Pan Vok odchází

Rozpačité (z deseti vtípků fungovaly dva), nudné (už hodně dlouho se mi nestalo, aby mi 80 minut připadalo jako tři hodiny) a… už jsem říkal rozpačité? Tak přesně takový je tento film. Řekl bych, že ví, co chce říct, jde to i vidět, že mu o "něco" šlo, ale ve výsledku to jde hodně špatně poznat. Celý tento film je opravdu nuda, kterou jsem protrpěl a jen díky Ivě Janžurové a pár fórkům (kříž na kolečkách) dám mírné hodnocení. Jinak to je ale bída. A aby toho ještě nebylo málo, nevím, co je větší fór. Fakt, že Prima tento film vysílala na počest narozenin Ivy Janžurové (já paní Ivu obdivuju, ale v tomto filmu má sotva deset minut, myslím, že mohli zařadit nějaký jiný a především lepší film) anebo fakt, že ta samá televize to díky reklamám natáhla na rovné dvě hodiny. 40 %. (23.05.2011)

Jako dítě jsem ho měl rád právě pro tu melancholičnost. I když i tenhle film je na tom s historickou věrností hodně bledě. Natočit příběh o "odcházení" stárnoucího velmože je sice fajn, ale to si Karel Steklý musel vybrat právě Petra Voka z Rožmberka? Muže, který byl vším jiným než jen rezignovaným starcem? Člověkem, který do poslední chvilky svého života velmi aktivně ovlivňoval politiku celé střední Evropy? Mužem, který vybudoval nejdokonalejší zpravodajskou síť široko daleko? Velmožem, na jehož dvoře se setkávali a vedli neformální jednání diplomaté z celé Evropy? Jestli tím pan režisér vážně neco dokázal, pak svojí naprostou ignoranci. Tohle je námět na historické drama par excellence a ne na rozmarnou komedii. Samozřejmě můžete natočit třeba komedii o Janu Husovi v němž bude vymetat jednu ložnici za druhou, vylíčit J.A.Komenského jako zhýralého opilce, nebo naopak předvést Jana Lucemburského jako vášnivého asketického kazatele uchvacujícího svým kázáním davy městské chudiny... To všechno můžete a bude to ve svém poměru k historické pravdě zhruba stejně pravdivé jako "Odcházející" "Pan Vok". Naskýtá se pouze otázka: "Proč?" K čemu tahle historická fikce? Proč někdo tak hrubě znásilňuje reálie o jedné konkrétní historické postavě? Protože je to zábavné? (IMHO moc není) Protože tím chce něco podstatného sdělit? (Hm, a to nešlo vybrat si někoho vhodnějšího?) Protože natočit další taškařici na už jednou provařené téma se přímo nabízelo? (Bingo, takhle to "asi" bylo) Svaté právo filmařů neříkat pravdu se tak najednou scvrkává v pouhou pohodlnost a honbu za předem jistým úspěchem... (08.10.2006)

Velmi dobrý film, který se, kdovíproč, nelíbil. Natočené moc hezky, i se špetku humoru a pěkně vystižené to smutné odcházení starého muže s ohlížením se, bilancováním a hlavně moudrostí, kterou člověk, ne každý zdaleka samozřejmě, dosáhne bohužel až na sklonku života. Většina si asi špatně přečetla název filmu, asi čekala další bezduchou a rozvernou komedii a nedočkala se. Čtyři hvězdy. Za autorský film a taky natruc bídnému, nezaslouženému hodnocení nakonec plný počet. (27.03.2023)

Stáří změnilo pana Voka tak že byste v něm Kopeckého ani nepoznali... Jiná poetika než 1. Díl... Mořská panna Monika Hálová.. Kateřina z Ludanic (Drahokoupilová) se vdala za Petra Voka (Růžek), kterému v té době bylo 41  let v době kdy jí bylo mezi 14-15 lety. Marii Drahokoupilové bylo v době kdy ji hrála 38.a Martinu Růžkovi 61.Co film nezachytil byla její duševní nemoc která se projevila krátce po svatbě a Kateřina, ač téměř o 30 let mladší, umírá v 35 letech,10 let před smrtí Petra Voka. (11.01.2020)

Tady nejde o to, jak si pan Vok užívá, lidičky. Tady jde o to, jak se srovnává se životem zvolna se chýlícím ke konci mílovými kroky. I když to není tak rozpustilý, zábavný nebo hýřičský jako první díl, je to podle mě mnohem hlubší. Taková ta melancholie starýho člověka, kterej po životě prožitým způsobem, jakej si na začátku vybral a vždy považoval za nejlepší, ale dnes vidí, že nic horšího není, protože po něm nic nezbyde, ta melancholie je krásná a smutná a přímo z tohoto snímku sálající. Myslím, že Kopecký by tuhle roli ani hrát nemohl, protože z něj vždycky, až do smrti v každé roli ta energie přímo zářila, ale pan Vok je unaven, starý, nemocný a zklamaný a zničený životem. Co ho dříve bavilo a bylo důvodem jeho života, to mu dnes jen bouří nitro a rozviřuje bolestivé vzpomínky. Ví, že brzy umře a kromě několika pikantních historek nic nezůstane jako upomínka, žádný dům, strom ani syn. A Martin Růžek ho hraje opravdu dobře, ne jako do konce života hýřícího "vilného" staříka, ale jako trosku zvolna se smiřující s osudem nicky, jakou jsme vlastně my všichni. (29.04.2006)