Šípková Růženka

Velmi slabý seriál o přehnaně sebevědomé feministické krávě, která si mermomocí chce hrát na velkopodnikatelku a je jí fuk, co pro to udělá a komu pro schválení zakázky vleze do postele, ať už je to ředitel banky, ředitel stavebního odboru, advokát, konkurent nebo obyčejný zemědělec. Ve výsledku jediné řemeslo, které se jí dařilo (tzn. to nejstarší) by zvládla každá šlapka z E55 a nedělala by kolem toho takové ciráty. Přitom kdyby kývla na nabídku sňatku toho učitele, co se jí hned v prvním dílu dvořil, nemuselo z toho být tak nechutné dílo. Ale o čem by to zas potom bylo, že? A k tomu v hlavní roli Žilková, která mi byla sympatická snad jenom jako pionýrská vedoucí v My všichni školou povinní. Po letech jsem si tento seriál připomněl, abych měl do komentáře co napsat, protože z prvního vysílání 15 let zpátky mi v paměti utkvěl akorát věčně nalitý Vydra lezoucí za sousedkou, což by asi bylo na konstruktivní komentář trochu málo. 1 * za pár zdařilých a vcelku vtipných scén, např. Vydra s Obermaierovou v posteli "Slávku, pan Šípek přišel na polívku." A pobavil i Brzobohatý coby chlípný nedoceněný muzikant u Vlacha. 20% (15.01.2017)

Lacné televízne seriály, ktoré sa na prelome milénia začali objavovať na obrazovkách tuzemských televízií ma nikdy nedokázali zaujať. I v českej produkcii ich zopár vzniklo. No ani jeden z nich za moc nestál. Desať dielny titul "Šípková Rúženka" mi v pamäti utkvel najmä vďaka tomu, že hlavnú úlohu v ňom stvárnila hnusná liberálna ježibaba Verona Žilková. Nie len že má tá ženská v hlave nasraté a vyzerá ako šialený odfarbený netopier ešte ku tomu všetkému je to aj otrasná herečka. * (22.09.2018)

Musím říct,že mě tenhle seriál velmi pobavil a to zejména díky Václavu Vydrovi III.,jehož figurka vyhozeného ředitele banky a následného alkoholika je vskutku k popukání ("Však oni nakonec přilezou po kolenou a až přilezou,tak je pošlu do prd*** !").To,jak ho myslím na konci sedmého dílu tvůrci vyhodili z rozjetého děje,mě neskutečně naštvalo.Poslední tři díly tak absolutně ztratily na atraktivitě. (10.05.2004)

Přiznávám, že mi z Veroniky Žilkové už pár let zkrátka tuhne krev v žilách, nicméně zde v té poměrně civilní umírněné herecké kreaci mě rozhodně neirituje, s Vaškem Vydrou se to má vlastně úplně stejně, na čemž budiž největší zásluhy připsány především otřískanému režijnímu bardovi Jaroslavu Hanušovi, to díky němu Šípková Růženka sice symbolicky stejně diváka spolehlivě uspí, ovšem tahle narkóza tolik nebolí, přestože, řekněme si to narovinu, Míkova několikerá stereotypní variace téhož přes veškerou marnou snahu o životnost charakterů i příběhu i několik výborných scénáristických nápadů neplatí za nic jiného než obyčejnou šmíru.. Fascinuje mě ovšem právě dnes už málem výhradně seriálový hráč Jaroslav Hanuš, který sice péruje o generaci dvě mladší režiséry za neustálé vykrádání sebe sama a zvláště zaprděné omílání týchž minoritních banalit, sám ovšem už snad ani nepamatuje, že se učil od Vávry a dalších borců.. Senilita ?? Pokrytectví ?? (01.11.2015)

Uspat, aspoň na sto let a spíš asi nereprízovat. O psychologické drama se teda moc nejedná. Míkovy scénáře se sice snaží vycházet z každodenních situací, ale ve finále na mě působí nepřirozeně. A nezachrání to ani herecké obsazení (role Žilkové i Vydry jsou skutečně zapamatovatelné). Za dílčí nápady - název květinářství a názvy jednotlivých kapitol přidávám i tu druhou hvězdičku. (07.10.2009)