Město bohů

Rio de Janeiro. Město zločinu. Vyprávění chlapce ,,Rakety“ o tom, jak se ,,Kostička“ prostřílel do dospělosti a stal se z něj ,,Malej Zé“. Že poctivost se nevyplácí a vykrádačky, vraždy a drogy jsou častější, než návštěva školy. O dětech, kterým je jedno, jestli honí slepici nebo člověka, a pro který bude nesporně úspěch dožít se dospělosti. Perfektní scénář pomalu proplítá osudy obyvatel ,,Města bohů", kteří se prostě někdy musej setkat. Příběh po troškách zalejzá pod kůži a s každou další postavou je to zajímavější. Kamera mě vrhá do centra dění, nebojím se napsat, že by mohla působit dokumentárně. A hlavně ti, kteří mají rádi téma mafie, si přijdou na svý. Policie? Něco takovýho tady je. Spravedlnost? Nečekejte! Dlouho jsem přemejšlel, proč mi k absolutnímu hodnocení něco chybí. Už vím. Je to sice všechno hrozivý a drsný, ale tohle se mě ani mojí rodině nestane. Z toho strach nemám!! Jen doufám, že furt budu mít kde bydlet. Ve Městě bohů, jsou totiž neustále nějaký volný místa. A všechno a všichni tu má svojí historii.... (28.08.2006)

MĚSTO BOHŮ je mrazivým příběhem o latinskoamerických dětech. Přesněji: o dětech z generace no-future, které umí sotva číst (a to v tom lepším případě), vyrovnanosti a jakési životní moudrosti pobrali povětšinou nanejvýš tak, aby zmákli práci s kvérem a jejich matkou/otcem a učitelem se stala ulice no, dejte kvér do jejich dětských rukou a udělají vám revoluci. Tu svou, malou, dětskou, ale o to více děsivou a bez ohledu na pražící slunce mrazivou. Tolik námět dle skutečné události. A způsob zpracování? Snímku nechybí věrohodnost, skvěle vystihuje živočišnost a život Rio de Janeira... a bezvýchodnost života v periferii. MĚSTO BOHŮ nepřikrašluje ani nepřehání. Jde prostě o uvěřitelný opus, u něhož si přejete, aby se námětem stala raději noční můra Davida Finchera než skutečná událost. Vše výše uvedené zajišťuje excelentní kamera, hudba, herecké výkony etc. a právem to zařazuje MĚSTO BOHŮ mezi nejlepší světové snímky posledních let. Poznámka: Jojo, zle tam, kde se náladovost a moudrost dětské hlavičky/mladická nerozvážnost stane soudcem a ruce/ručičky dětí nástrojem k vykonání rozsudku. (07.04.2004)

Šňupu, kradu, zabíjím. Jsem muž! Město bohů musel stvořit někdo s citem pro živočišnou krásu pomíjivosti. Neodděluje zlouny, nestanoví kategorie a nekolíčkuje trať pro chrty (i když mrtvý králík na tyči nad bludištěm, pravda, tancuje). Nadiktovanej život. Narodil ses v řece, tak prostě plav. To se pak žije dost na hovno svůj sen, když se člověk pro něj topí. Létama broušenej šutr neoddiskutovatelných hodnot se v uličkách Ria asi zdá směšně naivní. ___ ,,Jak můžou tenhle svět přijmout,'' ptá se paní v nechutným topíku a teatrálně ukazuje prstíkem k pokřivený realitě. ,,Vždyť nám znásilňují stavební kameny lidské přirozenosti, tam se neděje nic, jak má,'' křičí, a podpatkem nevědomky prošívá hlavu své čivavy. ___ Jde to zkrátka mimo zaběhnutou realitu, kterou se zabývá můj zprávami, blahobytem a vzděláním vymytej mozek. Nejspíš jako když se před křovákem člověk poleje půllitrem vody jen tak pro radost (S tím rozdílem, že on by asi plakal a já jen zíral). Planeta je plná švábů a chameleonů s nepříjemně náhodně vybíraným scénářem divadelního představení a město je bordel kde se kurví všechny odstíny šedi. Co že to jsou ty ideály lidství? Jak já o sobě mohl tvrdit, že nejsem etnocentrik.. (04.07.2011)

rio de janeiro.. cidade de deus.. město bohů.. tady si chlapci nehrají s umělohmotnými vojáčky ani fotbal na plácku.. tady kradou, fetují, střílí se.. strašlivé místo, kde přežijou jen feťáci a gauneři, pro slušnost tu není prostor.. tady se každý den balancuje mezi životem a smrtí.. autentický příběh, podaný v celé své zvrácené kráse a syrovosti.. jako čerstvě ohlodaná kost hladovým, vychrtlým psem.. a já děkuju osudu, že mě uvrhl do zdánlivě nudného maloměsta a já nemusím procházet místem, ve kterém byl kdysi život očistcem, aby se postupně proměnil v peklo.. (31.12.2007)

Tož zaujetí bylo. Mám pocit, že i pěsti zaťatý (nebo uťatý?). Tam, kde mi Milionář z chatrče dával vizi v konec dobrý, všechno dobré, tam Město bere. Všechno. V Riu není déšť, který by odplavil krev, ani chrabrýho reka. Neb radu mám, milí a filmem nepoznamenaní přátelé: s dabingem NE! Film vypovídající o hrůzách by neměl znít vtipně. Český distributor je zřejmě veselá kopa a naservíroval film s nejhorším dabingovým výkonem ever! Na facku. (13.03.2010)