Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kdo příliš dlouho vybírá svého životního partnera, zpravidla přebere - tak zní staré pořekladlo. O jeho pravdivosti se přesvědčí i dlouho nerozhodná dívka, která marně hledá někoho, kdo by jí plně imponoval... I když film vznikal jako dozvuk české nové vlny 60. let a osobuje si nároky na jistou autenticitu, nedosahuje potřebných kvalit, aby plně zaujal. Tímto snímkem debutoval někdejší populární herec Vít Olmer. O zaměření jeho filmu nejlépe vypovídá jeho slogan: o dívce, která tak dlouho hledala, kdo by jí dal pár facek, až ho našla. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (36)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Někdo by mohl říci, že Vít Olmer přichází s křížkem po funuse (bohužel doslova), a naopak někdo, kdo třeba zná jen jeho polistopadové tragedie (s občasnými výjimkami) a považuje se za znalce nové vlny, musí toto ocenit. Osobitost Veroniky je Schorm jak vyšitej a i fakt, že nám režisér nabízí pohled na rozvlněné herce, kteří by si bez něj ani neškrtli, je také velmi milý. I když Pepa Dvořáků nevychází ze své tajtrlické polohy, něco se zaznamenat dá, Synková je absolutně k nepoznání a Schmitzer si něco podobného střihnul ještě ve druhém filmovém dozvuku nové vlny. V Schormově Lítosti. Budoucí představitel straníka Satoranský zde také docela překvapí. Ovšem celý tento film je o Valerii Chmelové, tedy o Veronice. Její pohled na život je sociálně nadčasový a to, že režisér natočil další celovečerní film až za 10 let, může mít kořeny v tomto snímku. Toto pustit mládeži v 70. letech, by bylo skutečně proti normalizační jednání. Film, který dostává obsah až v posledních několika desítkách minut. Tak dlouhé je její hledání. Zmatená ve své době i ve svých pocitech, které si ovšem umí nádherně rozložit. Miluje jen když chce...zatím. Někomu jde o krásné pocity z aktu muže a ženy, někomu jen o fotky. Životní rozhodování promiskuitní studentky filozofie by mohlo být obohaceno i o nějaký pořádný undergroundový, hudební doprovod. V jednu chvíli se tak dokonce i stane, ale chtělo to víc. Vít Olmer v těch normálních filmech rád nastavoval zrcadlo doby. Kšefty a podrazy později. Teď zobrazuje osamocenost svobodomyslných lidí. Jsou to ti, kteří jdou v dešti bez deštníku a hledají jeden druhého i proti šedivému sociálnímu proudu, který se blížil. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Nemohu si pomoct, nedokážu příliš ocenit tyhle filmy bez příběhu, které se tváří, že zachycují současnost své doby. Což možná i dělají, ale působí někdy bez šťávy a přes tuhle cennou stránku nudí. Určitě nechci odsuzovat film jen na základě jména režiséra (ale v případě autorského debutu Víta Olmera charakteristika výše platí za mě dvojnásob), stejně tak ho nechci velebit jen proto, že si Olmer počátkem normalizace dovolil natočit „odvážný“ film plný scén se sexuálním podtextem. Plytké brouzdání po tématu bez hutnějšího uchopení postav je roztříštěno do útržkovitého vyprávění, neukotvené podobně jako život hlavní (ne)hrdinky. K samotnému ději, který se z víc než poloviny odehrává v posteli, se už dál nebudu vyjádřovat, protože bych asi musel použít vulgarismy. Film jako takový mě narozdíl od jednání hlavní postavy nenaštval, ani neměl čím urazit, pouze mě minul obrovským obloukem. Pro mě v rámci nové vlny zbytečný řadový film, v němž se úspěšný herec v pozici režiséra jaksi marně snaží navázat na daleko lepší podobné snímky od Formana, Chytilové či Schorma. Největším přínosem je tedy odškrtnutí si další položky ze seznamu československých filmů, které jsem ještě neviděl. Takže ahoj! 35% ()

Reklama

Ony 

všechny recenze uživatele

Oslovilo mě to, i když ne úplně bezprostředně. Z filmu není cítit, co vlastně hlavní hrdinku k jejím milencům tolik táhlo. Erotické scény jsou suché, respektive spíše žádné. To možná způsobily tehdejší cenzurní zásahy. Hlavně mi ale mužské postavy připadaly dokonale nepřitažlivé a nudné. A tak jsem daleko víc ocenila, co film nabízí v druhém plánu. Ono toho není málo. Zaujaly mě dobové reálie, jako třeba Plzákova televizní poradna, kde zrovna vysvětloval, jak si zinscenovat "malé domácí psychodrama". No, a facky, to je moje... ()

MM11 

všechny recenze uživatele

Nikým nehlídaný Vít Olmer za svou kariéru vytočil dost lidí. Konvertoval od tématu k tématu, ovšem v našich podmínkách se většinou jednalo o utrápené štiky v mírumilovném rybníce. Hanit jeho snahu je krátkozraké (ani já se místy neubránil), byť se nepoučil a létal k dalším malérům. Ale snaha byla. Ještě víc krátkozraké je odkopnout jeho poměrně zdařilou variaci na novou vlnu, jen kvůli tvůrcově pozdějšímu (ne)žití. To jen na okraj. Olmer neobjevil vesmír, proflákle a trochu zbrkle kopíruje téma Chytilové debutu Strop. Klasická smyčka, nápaditá kamera, levné floskule, dohromady nic nového ani objevného. Ale ani vyloženě nepodařeného, jako kopie velkých vzorů neuráží milovníky nové vlny (třeba mě) a to s přihlédnutím k dozajista polním podmínkám, které režisér měl. Olmer by na ty nejlepší nedosáhl, prostě chyběl talent. Ale některé odsudky jsou zjednodušující a nespravedlivé. ()

jitrnic 

všechny recenze uživatele

Film ve stylu Formanových raných děl, v hlavních rolích neherci, ve vedlejších začínající herci ve velmi civilních rolích (Dvořák, Augusta, Satoranský ad.), dialogy psané přímo hercům "do huby" (ale přece jen ne tak přirozené jako třeba u Černého Petra), dějová linka zanedbatelná. Není to úplný majstrštyk, ale rozhodně nadprůměrný film. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (4)

  • O filmu řekla scenáristka Kristina Vlachová, že realizován mohl být jen ve velmi okleštěné podobě. (sator)
  • Filmovanie prebiehalo v Prahe. (dyfur)

Reklama

Reklama