Bratři

Bratři jsou tak ploší, chladní, povrchní a jejich motivace tak mizerně načrtnutá, že člověk, kterej nemá tušení, kdo byli, za čím stáli a v co věřili, napálí jednu hvězdu už jenom proto, že film prostě vyobrazuje dva vrahy, jejichž násilný činy jsou po dekády společensky i mediálně glorifikovaný, a který vedly k nevyhnutelnýmu rozkladu všech přímo i nepřímo zúčastněných. Soudnej divák s povědomím, za co a proč „bojovali“, napálí ty hvězdy dvě prostě proto, že ten film je další ukázkou dramaturgický a scenáristický impotence českých filmových tvůrců. Udělat z tak silnýho, podnětnýho, inspirativního a zároveň polarizujícího tématu něco tak beztvarýho dovedou fakt jenom Češi. Tady je navíc hnusnej i vizuál, nezvládnutej střih a nevýrazná režie! (31.01.2024)

Film, kde historie neožívá příběhem, protože se nepodařilo žádný najít. Statické postavy splní svůj plán, nikdo se na nic neptá, nikdo se nevyvíjí a nemění, nikdo neotevírá etické ani jiné otázky. Řemeslně ok, ale zcela prázdné a jako čistý survival na úprku ne dost syrové a intenzivní. Drama bez dramatu, thriller bez thillu. Možná kandidát na školní exkurzi. Posílat to na Oscary je plýtvání papírem na formuláře. (19.10.2023)

Docela trvalo, než někdo našel koule a natočil jeden z největších příběhů našich moderních dějin. Už jen za to zaslouží tvůrci respekt. Mise bratří Mašinů bude zřejmě navždy patřit mezi nejkontroverznější etapy české historie. Epstein bohužel úplně neprodal velkolepost ani krutost jejich počínání a naivní Akademie, která si myslela, že zrovna toto ohromí na Oscarech, tomu také moc nepomohla. (04.02.2024)

Škoda, že biografický film o bratrech Mašínech nenatočil kdysi už Miloš Forman podle vynikající předlohy a scénáře Jana Nováka, jak to prý bylo plánované a domluvené. Tenhle snímek Tomáše Mašína rozhodně není špatný, ale pořád je to jen provinční český film, světový potenciál příběhu bratrů Mašínů bohužel neměl šanci naplnit (a to především vinou - podivně nedramatického - scénáře...a na Oskarech tím pádem podle mého také nemá šanci). Každopádně konečně byl alespoň takhle splacen filmový dluh hrdinům protikomunistického odboje. Teď ještě to státní vyznamenání... PS: Josef Mašín Bratry zhodnotil jako pěkný film, který ovšem není o nich… (05.11.2023)

RECENZE: Bratři ctí řemeslo. Názor jim však až úzkostlivě chybí - Českokrumlovský deník Marná sláva. Ani očekávaní Bratři nevynášejí jednoznačný verdikt nad věčným národním sporem ohledně činnosti skupiny bratrů Mašínů. Vlastně nevynášejí vůbec nic. Film sám je totiž překvapivě plochý, doslova bez tváře. Přitom kontroverzní látka by si o pevné stanovisko říkala až běda. Tomáš Mašín se ji přesto rozhodl natočit bez soudů, bez ozvláštňujícího klíče, rádoby nezúčastněně. Není tedy divu, že psaním scénáře pověřil Marka Epsteina, jehož díla silný autorský pohled postrádají téměř vždy (Šarlatán), a raději se spokojil s jalovou cestou „od všeho trochu.“ Kupříkladu JFK vynikal intenzivním přesvědčením Olivera Stonea, že Kennedy byl zavražděn z iniciativy nejvyšších pater americké politiky. Forman zase nalezl v příběhu Larryho Flynta strhující anabázi boje za svobodu projevu. A jak praví sám Stone: „Film znamená hledisko. Zbytek jsou dekorace.“ A co filmoví Bratři? Jsou prezentováni jako hrdinové, nebo vrazi? Ani jedno. Spíš jako věční „páni kluci“ se zbraní v ruce. To stvrzuje i obsazení Oskara Hese a Jana Nedbala do hlavních rolí Josefa a Ctirada Mašínových. Ne že by snad Hes s Nedbalem postrádali charisma, přesvědčiví jsou, ale scénář jim nepřináší prostor pro hlubší vývoj. Jsou to prostě chlapečci, kteří se rozhodnou vzít situaci do svých rukou. Sic odvážně a s mladickou dychtivostí, nicméně bez rozvahy nad tím, jaké důsledky to pro ně a jejich rodinu bude mít. Z obsazení vyniká ještě neselhávající Tatiana Dyková v roli Zdeny Mašínové. Jiskru vyzařuje pohříchu jen Stefan Konarske v roli tajemného pomocníka StB, jenž kolem skupiny zprvu pouze podezřele čmuchá, ovšem s postupem času, a s přibývajícím počtem mrtvých, začíná utahovat smyčku. Ve výsledku však Bratři nejsou nutně nezdarem. Je to film, který neurazí a navzdory závažnosti skutečných událostí slibuje oddechovou podívanou. Mašín vykazuje zručnost a cit pro řemeslo, jež umí špičkově využít pro konkrétní účinek. Některé momenty, jako noční vlakový přestup, jsou vyloženě drásavé. S napětím zachází režisér vůbec obratně. Někdy snad až moc (např. zcela prázdné napínání při pasové kontrole). Kde míra sugesce přechází v nevkus, je závěr, kdy znovu zaznívají památná slova generála Josefa Mašína o nutnosti svobody. Tvůrci jako by si dopisem vypomáhali ke zdůraznění a podložení unylých tezí, jejichž význam všichni diváci pochopí i bez toho, aniž by ve scénáři musely nutně stát repliky typu „Ozbrojenej odpor je to jediný, co na ty svině platí.“ (08.11.2023)