Noc hrůzy

Nedocenený KULT a absolútny skvost! Tak zábavne zvrhlá, úchylná, tajomná, desivá, psychedelická, morbídna, vtipná, perverzná, mrazivá, mystická výprava do sveta dekadentných skazených prekliatych básnikov oddávajúcich sa svetským radovánkam. A to so všetkým, čo k tomu patrí. Teda dobovou gotickou atmosférou, chorými zábavkami, drogami, alkoholom, orgiami bez rozdielu pohlavia a... vyvolávaním duchov. Ako tu tak čítam komentáre, ľudia píšu, že skôr ako horor je "psychadelickou variací na možný vznik námětu pro Frankensteina". A nepíše sa azda presne to aj v obsahu? Uhádli ste správne, píše - a film to do bodky spĺňa. Ale pozor, toto je skutočne unikátne zvrhlá, miestami až surrealistická zábava s pár skutočne desivými momentami, démonickým Gabrielom Byrneom a skvelou Natashou Richardson, ktorí podávajú skvelé (a v prípade prvého menovaného aj silne extravagantné) výkony. Záver potom mimovoľne pripomína koniec pôvodného Piatku trinásteho. Vkusne nevkusná Noc hrôzy pobavila a vystrašila, a svojou ojedinelosťou veľmi príjemne prekvapila. Veľká spokojnosť. 90% (02.06.2014)

Možná by Russell dokázal natočil dobrý horror, kdyby si přestal hrát na umělce. Tenhle podivný mix historického filmu, horroru a umění není ani moc umění, ani moc horror a ani té historie tam není mnoho. Přestože chvílemi působivé díky výborné atmosféře a několika vydařeným momentům, jako celek nakonec spíš rozpačité. Je to sice osobité, přesto poněkud samoúčelné ve své snaze šokovat a velmi často nudné, takže jsem se v závěru pokrčením ramen musel ptát "Hm, a co jako?" (08.12.2012)

Společenské hry se postupně mění v noční můry, jejichž provokativní osten poněkud otupil zub času. Působivé výtvarné obrazy (jak je pro K.Russella typické) hrůz a děsů ( lebky, pijavice, krysy, hořící strom, pavučiny, noční můra - oživlý obraz od H.Fuseliho, zvrácené vášně, nahota a krev) podkresluje skvělá psychadelická hudba ( Thomas Dolby) měnící se v určitých momentech na šepoty a skřeky. V rozhovovoru pro německou Cinemu odpověděl K.Russell na dotaz: ,,Jak se vám podařilo udělat ženská ňadra s očima?" takto: ,,Přiznávám, bylo velmi obtížné najít pro natáčení dívku, která má oči místo bradavek..." Film, jehož obsah se téměř nedá reprodukovat, je jednou velkou jízdou do temných kobek předpeklí. (13.09.2012)

Ken Russel mi znovu dokazuje svoju kvalitu, ktorú preukázal v svojom budúcom filme Lair of the White Worm. Výkon aký predvádza Gabriel Byrne to je niečo neuveriteľné, a Natasha Richardson alias Mary Shelleyova takisto dobre. Sem tam som sa nudil ale vynikajúci koniec moje očakávania predčkal 70 percent. Viac na: http://www.studna.net/reviews/1032/ (09.04.2009)

NOC HRŮZY (1987) Kena Russella jako horor neuspokojuje a potvrzuje to, že mistr dementního excesu v 80. letech definitivně klesnul na úroveň něčeho, co bych charakterizoval jako „artistní brak“ - snesitelný především pro svou jinakost (jako opak průměrnosti) než vlastních kvalit. Očekávání v tomto případě byla přesto značná (noc, kdy se zrodil literární FRANKENSTEIN), stejně jako ambice, jež nám film tu a tam připomíná [introspektivní horor s vizualizovanými traumaty a externalizovanými hrůzami mysli, nikdy ale ne exponovaných natolik, aby se film stal mechanickým výtokem podvědomí postav], jenže Russell je natolik špatný – lépe nesoustředěný nebo flegmatický – vypravěč, že z příslibů zbyly jen obrazy a celek je rozhodně méně než sumou svých částí. Russell si prostě opět nemohl pomoci a využil četné příležitosti k instantním „šokům“ na dobrém vkusu (viz tělesné efekty typu očí na místě ženských bradavek nebo ceckaté mechanické figuríny). Výsledek tak nejen, že negraduje – místo toho se otáčí a přeskakuje jako gramofonová deska –, ale hlavně neděsí. Imaginace jako hlavní slabina filmaře, kterému chybí jakýkoliv vztah k realitě kolem něj... (07.01.2008)