Reklama

Reklama

Poslední císař

  • Velká Británie The Last Emperor (více)

Obsahy(1)

Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (177)

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Mark Peploe, Bernardo Bertolucci .. Působivé vyprávění o osudech posledního čínského císaře. Po faktické stránce velmi obsažné, což zrovna mě vůbec nevadí. Někomu to možná bude kazit dojem stejně jako délka. Ke zpracování nemám co vytknout. Lepší než nedávná Indočína, po které přistupuji k podobným filmům s menším očekáváním. Zde možná ještě více chybí velké plátno k plnému zážitku/hodnocení.. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Bertolucciho film se mi líbil, protože se zajímám o historii. Čínské císařství, jeho tradice i zničení jsou tady popsány dobře. Poznáte život v Zakázaném městě i v čínském nápravném zařízení. Také se zde dost hovoří o vzniku čínské republiky r. 1912, o Čankajškovi, Mandžusku a vlivu Japonců na východní Asii. Vytvoření loutkového státu Mandžukuo na severovýchodě země, jmenování loutkového císaře, střet ruské bolševické a japonské fašistické ideologie. Film končí rostoucím vlivem Mao-ce-tunga. Záleží, co v tomto filmu hledáte. Pokud informace a takřka dokument o první polovině minulého století, budete určitě spokojeni. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Po zhlédnutí Bertolucciho Posledního císaře se nijak nedivím, že tenhle film sklidil úrodu Oscarů, je totiž natočený na jistotu s pečlivým výběrem námětu tak, jako by byl dopředu určený pro oskarové klání. S tím souvisí i vysoký rozpočet a taková ta akademická režijní preciznost. Jsou tací, kteří filmu vyčítají ušlechtilou nudu, ale těm současná kinematografie nabízí spoustu špičkových popkornovek, takže se s důvěrou můžou obrátit na ty, co adaptují komiksové předlohy. Nudu bych Poslednímu císaři nevyčítal, ale je pravda, že v té bombastické kostýmní nádheře se poněkud ztrácí postavy a příběh. Navíc ty emoce, které se cílevědomě režisér snaží svým divákům předložit, ve mně nevyvolávají tu největší důvěru. Ten snímek určitě není emočně neutrální, tvůrci chtějí, aby se divák ztotožnil s jejich hrdinou, takže sledujeme chlapce, kterého záhy po narození oddělili od matky, vyrůstal bez kamarádů a podléhal omezující dvorní etiketě. Nemohl si ani vybrat manželku a zajisté každý pochopí, jak nesmírně vnitřně trpěl, když mu dvůr strčil do postele princeznu v podání superkočky Joan Chen a neméně půvabnou společnici. Jak nesmírně krutý byl úděl tohoto pohledného jinocha v porovnání s jeho miliony poddaných, kteří ve stejné době naprosto nudně umírali v obrovských hladomorech a nezáživně živořili na venkově... Ono už je vůbec zajímavé, jak velký díl věnují tvůrci dětství a dospívání tohoto muže v porovnání s jeho pozdější rolí politického vůdce a státníka a později vězně. Tohle období se totiž dá divákům nejsnáz emočně prodat. Skutečný poslední čínský císař byl podle historických faktů v mládí nezodpovědný hejsek a obecně snadno manipulovatelný člověk bez vize a vlastní vůle, zato s velkým egem. S největší pravděpodobností homosexuál, jenže to by se narozdíl od dneška v polovině 80. let prodávalo těžko. Jeho podíl na okupaci severní Číny a kolaborace s Japonci jsou nezpochybnitelné, i když se film i tohle období snaží vylíčit jako oběť okolností. A konečně film úplně pomíjí důležité etapy života téhle osoby, jako byla luxusní sovětská internace a pozdější trapná role v Číně, kde ho komunistická média propagandisticky využívala jako vitrínu pro své tvrzení o převýchově třídních nepřátel. S těmi se totiž ve skutečnosti zdaleka tak nemazlila a náš hrdina byl prominentní vězeň se zvláštním statusem. Špičkový vizuál a vůbec podívanou může Poslední císař nabídnout, ale emočně mě nenadchl a už se k němu nebudu vracet. Celkový dojem: 65 %. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Neveselý spektákel o živote večne uväzneného posledného čínskeho cisára. Od detstva mu vsugerovávali, že môže všetko. Takto nadobudnuté povýšenectvo a túžba vládnuť sa ale po niekoľkých dôrazných pribuchnutiach dverí slobody a poznania pred nosom všemocného vládcu zmenia na smutné uvedomenie si, že nezmôže fakticky nič. Ani naplnenie reálneho vládnutia v bábkovom štáte neprinesie očakávané plody. Zriedkavé okamihy šťastia a istá symbolika kontinuity zapôsobila na mňa tak, že som film nakoniec prijal s vnútorným zmierením a pokojom. Príbeh nabitý farbami a symbolmi je, okrem fascinujúcej vizuality v prvej polovici, zároveň úvahou o osude mocných v premenách času, zároveň všeobecným symbolickým vykreslením životnej cesty. Spracovanie si zaslúži veľké plátno kina. Veď ide o jedno z posledných nestupídnych spracovaní historickej témy v tak veľkoryso poňatom filme. ()

Aleee89 

všechny recenze uživatele

Poslední císař - jedná se o jeden z velmi povedených, poctivě udělaných historických filmů, z jehož podívání si i něco odnesete a není to pouze hollywoodský brak. To, že vám poskytne i nějaké dějepisné informace ale neznamená, že film je nudný. Ba právě naopak. Má úžasnou výpravu a kostýmy, bez čehož se pořádný historický velkofilm ani neobejde. Nechybí mu dobří herci, pěkný a zajímavý příběh. Moc se mi líbila první část. Ta druhá byla pravda kapku horší, ale i přesto dobrá. Líbilo se mi prolínání císařova života v mládí s jeho vyšetřováním ve vězení. Celé to vyznívá moc pěkně a těch 9 Oscarů si rozhodně zaslouží. ()

Galerie (73)

Zajímavosti (14)

  • Produkce vystopovala několik lidí, kteří s Pchu-Im žili, neoficiálně radil i ředitel věznice a jeho sluha. (Kulmon)
  • Bernardo Bertolucciho původně nabídl hlavní ženskou roli taiwanské herečce Sylvii Chang, ta ovšem roli musela odmítnout, protože jí tehdy hrozil zákaz filmování na Taiwanu, pokud by roli přijala. Tato perzekuční politika pro herce byla posléze opuštěna, neboť na Taiwanu v roce 1988 po smrti Čankajškova syna jménem Chiang Ching-kuo nastalo demokratické uvolnění. Nový prezident Lee Teng-hui se stal prvním etnickým prezidentem Taiwanu a důsledně pokračoval v politice demokratizace. (Vavča)
  • Jedná se o první Západní film natočený výhradně v Číně. (Pavlínka9)

Související novinky

Zemřel „modrooký ďábel“ Peter O'Toole

Zemřel „modrooký ďábel“ Peter O'Toole

16.12.2013

Odešla jedna z velkých hereckých osobností. Legendární britský herec byl v pátek hospitalizován v londýnské nemocnici Wellington, kde v noci ze soboty na neděli vydechl naposledy. Dožil se 81 let,… (více)

Reklama

Reklama