Kolja

Jeden z vrcholových projektů devadesátých let. Jako důkaz může posloužit tolikrát zmiňovaný Oscar, který byl naprosto zasloužený. Po debilitách typu Byl jednou jeden polda nebo Nahota na prodej se ukázalo, že cesta úspěchu devadesátých let bude v něčem jiném (a díky bohu za to). Jediné, co by Vám (podle mně) mohlo vadit je přespřílišná sentimentalita celého příběhu, ale věřte, že i tou dostal Jan Svěrák Oscara. Tak už to hold chodí. (27.08.2005)

Film "Kolja" se mi líbil, i když ne tolik jak jsem si původně myslel. Scénáře Zdeňka Svěráka byly odjakživa pojem a i když tentokrát zabrousil do zcela jiného soudku, nemohu říci, že by byl špatný, ale ne dokonalý! Doba si žádá filmů o nepohodlných lidech minulého režimu a jeho "odvrácené strany" a ani já proti tomu nic nemám. Ale divil jsem se, že vždycky tolik neutrální a apolitický Zdeněk Svěrák sáhl do těchto vod. Ale naštěstí je to mistr oboru a dokázal z toho jemně vybrousit. Dojemné a sentimentální příběhy si rovněž žádá doba a zde se ani mistr Svěrák nedokázal vyhnout občas silné sladkobolnosti a nátlaku na city, ale opět v mezích. Jediné dokonalé složky filmu jsou civilní herecké výkony Zdeňka Svěráka a Andreje Chalimona (myslím, že právě kvůli němu film obdržel Oscara). Podtrženo sečteno - "Kolja" je velice dobrý film po všech stránkách, Oscara mu přeju, ale nikdy jsem mu nedokázal podlehnout. Jana Svěráka si vážím, umí skvěle točit, ale pokud se mě někdo zeptá, co od něho bych mu mohl doporučit, pak jediným filmem, kterých bych mu bezvýhradně doporučil je "Obecná škola". 80%. (17.08.2008)

"Kolja, ty něboj sa, hlavně nikam něuběgaj, my si tě najdem. Zdravstvuj! Konec hlášení v ruském jazyce." Milej zlatej violoncellista Louka mě bavil jako skvělý lingvista, majitel čemodanu, sexuální loudil i kritik krav - těch zelených a nenažraných. I to zasazení příběhu do kontextu historických událostí se mi líbilo, ale taky jsem si bystře všiml, že se mě někdo snažil trošku citově vydírat a to já zase moc nemusím. (21.01.2018)

"And the Oscar goes to ... Kolya! " O téhle větě se jistě Janu a Zdeňku Svěrákovým zdálo už během psaní scénáře a vlastního natáčení. Přípravy na film byly veliké, zákulisní informace hovořily o skutečné bombě a výsledná podoba filmu nadchla milióny diváků nejen u nás. Hlubokce lidský příběh, který je sice v globálním vyznění smutný, ale je servírovaný půvabně milou a laskavě humornou formou, si nepochybně svého Oscara zaslouží. A my můžeme jen doufat, že se Janu Svěrákovi a jeho otci podaří ještě nějaký podobný "zásah", třeba i s žánrově poněkud odlišným filmem, který ale zase dokáže vzbudit v divácích z celého světa pozitivní emoce, tak jako to dokázal Kolja, jehož mnozí z nás zařadili mezi české národní klenoty. (29.08.2002)

Kolja je nesmírně vypočítavý film, ale jedna věc se mu nezapře. Byl vytvořen s láskou. Příjemný a laskavý příběh o chlapci, kterému se během celého snímku několikrát pořádně zamotá život stavý na klasických klišé komediálního žánru, které ovšem představuje v zcela novém světle. Máme tu dva diametrálně odlišné hrdiny z jiných světů, starého záletnického dědu a mladého ruského chlapce. Oboum se dramaticky změní život. Jenže tenhle příběh není jen o nich. Jedná se též o dobové svědectví, jehož lidskou podstatu zde v jistém hledisku zastupuje Stella Zázvorková. Nádherný hudební doprovod podbarvuje kýčovité obrázky a Jan Svěrák ukazuje, že ve správném dávkování sentimentu je mistr a zároveň dokazuje, že ostatní režiséři mu v České Republice sahají sotva po kolena. Bavil jsem se neskonale a nudit jsem se kupodivu vůbec nestačil. Zdeňka Svěráka ale jako herce zrovna nemusím, přesto mám pocit, že je přeborníkem v tom napsat si postavu na tělo. [TOP 19/16 80%] (11.05.2007)