Jáma

Ukázkově plynoucí film, odehrávající se v působivé atmosféře středozemního léta a v melancholickém oparu zranitelného a pomíjejícího dětství. Filmy spojující nostalgii zpětného ohlížení s temnými stránkami let zrání a poznávání světa, který už nikdy nebude tím, čím býval, mě odjakživa fascinovali. Jáma patří jak díky předloze, tak svoji bezchybnou režií mezi nejlepší z nich a dá se srovnat i s takovými kousky jako byla kingovská adaptace Stůj při mě. (23.12.2013)

Napriek tomu, že som film videl dokopy raz pred asi desiatimi rokmi, tak ho mám stále veľmi dobre uložený v pamäti. To už signalizuje, že "Io non ho paura" je skutočne dobrým filmom. Skutočnosť, že našim hlavným hrdinom je malý chlapec a celý film je postavený hlavne na detských výkonoch je celkom riskantné. No decká sa s tým podľa mňa skvele popaosvali. Náš hlavný hrdina Michel je veľmi dobrý. Aj ako herec, aj ako postava. Nebráni sa postaviť za svojich priateľov, nájde v sebe veľkú dávku odvahy a chce, aby boli veci spravodlivé. Vzťah s jeho rodičmi je veľmi zaujímavý a je o to lepší, že bude musieť počas filmu pochopiť určité veci, ktoré by normálne deti absolútne nemali chápať. Najmä nie takýmto spôsobom. Vďaka tomu najlepšie je zachytený vzťah s jeho otcom. Ostatné decká sú celkom v pohode, no skvele je ešte spracované aj priateľstvo s Filippom. Michel a Filippo si postupne budú budovať silné priateľstvo, no súčasne je tam medzi nimi tá obrovská jama, v ktorej je držaný ako väzeň. Atmosféra filmu je silná, v správnych momentok dramatická a film vie byť úderný. Miestami možno pôsobil trošku nudne, no na druhú stranu kvality filmu sú dostatočné na to, aby som povedal, že film je hodný vašej pozornosti. A myslím si, že aj ja si ho po dlhej dobe opätovne pozriem. Hodnotenie: B+ (06.04.2020)

Vynikající. Upoutávku na "Io non ho paura" jsem viděl již před někoilka lety a moc na mne zapůsobila. Bohužel jsem si nezapamatoval název filmu, takže mi nezbývalo než doufat, že na něj časem náhodou narazím. Stalo se. Začátek velice příjemně hororový, zbytek pak už takové polofunkční drama, které by bývalo mohlo být mnohem hlubší, avšak ke spokojenosti to stačí i takto. Ale ta atmosféra! Kvůli ní mám rád snímky z jihoevropských zemí. Koukněte a pochopíte. (22.05.2009)

Příběh je rozhodně zajímavý, navíc kolem poloviny obohacen zvratem, skýtajícím potenciál pro napínavou psychologickou hru. Tvůrci ale jako by nevěděli, co s danou látkou dělat - dál nezaujatě zabírají zlaté lány polí, budují hezkou letní atmosféru a zpříjemňují den kvalitním hudebním doprovodem. No a drama zůstává sedět doma. Jáma nevyvolá žádné výrazné pohnutky, pouze nasadí do mysli léto, příběh nechává mimochodem plynout, nevzruší, nenutí diváka nervózně čekat, co se odehraje v příští chvíli; nenutí ho s někým cítit, někomu fandit, nevykresluje zajímavé psychologické profily. Prostě pomalu plyne a ukazuje příjemné obrázky. Ještě že je děj zajímavý sám o sobě a pozornost jakž takž udrží až do velmi povedeného konce. Potom titulky a nic. Pokud film takového žánru a tématu nevyvolá žádné emoce, dojmy, pocity, asi je někde něco špatně. Hezky vypadat a vlastnit hezký příběh vždycky nestačí. (08.05.2008)

Pěkně mrazivý příběh o tom, jak je nutné vzít odvahu do hrsti, když ji nemají dospělí, a pokusit se o nemožné. Dávná premiéra tohoto snímku na HBO mne doslova uchvátila - vzhledem na poměry zemí, kde vznikal - skvělým zpracováním a neustále napínavým dějem. Přátelství dvou chlapců bylo snadno uvěřitelné, "rozumná" neangažovanost rodičů v celé věci ohledně únosu pak sice odporná, ale pochopitelná. Tohle si někdy musím dát znovu, parádní drama. (20.05.2009)