Vivárium

Možná to jinak působí na Sitges fesťáku s lidmi a sluníčku ve Spain a jinak v celonárodní karaneténě. Podle mě je dokonale ponurej karenťák přesně jak říká kolegyně dzeyna, kde mě zajímalo jak to celý bude, samozřejmě určitá míra neschopnosti porodit nějakou nápaditou pointu tu sice je, ale člověk si svou současnou samotu okořenil o samotu dalších dvou lidí a to není uplně špatný. Na celou vesnici jen dva lidi, to by měl Primule radost. (29.03.2020)

Naprostá nuda, kde krapet zajímavosti nastává až na konci, ale pointa mi uniká. Plusové body mohu dát jen za originalitu, ale to pro mě byla ztráta času. Vůbec nechápu, proč se do něčeho takového Eisenberg uvrtal. Tvůrci však mohou být rádi, protože nebýt toho, že ve Viváriu hraje, tak bych si to asi ani nepustil. (28.07.2022)

Skoro nesnesitelně nepříjemný film. Pokud jste v karanténě, nekoukejte na to. Pokud si kladete otázky po smyslu života, nekoukejte na to. Pokud máte klaustrofobii, noční můry nebo chcete mít děti, nekoukejte na to. A pokud strašně moc chcete vypadat jako intelektuálové, a kouknete na to, tak si pak nestěžujte. (19.02.2021)

Bezútešné, divné, s chladnou atmosférou, mystery-sci-fi plus sem-tam závan hororovosti /v niečom to možno pripomína atmosféru (aspoň mne sa zdá) Stepfordských paničiek, iba sčasti/, ale poteší pohľadná, ale strhaná Imogen Poots. Eisenberg tu tiež pasuje, nie je to prvá kooperácia tohto hereckého dua, dosť k sebe sedia. Tak možno cca. od polovice začne Vivárium smerovať žiaľ trochu do akéhosi šedého priemeru. Je možné to teoreticky vnímať aj ako úvahu nad životom človeka, nad márnosťou života (najmä možno v zmysle kolobehu - zrod dieťaťa, vzťah s rodičmi a výchova, smrť rodičov). Hoci je to dielko vcelku dosť originálne. Trošku možno ozaj ako nejaký diel Krajných medzí. Ale výsledok mohol byť ešte lepší. Žiaľ niečo tomu chýba. Možno lepšia pointa filmu, resp. výraznejšia by isto pomohla. Alebo dáky twist v závere. (?) Tak či tak, film až tak ničím žiaľ veľmi nestrhne pozornosť, ale ani neurazí. (03.04.2020)

Pracujeme, jíme, souložíme a umíráme v Yonderu, který si sami budujeme. Satelit za městem s hypotékou do smrti a občasným zábleskem zábavy a štěstí. Poměrně chytrý, bizarní, ovšem psychologicky lehce nedotažený (jinak bych asi s pátou hvězdou neváhal) film, o tom jak dvojice vybírá svoje hnízdo, které je připraví ve zkrácené verzi o vše. Za obzvláště zdařilé a zároveň děsivé považuji vyobrazení učení nápodobou, frustraci a postupné odloučení. (04.04.2023)