Volný pád

V autě bez klimatizace v dusným dni uprostřed nehybný kolony je k nepřežití, tak proč si neudělat procházku skrz město za dcerkou. Jenže se to kvůli různým vyčůránkům a pobudům docela komplikuje. Osmdesátpět centů za colu, sakra, kde to žijeme? A že hamburger má daleko k tomu na obrázku? No to se nedivme, že Billovi ruplo v bedně. Prostě den blbec, který nemůže končit nijak nudně. Obzvlášť když je naším průvodcem Michael Douglas. (18.03.2012)

Film s řadou památných scén a velmi zvláštní, podprahově vypjatou atmosférou, kde vám celou dobu přijde, že je něco špatně a vlastně netušíte, jak až se Douglasův upocený, vynervený hrdina utrhne z řetězů a co všechno spáchá po cestě. Po těch letech mě sice přešlo maximální nadšení (asi logicky moment překvapení) a myslím, že mohlo být i vyhrocenější a vyústit v něco drsnějšího, ale pořád je to zajímavá a vždy relevantní story poslat už všechno do prdele a rozhodně jedna z klasik města andělů. (31.03.2019)

Brilantní zobrazení pulzující deprese v podání Michaela Douglese. William Foster vlivem okolností vyleze ze svého skleníku a nátlak tíživého ovzduší poněkud nevydýchá... a tak se vypořádá se současným stavem po svém. Joel Schumacher kritizuje nejen společnost, ale i soudobý uspěchaný trend a necitlivé prostředí, v němž člověk nemá čas ventilovat své emoce a kde je všechno "běžně" dovoleno. Zajímavá podívaná. (25.07.2008)

Poměrně abstraktní film s výbornou atmosférou a excelentním, ďábelským Michaelem Douglasem. Ačkoliv víte, že hlavní hrdina je pouze psychopat, kterému ruply nervy, při jeho cestě "domů" mu držíte palce, protože vám ukazuje něco, co svým způsobem chápete a máte taky často chuť to udělat... Pár minut před koncem jsem si už říkal, že to byl slušný čtyřhvězdičkový thriller, jenže závěr filmu mě prostě dostal, nevím proč, vlastně ani nebyl nijak geniální, (pozor SPOILER) ale když Douglas tasil tu svou vodní pistolku se slovy "I would have got you", nějak to na mě dolehlo a zlepšilo dojem z celého filmu. 9/10 (31.01.2008)

"Slyšel jste někdy rčení: Náš zákazník, náš pán? No tak ... já jsem zákazník." Jsem kliďas, kterého nic na širém světě nedokáže vyvést z rovnováhy. Ale jestli budu ještě jednou stát v zácpě jenom proto, že si nějaký politik mastí kapsu neustálými opravami nepoškozené silnice, tak se projeví má mírumilovná povaha, s jejíž pomocí si prostřílím cestu do Poslanecké sněmovny, abych mu mohl osobně poděkovat. A tímto děkuji D-Fensovi za manuál, kterak se mám domoci svých práv ve vietnamské večerce, u Maca, při napadení gangem či setkání s nemravně bohatými snoby. Třeba se to jednou bude hodit. (25.11.2012)