Alexander Veliký

Asi žijeme ve zvláštním světě, když i mnoho seriózních periodik nezapomene v prvních řádcích recenze na Alexandera zmínit jako nejprofláklejší fakta filmu dvě věci - Colin Farrell ukáže své odhalené pozadí a ano, jeho postava má bisexuální charakter. O co větší bylo pak moje překvapení, když tahle bulvarizace dopadne na neúrodnou půdu a z filmu se vyklubala krásná přemýšlivá podívaná. Na vztahu k Hefaistionovi není ani špetka skandálnosti, naopak jde o upřímný vztah a je mi líto, že současná společnost za svojí rádoby tolerantní tváří ve skutečnosti skrývá tolik posměšků. Dokázal bych pochopit stížnosti na to, že Oliver Stone už není jako býval, ale tady spíš jde o to, že už nechce tak okatě pobuřovat nebo píchat do politicko-společenského vosího hnízda za každou cenu. Natočil historický film podle svého měřítka a v mých očích uspěl. Nechal totiž nad vizuální stránkou zvítězit tu příběhově-duševní, dal dostatek prostoru vyhrocenému milostnému trojúhelníku a hlavně osudovému vztahu s matkou. A navíc dokázal napsat rozvláčný, ale přesto výtečně gradující příběh, jehož bitevní finále mě dostalo do kolen. Film, který podrazil v Hollywoodu nohy historickým velkofilmům, patří paradoxně k těm výborným. 85% (21.06.2007)

Ne, není to dokonalý film. Ale Stoneova snaha - oprostit se od nudného popisného způsobu vyprávění tím, že se pokusím o promyšlenou sondu do Alexandrovy duše, přiblížit jeho Oidipův komplex z matky (skvělá mrcha Angelina Jolie), ukázat jeho touhu objevovat a překonat slávu starých antických hrdinů, přiblížit jeho sen o sjednocení národů tehdy známého světa pod vlivem antické vzdělanosti, to vše za nepochopení jeho nejbližšího okolí - je mi velmi sympatická. ALEXANDER není žádné nudné šablonovité vyprávění s "hodnými" a "zlými" a je oproštěný od scenáristické plytkosti a pseudohistorického náhledu typu GLADIATOR či TROJA. Jasně, film má i svá slabší místa a není jich málo. Např. postelová scéna s Roxanou, jakkoliv efektní, je pro vývoj děje úplně zbytečná. Nebo scéna Alexandrova zkrocení Bucefalose tu má poměrně velký prostor, ale událost tak zásadního symbolického významu, jako bylo přetnutí Gordického uzlu, Stone ani nezmíní. Přese všechno mi ty tři hoďky utekly jako voda a ani na chvilku jsem se nenudil. Myšlenkově podnětný historický biják, zabalený do atraktivního obalu v podobě velkolepé výpravy, to je ALEXANDER._____Negativní kritické ohlasy zámořské novinářské obce mně, vzhledem ke Stoneově pokaňkané reputaci člověka s nálepkou nepřítel a vyděděnec Ameriky, vůbec nepřekvapují. Chválit Stoneovy filmy se prostě v poslední době moc nenosí a svojí roli hraje i zajisté jistý efekt "ovčismu". (31.01.2005)

Soundtrack Vangelis: 1. Introduction [1:31] ,2. Young Alexander [1:36] ,3. Titans [3:59] ,4. The Drums of Gaugamela [5:20] ,5. One Morning at Pella [2:11] ,6. Roxane's Dance [3:24] ,7. Eastern Path [2:58] ,8. Gardens of Delight [5:24] ,9. Roxane's Veil [4:40] ,10. Bagoa's Dance [2:29] ,11. The Charge [1:41] ,12. Preparation [1:42] ,13. Across the Mountains [4:12] ,14. Chant [1:38] ,15. Immortality [3:18] ,16. Dream of Babylon [2:41] ,17. Eternal Alexander [4:37] ,18. Tender Memories [2:59], (10.06.2011)

Hodně povedený film s velice přesvědčivými herci a naprosto excelentním Colinem Farrelem. Hodně se mi líbila taky Rosario Dawson (po všech stránkách). Film přes svojí délku není vůbec nudný a i přes relativně málo bitev (nebo možná právě proto) je působivý. A teď výhrady. Alexandrovo dětství je pro diváka utrpení, tolik dementních dialogů za tak málo času to je snad rekord. Dále výtka k divné hudbě, která mi moc neseděla. A i přes svojí velice zajímavou režii nevím co Oliver Stone zamýšlel tou "červenou bitkou" v Indii po Alexandrově zranění (vypadá to fakt blbě a nějaké symboliky by se dalo dosáhnout právě hudbou viz. třeba Gladiátor). No a dost bylo keců, protože Alexandr Veliký je veliký film, který stojí za shlédnutí. (19.10.2005)

Zoufalý scénář, prachbídné herecké výkony, mizerná hudba, nechutná Angelina Jolie a tragický Colin Farrell. To byly mé hlavní pocity z první půlky filmu. Avšak poté zčistajasna snímek nabírá tempo, které vyvrcholí výbornou krvavou bitvou v Indii, kde se zmátořila i Vangelisova hudba. To vše proto, aby se poslední půlhoďka snesla zase do kalichu hořkosti plného klišé a patosu. Skvěle vyřešeno. (23.06.2006)