrastie z neho kvalitný herec a jedného dňa sa možno dočká aj nejakej tej nominácie. Na jeho Batmana sa fakt teším (teda, ak tam všetci nepokapú a naozaj sa im to podarí nejako dotočiť). (05.09.2020)

Samozřejmě pořád lepší než většina produkce Hollywoodu, ale v rámci Nolan filmů za mě nejslabší článek. Chápu, že postavy agentů jsou (snad) záměrně zaměnitelný, aby zapadly do prostředí, které je záměrně nudně sterilní, obyčejný a každodenní, když se tu ostatně zachraňuje naše denní nuda života. Ale mně tahle realisticko fantasmagorická variace na Bondovky nepřesvědčila konceptem, který je prostě perspektivně pretáčená VHS, úsměvně stereotypním padouchem (Jack Ryan reloaded), a už vůbec ne průhledností zápletky, která drtí špiónská a timetravel klišé se strojovou přesností a marně se snaží dodávat osobní emoce skrze obligátní rodinný motiv vazby na dítě. Poprvé mám pocit, že Nolan potřebuje dramaturga, anebo aspoň studiový dohled. Nebál bych se totiž mluvit o dosažení hranice nabubřelosti, která by už brzy mohla být směšná. Menší měřítko by Nolanovi prospělo. (30.08.2020)

Vypiplané, ambiciózní, ale pro mě osobně už těžce stravitelné a až nedivácké. No už jsem se v tom prostě ztrácel a při finální akci jsem rezignoval. Celkový dojem z IMAXu, ale super. Mega hlučná a intenzívní hudba dělá víc, jak půlku zážitku a vcucne vás to. Washington dobrej, Pattinson asi ještě lepší, ale nejlepší byl záporák Branagh. Co mi ještě vadilo, kromě zmatečnosti (což je ale spíš moje chyba, že jsem to nepobíral) byly nedůvěryhodné vztahy. Vůbec jsem mu nežral, že chce zachránit tu ženskou. Nechápal jsem proč. Žádné jiskření natož chemie mezi nimi fakt nebyla. (17.09.2020)

Řemeslně je Nolan prostě někde jinde, to se mu upřít nedá. Na první pohled posouvá určitou "složitost vyprávění" z Počátku, či Interstellaru zase o level dál, ale pokud divák nezačne při náznaku první nejasnosti nesouhlasně kývat hlavou ze strany na stranu, zjistí, že v průběhu děje do sebe začne (téměř) vše pěkně zapadat. Osobně jsem Nolanovy spektákly většinou patřičně docenil až napodruhé a opakovaná návštěva kina bude i v tomto případě příjemnou "povinností". Zatím tedy 80%. PS: Kenneth Branagh je jako main villain jednoduše epesní! EDIT: Po týdnu od prvotního (IMAX) zážitku a druhé návštěvě kina (TDL sál) zvedám na plný počet. Počáteční WOW efekt už se úplně nedostavil, nicméně po lepším zorientování se ve složitějších částech filmu prostě musím ocenit režisérovu hravost a Tenet jako úctyhodně promyšlený celek - 90%. (24.08.2020)

Banální zápletka, ve které dvě postavy (muž a žena s chemií) mluví normálně a všichni ostatní v takových šifrách, aby se dala bez okatých nelogičností rozvinout v dějově ultra-sofistikovaně působící spektákl plný nečekaných situací a nevídaných vizuálních atrakcí. Respektive jedné nevídané atrakce, kdy v jednom záběru běhají jedny postavy dopředu a jiné pozpátku a nevypadá to ani směšně ani divně, ale naopak naotřele a efektně. Nolan se vyznal svému fetišu k časovým paradoxům přehledně a smysluplně v Inception a nyní ho už jenom variuje do jiných teoretických rovin a prolíná jej novými subžánrovými prvky (zde Bondovky). A čím dál více mlží, předstírá, uměle komplikuje a nafujuke kam až to jde, aby vše posunul ještě dál a výš než naposledy a současně lišácky skryl absenci nosného dějového podkladu (jakým byly v Inception sny). Pomrkávání na přemýšlivého diváka hláškami typu “Ty vůbec netušíš o čem mluvím... Odpověď: Ne, ale zní to nesmírně důležitě.” je pak možné chápat jako alibizmus, ale já ho vnímám spíše jako prosbu o shovívavost k vědomým logickým nedostatkům a naopak docenění jeho odvahy a výjimečné žánrové progresivity. TENET je totiž skutečně techno-thriller z jiné dimenze. Poslední scéna s Pattinsonem mi v kontextu s diváckým rozpoložením z filmu, který mě místama málem rozesmál svojí cheesy absurditou, připoměla Caspera Van Diena ve Starship Troopers. A vlastně to bylo to nejlepší, co mě u TENETu mohlo potkat, pokud ho mám mít rád. P.S. Göransson válí, dal tomu říznější a inovativnější tón, než bychom se dočkali od Zimmera (který by byl ale příjemnější pro samostatný poslech). (07.09.2020)