Candyman: Ďábelský přízrak

Zajímavé pojetí Candymana. Už je to nějaký ten rok, co jsem viděl původní film, ale myslím si, že můžu tvrdit, že v této verzi se rasismus zkoumá mnohem více. Což je samozřejmě v pořádku, ale... moc mi to tu nesedlo. Máme tu na jednu stranu ukázány různé úspěšné černochy pohybující se v umělecké sféře, kteří se skrz hororový děj dostávají ke kořenům rasismu na jednom chudším sídlišti. To není kdovíjak zajímavé, ale dějově je to hlavně horor, takže dejme tomu. Bohužel postupně jsou postavy čím dál míň sympatické a to v čele s hlavním hercem. Možná jsem to špatně pochopil a někdo by mi to lépe vysvětlil, ale fakt se mi nelíbilo finále, kde se vlastně Candyman stává jakýmsi symbolem odporu proti rasismu či aspoň rozhořčenou obětí rasismu... nebo se můžete obecně dovolat jeho smrtícího háku, když vám někdo ubližuje? To vůbec nedává smysl v rámci filmu, kde několikrát je Candyman vyvolán úplně náhodně a úplně náhodně masakruje lidi, kteří nic neudělali - a mezi nimi jsou i černoši. Možná si někdy dohledám nějaké vysvětlení a komentář změním, ale v tuhle chvíli na mě Candyman působí jako film, co chtěl být slasherem i politickým komentářem a je to k sobě sešitý horkou jehlou, takže výsledek nějak nefunguje. Občas je tam ale nějaká fajn natočená scéna a je to vcelku zábavné. (5/10) (06.07.2022)

Málokdy prožívám u nějakého filmu tak kolísavý "vývoj vztahu" k tomu, co vidím. Úvod s "novým Candymanem" mě uvedl spíše do rozpaků, kamera a atmosféra si mě ale poměrně rychle začala omotávat. První mord měl správné grády a pak do sebe kolečka, pokud jde o historické spojení "starého a nového", konečně správně zapadla. A pak zase změna, když se slíbené hororové orgie změní v sice nápaditě pojaté, ale žánrově podvyživené momenty. A když už jsem skoro na hru artového hororu přistoupil, vykolejil mě závěr, sice se zajímavou pointou (leč když se ohlédneme, tak spíše náhodně vytvořenou, než že by šlo o plán od počátku), v rámci chování postav ale připitomělý a hlavně nepříliš dobře natočený. Není to nicméně tak, že by nový Candyman dělal svým předchůdcům ostudu. Ale kdyby na něj nedošlo, vesměs by se nic nestalo. (16.12.2021)

První Candyman pracoval s černošskou městskou mytologií a svého času se mi líbil. Tenhle film - přestože jeho původní nápad a napojení na ten původní je docela dobrý - je příliš poplatný době a líbivým trendům. Nakonec nefunguje ani jako horor, ani jako sociální drama (nebo co). Prostě jenom nefunguje. (26.09.2021)

Původní film z 90. let mám celkem rád a v pubertě jsem u něj umíral hrůzou, takže jsem byl na sequel hodně zvědavý. Po stránce toho, jak organicky to navazuje na originál, mě to celkem příjemně překvapilo - naroubování děje nového Candymana na toho původního dává absolutně smysl (btw. zaujalo mě, že postavu Anne-Marie McCoy ztvárnila v obou filmech stejná herečka, Vanessa Williams, kterou jsem po těch 29 letech od natočení prvního filmu vůbec nepoznal, jak se v obličeji změnila; v sequelu rovněž zazní hlas Virginie Madsen z jedničky, což mi přišlo fajn a nevadilo mi to tam, a dokonce se tam v malé roli objeví i sám původní Candyman, Tony Todd). Nicméně moje opatrná očekávání (živená hlavně v úvodu filmu), zda by nový Candyman nemohl být náhodou taková pecka jako kdysi Uteč, zůstala bohužel nenaplněna - na to, že to má jen 1,5 hodiny, se mi to nějak nepříjemně táhlo, místy se mi tam téměř vkrádala nuda, strašidelné momenty jsou strašidelné přesně tím způsobem, který nemám rád (stísňující napínavé ticho, které je ukončeno hlasitým zvukem a nějakou akcí), a někdy cca. od 69. minuty se to zvrhne do něčeho, co už mi nedávalo smysl a co mě vůbec nebavilo, včetně příšerného rozuzlení. A taky mi přišlo, že soundtrack lehce vykrádá geniálního Glasse z jedničky, a bylo mi trochu líto, že z nového Candymana byl téměř kompletně vypuštěn motiv urban legends, který měl v původním filmu zásadní význam pro celý děj. Takže za mě spíš zklamání a nepochopení toho, s jakými pohnutkami ten film vlastně vzniknul. (25.11.2021)

Nečekal jsem moc, ale teda tak generický horor aby člověk pohledal. Finále mě vlastně bavilo dost a nabídlo přesně to, co by mělo mít každé finále slesheru. Ovšem do té doby jsem se po rozkoukání vlastně dost nudil a rozhodně jsem kvitoval 90ti minutovou stopáž, která však i tak byla velmi zdlouhavá. Původní filmy jsem neviděl a rozhodně na tom nemám vůli cokoliv měnit, až přijde sequel tohoto Candymana (a že tu vzhledem k tržbám bude brzy), tak to asi ještě jednou zkusím, ovšem hodně doufám, že jsme si nudný origin už odbyli a bude to nářez od začátku. (03.10.2021)