Hlad

Částečně souhlasím s komentářem uživatele Ravena0. Všecko je tak napůl a nedotažený. Scottův debut je naprosto pochopitelně ovlivněn tehdejší tvorbou jeho bratra. Asi nejtemnější Tonyho film začíná velmi zajímavě a vypadá jako velmi provokativní snímek ve stylu sadomaso. Potom to ale upadne a tuhle rovinu si to drží celý film. Z herců se mi líbil jen Bowie, přišel mi správně tajemnej a přesně obsazenej. Deneuve ani Sarandon tu nepředváděj nic extra, samozřejmě kromě zajímavý lesbický scény podbarvený operní árií. Hudba je teda výborná a pomáhá dokreslit zneklidňující a správně tajemnou atmosféru celého snímku. Škoda, že ten film má slabší scénář, protože atmosféru má po celou dobu. Prostě typický debut, neni moc co vytknout, ani co chválit. Rozhodně ne nejlepší film Tonyho Scotta, ale jeden z nejoriginálnějších. (01.11.2009)

"My jsme tak dekadentní." Pro mě těžce uchopitelný film, který má tu kliku, že trvá hoďku a půl, být rozplizlej do dvou a více (jak to mívají artové filmy ve svém (zlo)zvyku), skočím buď s hlavou prostřelenou, anebo v lepším případě na klávesnici. Nečekat žádné krvežíznivé a akční upíry ve stylu 30 dní dlouhá noc, naopak, tihle Scottovi vampíři a vampírky jsou melancholičtí, vyklidnění a svojí večeři si dokáží pokaždé pořádně vychutnat. Tak jako já výkon blázna Bowieho a na nervovou soustavu hrající vážnou hudbu. (21.06.2014)

Skvělý Tony Scott jak ho neznáte. Áčková až artová filmařina s dosti netradičně a po většinu filmu velmi decentně pojatou upíří tématikou. Toto vše okořeněné smyslnými hereckými výkony Catherine Deneuve a Susan Sarandon, které si střihly hned několik scén, jež si hlavně pánové zapamatují, vystupňovaným finále a všudypřítomnou podmanivou hudbou. Marně pořád přemýšlím, proč nedat plnej....dobrej hlod..... 89% (17.05.2013)

Bowie, Deneuve a Sarandon v jednom filmu, tak to je magická kombinace, ne-li přímo vražedná. Bez nich by tenhle umělecký a extravagantní kousek byl jen nic neříkajícím výstřelem do tmy. David Bowie se ve filmu skoro ani neohřál. Předčasně zestárnul a vypadl ze hry. Nadpozemsky krásná Deneuve nutně potřebovala společnost a někoho s kým by mohla sdílet svou prastarou kletbu. Do oka jí padla Sarandon, která jednoho dne zazvonila u jejích dvěří a sháněla se po manželovi. Samozřejmě jí svede a tak se i ze Susan Sarandon stane upírka lačnící po lidské krvi, kterou ale začne trápit svědomí, ne jen věčný hlad. Teď bez legrace Catherine Deneuve byla opravdu nadpozemsky krásná upírka, ale já jsem sledovala film hlavně kvůli Bowiemu. (19.11.2009)

V rukách debutujícího Tonyho Scotta se ze scénáře na banální upírskou jednoaktovkou stává uhrančivá audiovizuální óda na věčnou krásu. Scott poprvé dostal k dispozici celovečerní plochu a příležitost proměnil v absolutní exhibici svého stylu, formovaného nejen prací na reklamách, ale také během začátků spolu s bratrem Ridleym v rámci mladistvé britské indie-experimentální scény. "Hlad" představuje impresionistickou koláž fetišisticky formalistických vinět. Přeskakuje z jednoho okamžiku do paralelních i retrospektivních výjevů, ale hlavně se v širokoúhlých detailech opájí svůdnými tvářemi a šíjemi nejen ústředního tria zdejšího hereckého ansámblu snů. Příznačně se většina filmu odehrává v okázale nasvícených interiérech, které záměrně působí jako uměle kašírovaná mauzolea obklopující chladem věků zdejší postavy, které marně touží pokořit pomíjivost života, času i touhy. Scottův formální rukopis destiluje a do filmu vepisuje esenci každé jednotlivé chvíle, ať už se jedná o hladový atak upírů, vášnivé milování nebo jen dialog sálající napětím vzájemné přitažlivosti (pasáž u klavíru s Lakmé od Delibese vysoce ční v síni slávy audiovizuálního erotična). Hlavním upírem tak nakonec není toliko postava ztvárněná Catherine Deneuve, nýbrž filmové médium samotné, které pomíjivou krásu okamžiků skrze rukopis Tonyho Scotta konzervuje do svůdně nemrtvé dokonalosti. ____ PS: Na velkém plátně v Biu Oko to byla cinefilní extáze. (17.09.2022)