S čerty nejsou žerty

"Té síly díl jsem já, jež chtíc páchat zlo vždy dobro vykoná." To říká Faustův Mefisto. Můžeme čerty samozřejmě vidět jako pokušitele, ale není přece nic nesmyslného v nich spatřovat i uskutečňovatele spravedlnosti na této zemi. A z toho hlediska nevím, proč se kdo z vás pozastavuje nad kladnou úlohou čertů v této pohádce. ( Takový ďábel je třeba i Wolland z Bulgakova Fausta a Markétky.) Tady i tam si my lidi na páchání zla vystačíme dočista sami a nebýt ďábla, který je alespoň občas ztrestá, byl by život na zemi opravdu peklo. - I pokud jde o mne patří tahle pohádka mezi nejoblíbenější, asi hned po Vorlíčkově Popelce. - A nejspíš díky písničkám Svěráka a Uhlíře jsem vždy měla dojem, že v ní poznávám svěrákovsky laděný humor. I když scénář je dílem zcela někoho jiného, takže ten dojem musí být nesmysl. (15.12.2008)

Bol som primerane zvedavý aký zázrak to nakrútil Hynek Bočan, keď mu patrí 54. miesto v rebríčku najlepších filmov všetkých čias. Nebol som predpojatý a aj keď som film sledoval pozorne, podstatný rozdiel medzi ním a kritizovanými Troškovými rozprávkami som nezbadal. Dokonca som ani nezistil pre akú cieľovú skupinu je určený. Pre deti sú niektoré pointy nezrozumiteľné a pre dospelých je to príliš rozprávkovité. O bezdôvodnom obsadzovaní audioherečky Kretschmerovej pomlčím, na druhej strane obsadenie Gerendáša a Upíra Krejčího do úloh čertov bolo dobrým ťahom, šetriacim maskérom prácu. A keď som sa na hodnotenie pozrel o 11 rokov a zistil, že film postúpil na 35. miesto, potom bolo odňatie hviezdičky tým najmenším, čo som musel. (19.01.2011)

Často se žehrává na to, že obraz společnosti, nabízený lidovými pohádkami z doby prvních sběrů - tj. zhruba první poloviny předminulého století - , je nadsazený: útlak, byl-li jaký, se dal snést, vrchnost, nešlo-li o zvrhlíky, byla víceméně lidumilná a společnost jako celek, až na politováníhodné nečetné výstřelky, vlastně - zvláště ve srovnání se současností - idylicky vyvážená. Nejidyličtější a nejnešťastnější česká spisovatelka Božena Němcová nejen zde prokazuje opak. Zoufalství a beznaděj, v níž žil "dělný lid robotný", poddaní, byly často nezměrné a jejich přežívání víc než než nesnadné. Zpochybňovalo se tím všechno, co se do nevzdělaných lidových vrstev horem pádem cpalo (v Němcové najdeme tento rys asi nejvýrazněji v DIVÉ BÁŘE), zpochybněn byl nejednou sám všemocný Bůh, který tomu všemu měl přihlížet z výsosti nebes, kde údajně strměl jeho pomyslný trůn. Čert, ďábel a peklo, splývající v tomto vnímání s přirozeným strachem z neodvratné smrti, chápané jako jediná doložitelná spravedlnost, se za těchto okolností měnili ve svůj opak: ve své druhu boží pomocníky (koneckonců se beztak jednalo také o anděly, byť padlé, tj. čest a mravnost před tváří boží ztrativší). Z tohoto myšlenkového pozadí o to více oceníme jak čerstvost předlohy Němcové, tak nenásilné aktualizace (zpodobení pekla ve filmu ne náhodou připomíná základní znaky pozdní normalizace) neméně pozoruhodného filmového zpracování. Dva nadějní, tehdy začínající herci Ondřej Vetchý a Vladimír Dlouhý tu dostali - a beze zbytku také využili - mimořádně cenné příležitosti. Česká klasická filmová pohádka a její škola tu dosahují jednoho ze svých výsostných vrcholů. Tvůrcům filmu (spoluautorem scénáře je divadelní historik a kabaretiér Jiří Just známý i svou polistopadovou ekologickou publicistikou) se dařilo a daří k vytržení opakovaně přivádět již druhou a třetí diváckou generaci. Myslím, že není pochyb o tom, že generace nikoliv první a nikoliv poslední. (27.01.2008)

Znáte to  - Bylo nebylo, dávno nedávno, jedno knížectví. A v něm tenhle mlýn. Rukou pevnou a pracovitou tu vládl mlynář Máchal se svou ženou. Ti měli syna Petra, kluka jak má být. Takhle šťastně a spokojeně by si Máchalovi žili, nebýt toho, že … že se jednomu knížectví zdálo, že se v druhém mají lépe, a to že je příčina, proč se v prvním mají zle. A třetí knížectví počkalo, až se první dvě pobijí. Čtvrté knížectví dělalo totéž, páté se přidalo k třetímu, šesté k čtvrtému a sedmé zbrojilo a čekalo, až jak to dopadne.“ Bylo to, jako kdyby všichni ztratili rozum. Války mezi knížectvími se vlekly celých dlouhých 10let. Úvod jak do Sedmileté války nebo Války o rakouské či bavorské dědictví. Netradiční úvod, dnes už excelentní tradiční pohádky. Kvalit je velmi mnoho: herecké obsazení, kostýmy, prostředí v pekle i na zemi, scénář, nezapomenutelné hlášky, příjemný humor, hudba, choreografie soubojů atd. atd. Ve Vyškově ve vojenském kině Palcát bylo zvykem, možná spíš tradicí, pouštět nově nastupujícím vojákům základní služby tento film. Myslím, že to byla dobrá volba. (10.01.2022)

Že, "S čerty nejsou žerty"? No ja si dovolím tvrdiť opak. Pri pozeraní tejto čertovskej komédie, ktorú natočil režisér Hynek Bočan v roku 1984, som sa vždy veľmi dobre bavil. A to som ju videl už niekoľko krát. Klasická, veselá, tak trocha mysteriózna rozprávka z československej produkcie, poteší nie len dobre napísaným scenárom, ale aj plejádou známych hercov, a kvalitným filmovým spracovaním. Dvadsaťdva ročný Ondřej Vetchý v úlohe pekelníka Vraníka Janeka je nezabudnuteľný. Taktiež Vladimír Dlouhý bravúrne zahral hlavnú úlohu - Petra Máchala. Obsadenie hlavných postáv sa pánovi režisérovi Bočanovi podarilo na výbornú. **** (13.03.2008)