Muž se zaječíma ušima

"Člověk se musí bránit manipulacím svého okolí. Každý po vás něco chce. Žena, děti, kamarádi. Pokud si chcete zachovat důstojnost, musíte je všechny poslat do prdele. Jednou provždy." ________ Česko-slovenská rádoby artová černá komedie 'Muž se zaječíma ušima' sleduje dvě narativní roviny: 1) pesimistického spisovatele Josefa (Miroslav Krobot), který čelí nástrahám stáří, hříchům minulosti, a rodinným peripetiím. 2) Jak již název napovídá, imaginativní mystifikaci kafkovského střihu, která je alegorií o samotě, a vypráví o muži, do něhož Josef promítá své životní zkušenosti, a jemuž narostou zaječí uši, díky čemuž získá schopnost číst myšlenky ostatních, ale nakonec skončí stejně osamocen jako zajíc polní...... Režisér Martin Šulík tyto dvě paralelní roviny sice zajímavě prolíná, nicméně bych radši sledoval nihilistický příběh muže se zaječíma ušima, než Mirka Krobota v roli starýho mládence, který imrvére řeší rodinný problémy a koho omylem oplodnil, za což by zasloužil dostat za uši (hahaha humor směj se more). Nahej Oldřich Kaiser je každopádně všechno, co jsem na závěr roku 2021 potřeboval...... // VERDIKT: definice divnofilmu. 7,4 zaječích uší z 10 // 🐰 (31.12.2021)

„Člověk se musí bránit manipulacím svého okolí. Každý po vás něco chce. Každý chce, abyste se přizpůsobili. Žena, děti, kamarádi. Pokud si chcete zachovat charakter, musíte se vzbouřit! Musíte je všechny poslat doprdele! Jednou provždy. A nakonec zjistíte, že jste sám. Sklopíte uši a chodíte je prosit o odpuštění. Charakter máte, ale přišli jste o důstojnost.“ Od Tlumočníka to je rozhodně posun. Už úvodní prohlášení mi naznačilo, že půjde o netypickou podívanou. Film mě zpočátku příliš nebavil, musel jsem si k němu hledat cestu, ale v průběhu se to změnilo a já se začal u téhle silně nadsazené, občas nepříliš divácké podívané bavit. A nedokonalost (či přímo sobeckost?) hlavního hrdiny jsem nakonec také přijal, ve stínu chování ostatních postav se totiž jevila jako stále víc pochopitelná. Ano, film jednoznačně má svá hlušší místa, klady ale podle mě přece jen převládají, proto ještě dám slabší 4*. „Máš šesťdesiatdva rokov. Uvědomuješ si, že to dieťa sa bude pozerať už len na to ako umieraš?“ - „Lepší než padnout ve Vietnamu.“ (06.02.2022)

Dochodcovsky remake vybornych Chvilek pre nafrnene artove publikum. Takze bohuzial. Celkom som sa na to tesil, ale toto fakt nie. Strasne dlho som tak v kine netrpel. Technicky je to skvele, vidiet, ze Sulik ma remeslo v malicku. Ale najma vdaka tomu to posobi priserne neuprimne. Komorna art forma za 30 korun by tomu filmu sedela viac. Velmi dlho sa mi pri filme nestalo, ze som sa nedokazal chytit na vlnu autorov a ti mi to vobec kreativnymi rozhodnutiami neulahcovali. A to som prvych cca 15 minut na to kukal plny nadsenia. Protestnych 2/10 (28.06.2021)

Nemůžu si pomoct, ale pan Krobot je pro mě herec jednoho výrazu a jedné polohy. Bavilo mě to v prvních několika filmech, ale už mi to připadá trochu repetitivní a únavné. Tohle byl na mě hodně těžký art plný metafor a podivností, které mi nedávaly příliš smysl. Obrovské množství nominací na Lvy mi nedávaly smysl už vůbec (Mauréry je skvělá, ale nominace za minutu hraní, really?). Tvorba Martina Šulíka (už Tlumočníka jsem protrpěla) mě bohužel nadále míjí velkým obloukem. (27.03.2022)

Kvalitní šulíkovina. 1)  Hutné dialogy, špičkoví herci._____ 2)  A přesto se mi film příliš do mysli nepropsal. Nevím proč. .                             .                            .                          .                                                                                   . (17.01.2023)