Režie:
Steven SpielbergScénář:
David FranzoniKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrají:
Morgan Freeman, Nigel Hawthorne, Anthony Hopkins, Djimon Hounsou, Matthew McConaughey, David Paymer, Pete Postlethwaite, Stellan Skarsgård, Razaaq Adoti (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Amistad je jméno lodě převážející v roce 1839 otroky z Kuby do USA. Na cestě se africký kmenový náčelník Cinque postaví do čela vzpoury a zmocní se lodi. Pokračují v plavbě a doufají, že najdou cestu zpět do Afriky. Zvolí ale špatný směr a když doplují do Spojených států, jsou uvězněni jako uprchlí otroci a zdá se, že je čeká smrt za vraždu jejich věznitelů. Pak se ale jistý právník, který je přesvědčený abolicionista, rozhodne, že se jejich případu ujme. Argumentuje tím, že to jsou svobodní občané jiné země, nikoli otroci. Případ se dostane až k nejvyššímu soudu, kde John Quincy Adams přednese plamennou výzvu k jejich propuštění. (Filmbox)
(více)Videa (2)
Recenze (261)
Scénář: David Franzoni .. Obhajovaný v soudní při potřebuje především silný příběh. Potřebuje ho taktéž film, pokud má u poroty (diváků) zvítězit. Amistad takový příběh má. Od skvělého scénáře, přes výborné herecké obsazení, kde září zejména Djimon Hounsou a Anthony Hopkins až po precizní režii doplněnou hudebním podkresem. Zkrátka tým kolem Steven Spielberg se opět vytáhl. Sice je snímek v oslepující záři několika dokonalých děl z této dílny lehce opomíjen, ale svou kvalitu má. Povedený a důležitý film nejen pro všemožné abolicionisty. ()
Nechápu, jak mohl tento film propadnout. Plný skvělých herců, natočený bezchybně a s atmosférou k nezaplacení. No a ten Willamsův soundtrack...! Úvodní masakr patří k nejsyrovějším filmovým scénám vůbec a nikdy bych neřekl, že mi jeho strůjci budou po dvou hodinách tak sympatičtí. Jenže to by nebyl Steven Spielberg. Celá pasáž s Cinqueho cestou do Ameriky je tak sugestivní a dojemná, že slzy nezadržím nikdy. ()
Dalsi Spielbergovo unyle negroidni drama, narozdil od jeho predchozi The Color Purple se zde ale nastesti alespon obcas neco deje a cele to ma o chlup historictejsi a pusobivejsi vyznam, ktery je navic podporen nekolika skvelymi herci v cele s tezce namaskovanym Hopkinsem. Stale ale pomerne zbytecny Spielberguv zarez a sbirani sil na jeden z jeho masterpiecu, ktery mel prijit o rok pozdeji - Saving Private Ryan. 4/10 ()
Když si tak letmo počtete všechna ta jména s filmem spojená, tak bylo naprosto zaručeno, že tento snímek zkrátka ani nemůže být špatný. To by bylo proti všem vesmírným zákonům. Ze všeho nejvíc se ovšem musím rozplynout, nad Johnem Williamsem - to je absolutní euforie a radost slyšet něco tak neskutečně dokonalého. Bez debat je to nejlepší hudební skladatel, který kdy kráčel po této planetě a i k dnešnímu dni v úctyhodných 87 letech neztratil nic ze svých kvalit. Přeji mu co nejpevnější zdraví, ať tu může ještě rozsévat radost a dávat vyniknout svému nadpozemskému hudebnímu citu a genialitě. Kamińskiho kamera byla také tradičně skvělá a jednotliví herci (včetně opičáků), si své role odkroutili také luxusně. Zkrátka k technické stránce může mít výhrady jen naprostý šulin. S čím jsem však měl trošku problém, je šílená americká propaganda, kde jsou USA tradičně prezentovány jako ten nejúžasnější národ pod sluncem s nejdokonalejšími mravními a morálními hodnotami a kde je ústava ten nejúžasnější dokument, jaký kdy spatřil světlo světa. V rámci soudních jednání, které jsou těmi vůbec nejlepšími a nejdůležitějšími úseky filmu, sledujeme, jak se všichni zúčastnění brodí po krk v patosu. Neuslyšíte snad jediný pádný argument a přímý důkaz. Všechno je orientováno na city posluchače a dlouhé proslovy o úžasných otcích zakladatelích a správných morálních hodnotách. Takové hodně zromantizované pojetí příběhu o velmi podstatné události amerických dějin, která sice velmi pomohla právům všech opiček (která dnes míří do naprosto nesmyslných mezí, protože společnost, která se již dávno několikrát celá vyměnila, cítí vůči opičákům stále jakýsi sociální dluh), ale naopak ještě zvýšila doutnající napětí mezi severem a jihem a odstartovala nelítostnou občanskou válku. Málokdo si uvědomuje, že opičákům navrátili jejich práva znovu ti, kdo jim je původně vzali - nadřazená bílá rasa. Dlouhá stopáž snímku byla vzhledem k tématu nutností. Přesto se střídají pasáže slabší s těmi hodně vydařenými. Snad proto se úplně nemohu rozhodnout, kam nasměrovat své hodnocení, ale asi přeci jen ty ušmudlané 4 kousky sem šoupnu. Člověk má po zhlédnutí skoro chuť, si nějakého toho černouška koupit, tady chci říct osvojit. Zajímavé bylo, že zaznělo to vůbec nejhanlivější označení pro naše černé přátele, jaké jsem kdy slyšel - "zboží". ()
Veľmi dobre sa na to pozerá, je to výborne natočené, nuž Spielberg sa nezaprie. S obsahovou stránkou to však bolo slabšie, samé siahodlhé politické tlachy s minimálnymi prestávkami ma skoro privádzali do zúfalstva, ešte šťastie, že sa medzi nimi sem-tam vyskytla pekná myšlienka alebo silnejšia scéna. Najlepší boli černoškovia keď svojským rozumom spoznávali okolitý svet za mrežami, ich poznámky (napr. na modliacich sa ľudí) boli zábavné a často i trefné. No ale keby tak vedeli čo ich čaká.... nuž otrokárstvo, to bola hrozná vec. 70/100 ()
Galerie (80)
Photo © 1997 Dreamworks Pictures
Zajímavosti (15)
- Jazyk mende ve skutečnosti není jazykem ani jednoho z hlavních představitelů. Pro Chiwetele Ejiofora (Ensiign Covey), jehož rodiče pocházejí z východu Nigérie, by to byl jazyk igbo, a pro Benince Djimona Hounsou (Cinque) a Nigerijce ze západu Razaaqa Adotiho (Yamba) jazyk yoruba. (Candice)
- Herci Denzel Washington i Cuba Gooding Jr. odmítli roli Cinquea (Djimon Hounsou). Sean Connery zase odmítl roli Johna Quincyho Adamse (Anthony Hopkins). (becki_tu)
- Kameraman Janusz Kaminski sledoval cestu otrokov k slobode tým, že osvetľoval štyri scény na súde znateľne inak. Najprv volil zelené, nejasné osvetlenie a nevýraznú kameru. V záverečnej scéne odohrávajúcej sa na Najvyššom súde pritvrdil výrazným osvetlením a plynulejším pohybom kamery. (Biopler)
Reklama