Šarlatán

Já zase to nadšení o tom jak dokonalý film Šarlatán je nesdílím. Ano, jistě Agnieszka Holland umí udělat dobovou, depresivní atmosféru, některé scény mě atmosférou přišli stejné jako v Hořícím keři. Problém mám z vyprávěním, já prostě ty střihově prolínaná časová pásma snáším čím dál tím míň, neuvěřitelně mě to sráží na prožitku, pořád se musím orinetovat ve scénách na místo toho abych pustil emoce, ano ty scény je mají, jenže na úkor vyprávění celistvýho příběhu. (17.09.2021)

Čůrolog bez portfeje a bez titulu, který je v době traktorářského režimu v prd**, teda v Loji. Celou dobu jsem se bohužel nemohl uhlídat, abych film vnímal vážně, protože se mi na mysli neustále vtíral jeden joke Zdeňka Izera na dané téma. Zcela subjektivně se pak na mém hodnocení podepisuje osobní postoj k léčitelům, naopak ryze objektivně hodnotím film nízko proto, že se na můj vkus až moc očividně snaží o dobytí Českých lvů. Samotná osobnost léčitele Mikoláška a jeho osud mě nechal umrznout, vášnivé gay scény mě donutily odvrátit zrak a konstatovat, že herec tvrdý chleba má. Účinek filmu byl oproti očekáváním velmi unylý a nijaký. Ani jedna scéna mě nedostala do kolen. Celý to bylo divný, fakt divně natočený, bez snahy diváka roztrhat na cucko fleky. Díky za Mirka Hanuše, toho si užívám v každé roli. (05.04.2021)

Na film, v němž se snad polovinu stopáže koukají postavy do moči, jsem až překvapivě spokojen. Vlastně jsem spokojen docela dost. Snímky Agnieszky Holland sice občas bývají ošidnou sázkou do loterie, polská režisérka ovšem po Hořícím keři opět potvrzuje, že česká půda a tuzemské neveselé příběhy jí hodně sednou. Její Šarlatán je natočen prakticky bez zaváhání, naprosto jistou rukou, a po řemeslné, vizuální a výpravné stránce se film řadí mezi tuzemskou špičku. Nejvíce silná je však novinka v osobním boji a zejména rozporu Jana Mikoláška. Jeho rozpolcenost, kdy chce plnit své životní poslaní a za všech okolností či režimů zachraňovat pacienty, ale zároveň je v osobní rovině občas solidní parchant, je zde napsána a zobrazena opravdu skvěle a je jedním z hnacích motorů celého snímku. A divák nebude mnohdy vědět, zda mu má fandit, nebo ho spíš nenávidět. Čemuž samozřejmě pomáhá také bez překvapení bezchybný Ivan Trojan, ale i zbytek obsazení. Zejména pro mě prakticky neznámý Jaraj Loj byl pro mě hodně sympatickým zjevením. V některých pasážích, zejména v závěrečné třetině, se sice mohlo přidat na tempu a ubrat malinko na chladnosti, jinak je však Šarlatán sebevědomým dílem, které se rozhodně neztratí ani (minimálně) v evropské konkurenci. (18.08.2020)

To, co neumíme, nebo co nechceme, točit my, Češi, musí za nás natočit Polka. Škoda místy trochu slabšího scénáře (docela mi chybělo osvětlení motivace režimu iniciovat vykonstruovaný monstrproces právě s léčitelem, trochu moc plochá postava asistenta-milence atd.), za to kamera pana Štrby byla malebná a podařená...Trojan excelentní... Komunismus byl peklem na Zemi, je dobře to stále dokola znova a znova opakovat! (24.08.2020)

Šarlatán je na první pohled dokonalým filmem, který však po odchodu ze sálu budí rozporuplné pocity. A "dojíždí" hlavně na svou délku... Některé z důležitých motivů se totiž nedaří na tak krátkém prostoru uspokojivě vykreslit. Kdyby byla stopáž minimálně o půl hodiny delší, nic by nestalo. Takhle jsou (hlavně) temné stránky Mikoláškovy osobnosti dost osekány a divákovi asi nebudou dávat smysl. Marek Epstein je sice ve scénáři zkouší propojit za pomoci záběrů na minulost, ale moc mu to nefunguje. Právě střípky z minulosti jsou totiž hlavně střípky... Něco se stane, ale vy pořádně netušíte proč, a jak to vlastně charakter hlavního protagonisty ovlivnilo. Což se projevuje právě v minulosti, kde Mikolášek udělá hned několik zásadních rozhodnutí, kterým už ve zbytku filmu není věnována vůbec žádná pozornost. A to je problém, vezmeme-li v úvahu, že zbytek snímku funguje takřka bez chybičky. Od hereckých výkonů, přes dobovou atmosféru až k osobitému soundtracku. (21.08.2020)