Neortodoxní

O ortodoxnýxh židoch toho vieme svoje, ľahko ich spoznať podľa vrkočov na na bokoch tváre, či podľa rozbitého čela od modlitbách pri múre. Seriál však prináša jednostranný pohľad. Poukazuje na to, že náboženstvo a jeho tradície sú zlé a uvoľnený svet Berlína je sloboda a to, čo by chcel žiť každý. Že je veľmi ťažké sa z okovov tradície dostať von. A riešením má byť asi nová dúhová "rodina". Od extrémizmu k extrémizmu. (09.10.2021)

Nosný příběh vykoupení a emancipace, leč poskládaný z nepřesvědčivých modelových situací a popostrkovaný vpřed rušivými náhodami (náhodné setkání s přátelským hudebníkem v kavárně, náhodné setkání s přátelským ředitelem konzervatoře, náhodná setkání mnoha jiných postav, která se nacházejí ve skoro čtyřmilionovém Berlíně...). Proti ultraortodoxní komunitě chasidských židů, kteří optikou seriálu žijí černobílé životy plné trápení a bez špetky radosti (a jde o pokrytce oddávající se alkoholu či hazardu), stojí ultraliberální, multikulturní, barvami hýřící Berlín, kde hlavní hrdinku, cizí osobu s neznámou minulostí, všichni hned přijímají s otevřenou náručí. Prakticky ze dne na den se stává velkou kamarádkou pestré party konzervatistů. Mezi Berlíňany není negativní, neempatické, nepřející postavy, která by mladé ženě nepodala pomocnou ruku. V New Yorku jsou naopak všichni proti ní. Na obou stranách stojí vesměs jen karikatury. Protagonistka je enigmatická figura. Říká o sobě, že je jiná, ale nemáme možnost poznat, v čem její odlišnost spočívá. Vidíme ji buď během židovských rituálů a v manželství, kdy sama sebou být nemůže, případně ve zcela novém prostředí, kde sama sebou zatím být nedokáže. Poměry, před nimiž utíká, jsou exponovány příliš pozdě. Prvním epizodám tak chybí naléhavost. Není zřejmé, co je v sázce a co jí hrozí. Její pronásledovatelé spíš jen zoufale bloumají po Berlíně, než aby se k ní postupně blížili. Činí tak v množství vatových scén bez napětí nebo valné vypovídací hodnoty. Vyprávění je přes množství nahodile začleňovaných flashbacků přímočaré a ubírá se bez překvapení předvídatelným směrem. Dokážu si z toho představit hutné dvouhodinové drama, které se bude věnovat citlivému tématu a dopředu jej potáhne herecké zaujetí Shiry Haas. Ve stávající podobě jde o natahovanou, těžko uvěřitelnou pohádku. (01.09.2020)

Zajímavý seriál o mladém manželství v ortodoxní židovské komunitě v New Yorku. O této uzavřené a tajemné skupině lidí se divák ledacos dozví. A není to vždy jen pozitivní. Resp. pozitivní je to jen výjimečně. Příběh o mladé ženě, která se rozhodla utéci a začít nový život v jiné zemi. Jenže komunita se nevzdává a je pevně rozhodnuta přivést ženu zpět. (21.12.2021)

Vyvolená rasa, aspoň pro mě začíná zaujímat jedno z předních filmových míst v Evropě. Neortodoxní je další skvělou ukázkou, že to jde, když se chce. Je to velmi kontroverzní zamyšlení na téma ultraortodoxní židovská komunita. Hlavní hrdinka z této komunity utíká z nedotknutelné Ameriky do Evropy, konkrétně do Berlína. Působí to trošku komicky a přitažený za vlasy, protože v jisté době židé z Německa prchali, jak o překot. Němci milovali židy, jak cigáni práci. Jistý malíř s pověstným knírkem je nemohl, ani vystát a měl velkou potřebu od nich vyčistit svůj národ a začal trpět nehynoucí láskou k pracovním táborům, plynu a roztopeným pecím. Cítil z nich strach. Vždy měli moc, sílu, vliv a peníze. Ale zpět k seriálu. Esty je milá dívka, která svým neduživým zjevem ve mě vyvolávala soucit, už od pohledu a když se rozkryl náhled do její komunity, ani se nedivím, že vzala roha. Protože tyhle zhůvěřilosti může vymyslet jen totálně chorej mozek a já tohle nikdy prostě nepochopím. Všechno co je ultraortodoxní a ortodoxní je zhoubně bující nádor, který má většinou fatální následky pro ty, kteří to prostě nedají, je to život v pekle. Esty se z těch hrůz dokázala vymanit, aby se mohla svobodně nadechnout. Mohla si nechat narůst vlasy, mohla zpívat, normálně se oblíct.....zkrátka žít. Emoce se mnou cloumaly od začátku do konce a Esty mě několikrát dohnala k slzám. Shira Haas ji zahrála geniálně. A musím vzpomenout na Chalifát, který jsem prožívala stejně. Tyhle věci je potřeba vidět, aby jsme si uvědomili, jak se máme blaze, hlavně když jsme nasraní, jak je tady všechno na hovno. Svoboda je to nejcenější co máme. Tohle asi není moc košér komentář, ale já to tak vnímám. V tomhle bych nikdy žít nemohla a jsem ráda, že žiju tady. (10.02.2021)

Emociálně silný intimní příběh, kterému bohužel chybí přesvědčivé reálie. A tak jsem pořád přemýšlela, kde vlastně Ester spí a proč to nějak neřeší (vysvětleny byly 2 noci), zda se myje a mění si prádlo, kde bere peníze a z čeho platila v Německu doktora. Navíc Ester, která nebyla sama sebou v NY, není sama sebou ani v Berlíně, kde se s konzervatoristy seznámí úplnou náhodou a hned ví, co chce, a ví si rady, co a jak. Všude trefí a všechno je happy. Ne, ten příběh není dobře napsaný, měl skončit tím, čím začal, a to odchodem na letiště. Anebo měla být berlínská část napsaná úplně jinak, uvěřitelněji.Každopádně je ho škoda. 70% (12.04.2021)