The Commitments

"Přímočarý" humor, hromada jednoduchých vtipných hlášek, z nichž polovinu už jste slyšeli a tu druhou si domyslíte, ještě než ji dotyčný dořekne, převážně komediální ladění, do kterého se ty vážnější pasáže nehodí, poloamatérští herci a docela milé písničky - to jsou Commitments, podle jedné ankety nejlepší Irský film všech dob. Hudební filmy mám velmi rád, ale u tohoto zoufale jednoduchého dílka jsem se po dlouhé době těšil, až budu z kina pryč. Samozřejmě je to jen moje hodnocení. Hudba je významnou součástí tohoto filmu a pokud vás zaujme - mě minula - nebo jste se kdysi také pachtili v kapele, možná v Commitments něco najdete. 3/10 (30.04.2006)

V rámci filmového klubu, běžícího v našem kině, jsem navštívil tento skutečně vytříbený filmový kousek. To, co jsem od filmu neočekával, jsem byl velmi potěšen. Skvělé písničky, neuvěřitelné hlášky plné fuck slovíček, skvělí a sympatičtí herci - neherci a krom toho také pohled na tehdejší život v dělnické čtvrti Dublinu. Jo, tenhle film mě na dvě hodiny přikoval do "pohodlného" křesla v našem kině:-) (08.02.2009)

Pro herce a realizační tým možná namáhavá práce( i když zřejmě se i oni místy pobavili), ale pro diváka sen. Potloukat se kolem takové kapely, byť i bez možnosti sebemenšího ovlivnění děje, to je cesta rovnou do filmového ráje, tam se taky "(nic) nedělá". Pozn. 1: To, že Alan Parker chtěl pro roli Joey "The Lips" Fagana Van Morrisona (i když volba by to asi nebyla dobrá) už poukazuje na to, jak moc mu na celé kapele záleželo. A také, jaké množství hudebních zkoušek filmu muselo předcházet. Pozn. 2: "Try a little tenderness" nemá konkurenci. Ostatně všechny písničky jsou oproštěny od sladkobolné pózy šedesátých let a pořádně osoleny. (01.07.2019)

Silně pohodový film okouzlující svou náladou a jemným vtipem. Podobně jako ostatní jsem si užíval muziku překypující energií a obvzlášť některé písně gradovaly tak jako na skutečném živém koncertě. Nicméně od prvních záběrů mě nejvíc oslovil právě nenápadný humor, kterým Alan Parker film okořenil, např. scéna ze svatby hned na začátku má řadu pěkných fórků ve druhém plánu. Takový styl komediální režie mám moc rád. Líbilo se mi, jak i přes lehkou nadázku (nebo právě pro ni?) příběh i postavy působily otřepaně řečeno jako ze života. Parkerovi se navíc povedlo natočit hudební scény natolik živě, že nezačnou nudit, s čímž by si mnozí režiséři tak lehce neporadili. Moc děkuji Willymu Kufaltovi za doporučení, soundtrack si určitě seženu. (14.05.2023)

"Jsem černej a jsem na to hrdej!" Film s duší, co jiného dodat? Byl to úžasný jak filmový, tak hudební zážitek. Celou dobu jsem se moc bavila. "Ukousnu ti koule a udělám si z nich naušnice!" nebo "Potřebuješ ještě něco? - Mámě by se líbil budík, co uvaří šálek čaje." Nenašla jsem jediný nudný okamžik. (04.05.2006)