Pět mrtvých psů

Rozhodně nejslabší z celé trilogie o olomouckém detektivním týmu. Modré stíny měly sice šílenou kameru, která zabírala v každém druhém záběru jen hlavu postavy a asi tři kilometry místa nad ní a taky nepochopitelně vybledlý a světlý obraz, ale byla v nich zápletka, napětí, zábava a divák neznal pachatele skoro až do konce. Tady byla kamera i obraz standardní, ale příběh nestál za nic. A při tom je to škoda, protože takhle dobrá skvadra k sobě se hodících lidí, co by vyšetřovatelů (Melíšková, Majer, Voříšková, Krobot) tady nebyla od Četnických humoresek a troufám si tvrdit, že Marie Výrová je nejpřesvědčivější a nejzajímavější vyšetřovatelka v české kinematografii vůbec. Takže škoda obsazení i vcelku zábavné čtveřice ústředních postav, které byly utopeny v průměrné, nudné, předem odhadnutelné detektivce. Snad se další části chopí někdo podobnější panu Taušovi, popř. přímo pan Tauš (pokud ovšem vymění kameramana)... (27.04.2016)

Z cele Sykorovy trilogie se mi Pet mrtvych psu libilo nejvice. Namet zajimavy, dobre zvolene lokace a par slusnych rezijnich napadu, to uz jsem od Hrebejka ani nikdy necekal... Pobavi i vykresleni nekterych postav, jsou uz sice na hrane karikatury, ale dobry. Dobre napsane dialogy. Skoda uspechanejsiho konce. (30.04.2016)

Nevím vůbec, jestli mám něco psát - moc mě to nechytilo. Rozpletení zápletky i chycení lotra bylo takové nijaké a moc tomu nepomohla ani asistence lva. Roztažení do tří dílů bylo také spíš z tradice, než z potřeby. Tak pochválím aspoň hudbu - ta tam sedla. A předznamenávala, že se bude jednat o něco neobyčejného, což se ovšem bohužel nekonalo... (01.05.2016)

Podle mě se to Hřebejkovi s Jarchovskym povedlo o něco víc než jejich první Případ pro exorcistu. Minimálně se vyhnuli nějakejm výraznějším failům, takže ve výsledku na mě Pět mrtvejch psů působí celkem sympaticky a rozhodně nadprůměrně, i když na skvěle vyvážený a vyladěný Modrý stíny to prostě nemá (ač jsou to, pravda, jiný seriály a jakýkoliv srovnání je tak už z principu celkem zavádějící). Ten námět a scénář motající se okolo pašování zvířat zní opravdu asi o něco realističtějc než u předchozích dvou sérií, ale co z toho - to samo o sobě ještě nemusí nutně znamenat, že to bude nějak extra zajímavý. A upřímně řečeno, PMP byly natočený podle mě v zásadě dobře, ale ten příběh mě teda nijak zvlášť netáh, a třeba s atmosférou z Modrejch stínů se to prostě srovnat nedá. Herci ale byli vybraný opět skvěle (tradičně výbornej Myšička, ale třeba i Martin Havelka v roli místního bosse), jen mi tentokrát ta úvodní znělka/písnička nepřišla vůbec zajímavá nebo patřičná, a hudba užitá v dílech samotnejch zas jen nevýrazná. Líbilo se mi ale za ty předchozí excesy věrohodný přeřazení Horový; ta náhoda ale, že na sebe s bejvalejma kolegama z olomoucký mordparty stejně zase narazili, ta už moc věrohodně nepůsobí. Moc pěknej ale byl ten otevřenej konec v nemocnici(poslední záběr), kterej neřek ani víc, ani míň, než musel. Jo a taky Krobot se smetáčkem proti lvovi. Za mě rozhodně nadprůměr a silnější 3*. WTF moments: Divnoscéna s nejdřiv vřelym vítánim Horový jejíma bejvalejma kolegama, kdy pak jen kvůli údajně nevěrohodnýmu návrhu další vyšetřovací verze, kterej jim Horová představí, jeden po druhym začnou z místnosti okázale odcházet, případně se začnou bavit úplně o něčem jinym, jak kdyby se k ní najednou po minutě vůbec neznali. A taky to prohledávání podezřelýho JZD, kde se pořádaj nelegální psí zápasy a kde je stopa ke kradenejm medvědům - mladá holka, byť policistka, si tam jen tak bez pardónu chodí, jako kdyby se nechumelilo a nezavolá si ani posily, ani neřekne o pomoc chlapovi, Viktoru Vitoušovi, kterej tam přijel s ní? (10.05.2016)

Tenhle příběh se mi líbil moc- a to jak po obsahové, tak i po formální stránce. V porovnání s Modrými stíny je to tisíc a jedna - ve prospěch Pěti psů. Nebyla to možná nijak objevná filmařina, ale byla funkční. Narozdíl právě od Taušova experimentu. Vyzdvihl bych záporáka Martina Havelky a Ivana Kalinu v roli policajta, oba mi přišli vynikající. Naopak neocením herectví Kláry Melíškové a Miroslava Krobota. Ale neosobuji si patent na rozum, je to můj čistě osobní názor. Nadchly mě některé zdánlivé detaily- policistova na zem upadnuvší zbraň při zatýkání, lev probírající se ve veterinářově ordinaci z mrákot..., jindy mě otrávili, když například nechali přežít kriminalistu bodnutého do tepny, přitom odborná pomoc se k němu měla šanci dostat teprve po xx minutách. Taky jsem se podivoval třeba tomu, že Kristýnu se někdo pokusí zabít, protože objevila medvědy, zatímco její komplic se dál procházel objektem nikým neohrožován. Ale jak jsem psal v úvodu- tohle byla přesto ve všech ohledech a směrech velmi slušná krimi. (27.04.2016)