Aquaman a ztracené království

Čekala jsem komiksový průšvih a ejhle, ono to šlo. Film měl rozhodně spád, slušný vizuál a muziku. Pravda, děj byl místy trochu zkratkovitý, finále mohlo být monstróznější, ale co, nemůžete chtít všechno. Špionážní agentka chobotnice byla skvělá, Momoa si to všechno užíval a je to krásnej chlap a Patrickovi to seklo. Na jeden nenáročný večer dobrá volba. (05.02.2024)

Druhý Aquaman vznikl na základě mnohaměsíčních přetáček a objektivně vzato se nejedná o moc dobrý film. Na nižší úrovni jsou prakticky všechny složky od nevtipného scénáře (hned několikrát je titulnímu hrdinovi načuráno do obličeje, což na rozdíl od tvůrců nepovažuji za vrchol humoru) po výrazně horší vizuální efekty. Mezi klady ale určitě patří tempo a taky smířlivá stopáž (konečně komiksovka, která nemá dvě a půl hodiny). Reprízu si ale nechám ujít. Hodně slabé 3* a po jedničce, kterou jsem si oblíbila, velký kvalitativní sešup. (14.01.2024)

3* za povedené efekty, což se dnes jen tak nevidí, solidní akci a zábavnou stránku filmu. Jinak je to absolutní ždímačka značky co nemá vůbec co říct. Příběh je úplně o ničem a ve střižně se asi museli zbláznit aby to dostali na 2h aby na to vůbec nĕkdo do kina zašel a dopadlo to jak to dopadlo. Uspěchaná blbost (18.04.2024)

Na prvním dobrodružství z podmořského světa Atlantidy a dalších říší jsem si v kině bez přehánění ujel. Čerpal jsem z něj dobrou náladu celé dny, vzpomínal jsem na všechny hlášky a kombinaci s nápaditou akcí považoval za překvapení celé sezóny. Tenhle svět si proto zasloužil těžit okamžitě a čekat na neustále odkládané pokračování bylo trochu smutné, ale ještě víc zlověstné. Zprávy o problémovém natáčení a přepisování scénáře se nakonec projevily, protože tohle pravá dvojka není, tohle je jen opatrně dopovězený původní koncept. Vzhledem k tomu, že film hodně často připomíná akční videohru (myšleno nejen ve zlém, ale rozhodně i v dobrém), hodí se příměr k očekávání plnokrevné dvojky a místo toho v rukách veřejnosti přistane horkou jehlou šitý datadisk. Protože ve Ztraceném království se ztratil ten původní poctivě dobrodružný duch vyprávění, který, ať se zrovna vrtnul kam chtěl, dokázal nalákat do všech lokací a ke všem postavám. Dnes se jen dokončují linky z prvního dílu a žádné překvapení tu nečeká. Zčásti to není špatná volba, protože vztah Arthura s Ormem pro mě vždy tvořil hlavní (melo)dramatickou linku, ve které se sice okatě kopíruje předobraz Thora s Lokim od konkurence z Marvelu, ale proč spravovat něco, co funguje. Bohužel záporákem do party je Manta, prototyp charakteru, který je zlý, protože je zlý, křižuje sedmero moří těžkotonážní ponorkou a občas terorizuje svoji posádku. Nálada bezhlavého, téměř osmdesátkově vibrujícího vyprávění tak v tomto případě nenávratně mizí. Mrzí mě, že se Momoa s postavou, která se mu chvályhodně upravila na míru, loučí takhle polovičatě, ale díky Poseidonovi za to, že má smutně krácená série alespoň nějaký smysluplný a relativně uspokojivý konec. (02.04.2024)

Pobavilo mě, že si James Wan našel inspiraci v Thorovi a Lokim, ale upřímně, nevadilo mi to. Aquaman a Orma mě baví jako postavy a baví mě i jejich herečtí představitelé. Celkově to vůbec nebyl špatný film, má to akci, napětí. Jasně, záporák mohl být trochu promyšlenější, tam se to trochu seklo, ale jinak jsem se bavila. Do kina bych na to nešla, ale je to příjemná popcornovka v pohodlí domova. (03.03.2024)