Roky a roky

Fantasticky vtahující, od konce prvního dílu až nesnesitelně mrazivá šou. Rokům se daří to, co těm nejlepším epizodám Black Mirror. Dostat vás přímo tam. Uvěřit tomu všemu. A navzdory řadě perfektních silnejch scén, ta nejsilnější se odehrává u stolu. V závěrečný epizodě, v monologu perfektní Anny Reid. Tohle všechno je totiž naše vina. Nebo, ehm, může bejt. (22.06.2019)

Občas to sice lehce klouzá po povrchu a nebo to naopak zbytečně rozehrává linky, které se nedotáhnou do konce, ale filmařsky je to docela nářez a ve spojení s epickým soundtrackem tahle minisérie umí doslova dělat divy. Jen si teda nejsem jistej, jestli je vlastně děsivější sledovat tenhle počin a nebo si spíš číst zamindrákované výblitky některých zdejších omezenců brečících snad už u každého filmu, kde se objeví nějaká menšina. No, ČSFD je obecně bohužel stále toxičtější prostředí někde téměř už na úrovni diskuzního fóra Novinek.cz, ale je vlastně dobrej paradox číst to zrovna u Years and Years. :-) (10.04.2021)

Asi pri štvrtej a piatej časti som sa začala obávať, že sa z vydarenej drámy stane telenovela. Začalo prevládať skúmanie a riešenie vzájomných vzťahov nad motívom z prvých častí: Kam sa to ľudstvo rútiš? Síce vo sfére fantázie, ale niektoré pravdepodobné scenáre skazeného tvorstva. Ak porovnám s Black mirror, táto rodinná dráma na pozadí udalostí v nasledujúcej dekáde by sa mohla volať White mirror - obraz sveta, aký momentálne žijeme. Múdrosti starej mamy Muriel stáli za to, vytvárali momenty, keď sa pri sledovaní aj usmejete: "Ak sa zbavíte jedného netvora, pravdepodobne prebudíte zo spánku v jaskyni ešte väčšieho." (19.08.2019)

Děsivá symfonie budoucnosti. Pro mnoho lidí jen bídná propaganda plná nesmyslů. Upřímně, nic to nemění na geniální dramaturgii děje. Spolu s tím zde máme vše, co nás vlastně jednou čeká. Nemusí to být samozřejmě doslova. Budoucnost se nikdy předpovědět nedá. To je v celku jednoduchá věc, kterou si málo lidí uvědomuje a přitom by to mělo vědět každé malé dítě. I přesto víme, že virtuální svět bude všude kolem nás. Samé upgrady. A politické pozadí v tom všem vidíme už dnes. Smutné je, že mnoho z toho není ničím jiným než čirou realitou. To vše, co zde vidíme je pouhá predikce, ale smutné je, že když člověk na to kouká, tak v rámci toho, co vidí kolem sebe a zná poučení z dějin, tak si je naprosto schopen představit, že to jednou bude jasná realita. A to je na tom asi nejděsivější. Sledování jedné rodiny, která to celé prožívá kousek po kousku. A skvělé pozadí politické scény jako z jiného světa pouze na obrazovce se skvělou Thompson. K tomu nemůžeme upřít pravdivé filozofické myšlenky, které své opodstatnění jednoznačně mají. Sledujeme to kvůli budoucnosti jedné rodiny a celého světa, ale jelikož si na onu rodinu opravdu zvyknete, pozdější přechod na skoro až sociální mezilidské drama, kde už je budoucnost v pozadí, vás nijak negativně nezasáhne. Celé v nádherné šabloně, kde vás jednoduše napíná jak to dopadne. Ten kdo zahodil své politické přesvědčení a jenom se snažil bavit, nelitoval. (26.08.2019)

"Pamatujete, když nám zprávy přišly nudné?" Jedna britská rodina v utahující se smyčce klimatických změn, ekonomické krize, nových technologií, migrace, fake news a vzestupu populistů vedoucích zemi rychle směrem k policejnímu státu a koncentrákům. Znepokojivé a depresivní, o to víc, že je to vše divákovi víc než povědomé a rodinka je sympatická a v druhé půlce jsem si nad jejími osudy i pobrečel. Na konci to ale šlo trochu moc do sci-fi. (07.08.2019)